Babišova hra s budoucností
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
VZKAZY Z MOSKVY
Rusko se podle agentury Reuters připravuje na nové vojenské cvičení, které hodlá uskutečnit ve svém Jižním vojenském okruhu a které bude zahrnovat přípravu k ro ...
„Už dnes víme, že okolo roku 2030, až začnou do důchodu odcházet silné ročníky ze sedmdesátých let, bude již demografické složení naší společnosti takové, že pokud bychom do té doby opravdu s ničím nepřišli, problém s udržitelností našeho důchodového systému už nebude jen hrozbou, ale tvrdou realitou.“
Kdo asi v srpnu 2019 tato slova řekl? Tehdejší vůdce opozice Petr Fiala? Vít Rakušan? Nebo snad Miroslav Kalousek? Mohl to zřejmě říct každý z nich, ale byla to tehdejší ministryně financí Alena Schillerová. Nemohla to neříct, protože demografické údaje jsou neúprosné. Dokonce jde říct, že jsou to jediné předpovědi, které se z velké části vyplní.
Tyhle věci si dobře uvědomoval už ministr práce a sociálních věcí první a druhé Topolánkovy vlády Petr Nečas, když už v roce 2006 začal pracovat na udržitelném důchodovém systému. To, co začal jako ministr, následně dokončil, když se stal v roce 2010 premiérem České republiky. Nejdříve zrušil Špidlovo zastropování věku odchodu do důchodu, takže od roku 2030 by se odchod do penze vázal na průměrný věk dožití.
V Česku jsme tehdy měli a doteď máme průběžný penzijní systém (první pilíř), který funguje ve stylu co se vybere na sociálním pojištění, to se přerozdělí. A když se vybere méně, tak se zvýší daně nebo se to pokryje z jiných částí rozpočtu. Nečasova vláda vedle toho zavedla dobrovolný druhý pilíř, kam by mohli občané odklonit část svých sociálních odvodů. S penězi by nakládaly soukromé fondy, ovšem v regulovaných oblastech. Kromě toho existuje také třetí pilíř, formou důchodového připojištění s příspěvkem státu.
Tehdejší opozice v čele s ČSSD však druhý pilíř kritizovala, protože se obávala vyvedení části peněz ze státního penzijního účtu. Když v roce 2014 sociální demokraté vytvořili s hnutím ANO a KDU-ČSL společnou vládu, druhý pilíř zrušili a postupně rozvolnili podmínky pro odchod do důchodu, které neměly vazbu na průměrné dožití obyvatel.
VÝPRAVY S KNÍŽETEM
Tehdejší ministr financí Babiš to zpočátku kritizoval, protože tehdy ještě tančil pro jinou část voličské veřejnosti. Když se po sněmovních volbách 2017 ukázalo, že přebírá stále větší a větší část voličů sociální demokracie a komunistů, začal být k důchodové reformě rezervovanější. Když po volbách 2021 tyto voliče téměř kompletně převzal, úplně se odmítl něčím jako penzijní reformou zabývat.
Klíč k pochopení jeho dnešního kličkování kolem důchodové reformy je, že se ANO stalo téměř výhradně stranou důchodového a předdůchodového voličstva, které nechce žádné změny. Naopak ho Babiš naučil, že když stát chce, může se i za cenu inflace zadlužit a rozšoupnout se formou mimořádných valorizací penzí.
Mírná důchodová reforma v mezích zákona, kterou začátkem března představil ministr Marian Jurečka, je primárně zaměřena na padesátníky a mladší ročníky. Tedy na ty generace, o nichž v srpnu 2019 velmi realisticky mluvila Alena Schillerová. Jde o to, že příchod generace tzv. Husákových dětí do penzí může celý důchodový systém uvést do obrovské nerovnováhy. Bez nutných reformních kroků by se pak musely výrazně zvýšit daně nebo přerozdělit peníze z jiných resortů typu školství nebo zdravotnictví.
Může to vyvolat obrovský generační konflikt, protože dnešní třicátníci a čtyřicátníci si uvědomí, že nesou neúměrné náklady na úkor starších generací.
Ekonomický poradce prezidenta Pavla David Marek v podcastu Marie Bastlové tuto situaci přesně popsal těmito slovy: „Nám chybí 200–250 procent hrubého domácího produktu nezbytných investic v klíčových oblastech, a pokud budeme vytvářet deficity v důchodovém systému, tak si zavíráme dveře, abychom investovali do budoucnosti.“
To, co se nyní odehrává kolem důchodové reformy, není primárně konfliktem pravice a levice. Má to rysy sporu starých s mladými, odpovědných s neodpovědnými, těmi, kdo vyznávají heslo „po nás potopa“ namísto toho, aby se snažili předat zemi v lepším stavu, než ji převzali.