Česko musí rychle najít přechodný zdroj energie. Výroba z uhlí přestává být výhodná

Zástupci téměř 200 zemí světa se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji dohodli na potřebě postupného omezování globální spotřeby fosilních paliv s cílem odvrátit ničivé klimatické změny. Česká republika má v energetickém mixu stále výrazné zastoupení uhlí, její přechod na obnovitelné zdroje a jádro tak bude nejspíš muset proběhnout nejprve přechodem uhlí na plyn, uvedl pro Echo24 ekonom Štěpán Křeček. Jak rychle se bude České republice tento přechod dařit není jasné, výroba elektřiny z uhlí je podle Křečka už nyní stále méně výhodná. Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) varoval před přílišným optimismem.

"Budeme muset najít nějaký rychlý přechodný zdroj," uvedl pro Echo24 ekonom BH Securities Štěpán Křeček. "Česká republika má v energetickém mixu pořád ještě výrazné zastoupení uhlí, což se do budoucna bude stávat problémem, protože kvůli vysokým cenám emisních povolenek je výroba elektřiny z uhlí stále méně výhodná a již kolem roků 2026 a 2027 výroba z uhlí přestane být rentabilní," uvedl ekonom BH Securities Štěpán Křeček pro Echo24.

Zdrojem, který by mohl uhlí nahradit, bude podle něj plyn. "Což je teda sice taky fosilní zdroj, ale produkuje výrazně menší emise, než ty uhelné elektrárny," uvedl Křeček. Plynové elektrárny ale nazval pouze přechodným zdrojem před úplným přechodem k obnovitelným zdrojům.

Bývalý ministr Richard Brabec (ANO) varoval před přílišným optimismem, mimo jiné s ohledem omezené naplňování klimatických cílů dohodnutých na COP21 v Paříži v roce 2015. Připomněl, že závazky nejsou právně vynutitelné a řada zemí to nyní bere tak, že do daleké budoucnosti "může slíbit cokoliv". "Spíš to beru jako apel než jako dohodu, nemluví se navíc o konci fosilních paliv, ale o odklonu," uvedl Brabec pro ČTK. Evropa je podle něj zatím jediná, kdo skutečně své závazky naplňuje. Cíle se nepodaří naplnit, pokud k tomu i další státy a kontinenty nepřistoupí se stejnou naléhavostí, podotkl.

Ministr životního prostředí Hladík o celosvětové shodě informoval na sociální síti X. "Na 200 zemí se vydalo společnou cestou ke ztrojnásobení obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti na globální úrovni. Obojí do roku 2030," uvedl. Jde o první dohodu, ve které se státy rozhodly postupně odejít od fosilních paliv, zdůraznil. "Je to další krok k modernizaci díky obnovitelným zdrojům, jádru, ukládání a využívání uhlíku a také podpoře vodíku," uvedl také Hladík.

Mezinárodní konference OSN o změně klimatu přinesla celosvětovou shodu. Na 200 zemí se vydalo společnou cestou ke ztrojnásobení obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti na globální úrovni. Obojí do roku 2030. Jde tak o první dohodu, ve které se státy rozhodly… pic.twitter.com/DXkZzJwupa

— Petr Hladík (@hladikpe) December 13, 2023

Více než stovka států, včetně zemí Evropské unie a USA, chtěla, aby text dohody obsahoval požadavek konce či postupného vyřazení ropy, zemního plynu a uhlí, ropné velmoci v čele se Saúdskou Arábií ale byly proti. Znění dokumentu je tak nakonec méně radikální.

Ředitelka českých klimatických programů Člověk v tísni a spolupředsedkyně Strany zelených Magdalena Davis upozornila, že na konferenci vznikly impulzy, jak posílit závazek rozvinutých průmyslových zemí přispívat 100 miliard dolarů ročně rozvojovým státům, které trpí extrémními dopady klimatické změny, aniž by ji samy způsobily. "Skutečné náklady na zvládnutí klimatické změny se pohybují kolem 2,7 bilionu dolarů (61 bilionů korun) ročně. A pokud se státy nedohodnou na řešení příčiny klimatické změny, tedy na pevně stanoveném termínu ukončení spalování všech fosilních paliv, náklady se budou s postupujícími škodami i humanitárními krizemi dále zvyšovat," řekla Davis.

Jiří Koželuh, vedoucího programu Klima, energetika a odpady v Hnutí duha a ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci Pavel Přibyl pak uvedli, že podíl ČR na prostředích na financování ztrát a škod způsobených klimatickou krizí je odhadován na osm miliard korun ročně. Česko na ně zatím přispívá ročně 200 až 300 milionů korun. "Příspěvek, včetně toho do nového fondu, je potřeba začít výrazně navyšovat. Jednak to bude signál, že bereme potřeby nejzranitelnějších zemích opravdu vážně, ale také to posílí pozici ČR na mezinárodním poli," sdělil Přibyl.

V dohodě se uvádí, že účastnické země "budou přispívat k... přechodu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem ... tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky".

Globální emise skleníkových plynů by podle dohody měly stoupat maximálně do roku 2025, u některých rozvíjejících se zemí ale může vrchol přijít později. AP upozorňuje, že mezi rozvíjející se země patří i Čína, která se řadí k největším světovým znečišťovatelům ovzduší. Dohoda také vyzývá ke ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie na celém světě do roku 2030 a urychlení technologií, jako je zachycování a ukládání uhlíku, které mohou pomoci vyčistit průmyslová odvětví.

Ropa, plyn a uhlí v současné době zajišťují přibližně 80 procent světové energie. Podle vědců jsou fosilní paliva zdaleka největším zdrojem emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu.

Předchozí konference přijaly pouze mantinely na snížení emisí skleníkových plynů bez výslovné zmínky o fosilních palivech, která jsou ale zodpovědná za dvě třetiny vyprodukovaných emisí. Na konferenci COP26 v Glasgow se zúčastněné země zavázaly k omezení uhlí, na cílech ohledně ropy a zemního plynu se však dosud nikdy nedohodly.