Amerika ztrácí schopnost kázat o demokracii

KOMENTÁŘ

Amerika ztrácí schopnost kázat o demokracii
Bývalý prezident USA Donald Trump, rozhodl Nejvyšší soud státu Colorado, nesmí ve státě Colorado kandidovat v prezidentských volbách za rok. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Ve Spojených státech se předevčírem stalo něco, co vrhá tlustý otazník nad férovostí tamního politického systému. Bývalý prezident USA Donald Trump, rozhodl Nejvyšší soud státu Colorado, nesmí ve státě Colorado kandidovat v prezidentských volbách za rok. Odůvodněním je podezření z účasti na vzpouře, jehož se měl dopustit 6. ledna 2020 a v týdnech před ním. Šestého ledna jak známo několik tisíc Trumpových stoupenců, přesvědčených, že prezidentské volby dva měsíce předtím byly zfalšované nebo jinak nepoctivé (machinacemi při sčítání hlasů zaslaných poštou), vniklo do budovy Kongresu a několik hodin tam ne řádilo, několik hodin se tam producírovalo.

 

Trumpovi se klade za vinu, že předtím v projevu k davu, z jehož části se co nevidět stanou výtržníci, měl svůj zločin spáchat výroky, z nichž nejzávaznější jsou tyto: Vyhráli jsme volby, a to podstatně; Zastavíme krádež; Nikdy se nevzdáme; Když nebojuješ, přijdeš o svou zemi; Mírumilovně a vlastenecky se ozvěte; a konečně: Jdeme ke Kapitolu. Šestý leden se v moderní politické mytologii Ameriky stal jakýmsi novým Pearl Harbourem, dokonce 11. zářím. Tato tři data skutečně v jedné větě vyjmenovala Bidenova viceprezidentka Kamala Harrisová. Takže 6. leden je dnem, kdy se Amerika ocitla ve vážném ohrožení ze strany nepřátel demokracie. Věcně je to trapné, jediným, kdo během těchto nepokojů přišel na místě o život, byla jedna Trumpova fanynka zastřelená policistou.

Ale útokem na Ameriku, jak fungovala několik staletí na politický režim, v němž rozhodují volby, je teprve nepřetržitá snaha favorita mezi opozičními zájemci o úřad prezidenta kriminalizovat. To je novum Bidenovy éry. Je to přesvědčení, že opozičnímu politikovi, zřejmě za to, že se v některých politických otázkách vychýlil z názorového koridoru společného předákům obou tradičních stran, je třeba zabránit ve vítězství u voleb, a když to nejde lepší vlastní nabídkou, tak přes vězení nebo alespoň přes soudy.

Všichni soudci, kteří ho diskvalifikovali pro primárky ve státě Colorado, byli nominováni demokratickým guvernérem. Trump se spoléhá na to, že jejich verdikt zvrátí Nejvyšší soud USA, jehož většina je pro změnu, i díky němu, konzervativní. Justice, jejíž nálezy můžete odhadovat podle toho, který politik dané soudce jmenoval, by člověk čekal v nějaké banánové republice.

Čtrnáctý dodatek ústavy vytažený tu proti Trumpovi pochází z dob občanské války, je přes 150 let starý a vzpourou, za účast na níž autoři dodatku zakazovali právo kandidovat ve volbách, se myslí účast v armádě Konfederace. Jih se tehdy skutečně chtěl odtrhnout od ustaveného státu, právnickým pohledem to vzpoura samozřejmě byla. Srovnání války Jihu proti Severu s 6. lednem 2020 samo ukazuje, jak nízké úrovně pokusy vyřadit z volby favorita dosáhly. Šestého ledna se nekonala žádná vzpoura, žádné povstání, konala se výtržnost. Dav neměl velící štáb, neměl plán a až na pár výjimek, navíc pochybných, neměl zbraně.

Ve výsledku vládní garnitura Spojených států sice nezakazuje politickou opozici jako takovou, ale pokouší se lídrovi této opozice zakázat účast ve volbách. Je to neuvěřitelná degradace. Prezident malého Salvadoru Nayib Bukele si nenechal ujít příležitost k výroku, nad nímž je dobré se zastavit: „Spojené státy ztratily schopnost poučovat jakoukoliv jinou zemi o ,demokracii‘.“

Pro nás je to zajímavé ještě jinak. Před dvěma týdny všech pět stran české vlády podalo společný návrh na zavedení korespondenční volby. Zatím by korespondenčně směli volit „jen“ Češi pobývající právě v cizině a ovšem krajané, kterým se nechce jet na české velvyslanectví. Jak se ale jednou systém korespondenční volby v zásadě připustí, v zásadě s ním končí i předpoklad, že volba je tajná. Na rozdíl od plenty ve volební místnosti nikdy nebudeme vědět, kdo ještě u kladení lístku do dopisní obálky byl a jestli ten lístek do obálky vůbec kladl oprávněný volič. Dát možnost hlasovat korespondenčně všem může být následující krok, například v rámci zrovnoprávnění voličů doma s voliči v zahraničí.

Skandální stav, do něhož dospěl politický systém v USA, by bez podezření na machinace při sčítání korespondenčních hlasů v listopadu 2019 nevznikl. Člověk musí být politicky úplné motovidlo, aby prvky této vymoženosti zaváděl doma, když v přímém přenosu vidí, kam tato vymoženost přivedla společnost s mnohem silnější demokratickou tradicí.

×

Podobné články