Čas nakupovat cenné papíry ještě nenastal

Když se podíváme na vývoj akciových trhů z velkého nadhledu, zjistíme, že hlavní světové akciové indexy poklesly během finanční krize v roce 2008, od roku 2009 už ale zase rostly. Přitom v březnu 2020 se rychlost růstu cen akcií ještě vystupňovala. Růst trval rekordně dlouho, celých třináct let, až do prosince 2021. Tam se trend zlomil.

Není těžké vystopovat, co za tím stálo. Během finanční krize v letech 2008 až 2009 došly vlády a centrální banky k (nepochopitelnému) názoru, že tiskem peněz se svět proinvestuje z krize, která byla způsobená… tiskem peněz. (Ale nyní se nechci vysmívat nelogičnostem a hloupostem, které způsobily stávající stav ekonomiky; chci ukázat něco mnohem praktičtějšího.) Tisk peněz tedy začal logicky od roku 2009 způsobovat inflaci. Ta se ale zprvu ukazovala pouze v cenách nemovitostí a cenných papírů.

Zrychlení růstu cen cenných papírů bylo způsobeno zrychlením tisku peněz na začátku covidu. Tehdy kvůli lockdownům a paralýze ekonomiky měly akcie dramaticky propadnout o desítky procent; nestalo se tak a namísto poklesu ještě víc vzrostly, protože u nich zaúřadovala ještě vyšší inflace. Tu inflaci ale spotřebitelé, centrální bankéři a politici nevnímali, byli vůči ní slepí, mysleli si, že růst cen cenných akcií a dluhopisů kopíruje úžasnou kondici uzavřených akciových společností a předlužených států.

Když na konci covidu lidé plní vytištěných vrtulníkových peněz vtrhli do obchodů a začali nakupovat ostošest nedostatkové zboží, inflace se konečně provalila i v jiných cenách. Začala být teď už pro každého rozeznatelná i v podobě inflace spotřebitelské. Centrální banky začaly konat a začaly peníze z oběhu stahovat. A stahování peněz z oběhu začalo srážet ceny cenných papírů. Proto se pokles akciových indexů časově kryje s počátkem globální spotřebitelské inflace.

A teď se dostáváme k tomu, k čemu směřuji od počátku. Zdá se při pohledu na graf, že na počátku prosince 2022 akciové i dluhopisové indexy už našly své dno a od té doby spíš rostou. Proto také se klienti v poslední době ptají: „Nenastal už náhodou čas nakupovat cenné papíry? Vždyť přece má smysl nakupovat je, když jsou na dně, ne když jsou na vrcholu. A dno, zdá se, je těsně za námi…“ A právě na tyto dotazy odpovídám:

Pokles cen cenných papírů v roce 2022 byl zapříčiněn stahováním likvidity z oběhu v rámci boje proti inflaci. V té době současně také většina ekonomik světa ještě nebyla v recesi.

Stahování likvidity z oběhu bude i nadále pokračovat. V USA, v eurozóně, dokonce i v ČR (!) se buď napevno počítá s dalším zvyšováním úrokových sazeb, anebo se o něm alespoň (jako v ČR) uvažuje. A současně se větší počet ekonomik světa posunul blíž k recesi. Mimochodem, z průzkumu, který představily poradenská společnost PKF Apogeo a Asociace malých a středních podniků ČR, vyplynulo, že čeští podnikatelé letos převážně očekávají hospodářskou stagnaci nebo pokles a zároveň podle nich zůstanou vysoké hodnoty inflace. Jednoznačně mají ve svých očekáváních pravdu. To je tedy kombinace pro cenné papíry ještě horší než v roce 2022.

A čím si tedy vysvětlit, že zhruba od prosince 2022 až do dubna 2023 cenné papíry v průměru rostly, a tím vytvořily iluzi, že dno již máme za sebou? Je to jednoduché. Zpomalování tempa inflace spolu s bankovní krizí vytvořily mezi spekulanty falešný předpoklad, že centrální banky již zase začnou pumpovat peníze do oběhu. Jednak kvůli ustupující inflaci, jednak kvůli záchraně bank.

Jenomže tenhle falešný předpoklad se nepotvrdil. Žádné obnovení tisku peněz, žádné snižování úrokových sazeb se nekoná. A tak americký NASDAQ od počátku dubna v průměru stagnuje. A Evropa je tento týden už opět v červených číslech.

Takže, čas přikupovat cenné papíry ještě opravdu nenastal.