Credit Suisse nepřálo štěstí, run na banku už nezachráníte, říká ekonom z J&T
DĚNÍ KOLEM CREDIT SUISSE
Krachy amerických bank a ztráta důvěry klientů v bezpečné uložení peněz use podílely na prohloubení krize švýcarské Credit Suisse. I ona čelila výraznému odlivu kapitálu a v rámci záchranné akce nakonec regulátoři rozhodli o jejím převzetí největší švýcarskou bankou UBS. Jak to ocenil trh a kdo na tom bude nejvíc bit? A jak se v době vysoké inflace dál zachovají centrální banky? O tom v rozhovoru pro deník Echo24 mluví hlavní ekonom společnosti J&T Petr Sklenář.
Co přesně pro trh znamená převzetí Credit Suisse největší švýcarskou bankou UBS? Jak velký je to přelom?
Zaprvé je to konec nejstarší švýcarské banky. Další věc je, že vzhledem k dlouhodobějším problémům je to pouhým vyvrcholením vleklé krize. To, že velkou banku za asistence vlády převzala jiná banka, nesledujeme poprvé v historii. Výjimečné jsou ovšem podmínky, za kterých převzetí proběhlo. Ukázalo se, že některá pravidla platí jen do okamžiku, kdy vyhovují nejsilnějšímu článku celého řízení.
To mluvíte o dění kolem konvertibilních dluhopisů Credit Suisse, které budou oceněny na nulu, a držitelé těchto dluhopisů tak za ztrátu banky významně zaplatí?
Přesně tak. Jde o vymazání pohledávek ze strany držitelů těchto konvertibilních dluhopisů a také o určité vymazání představy o tom, jak má tento nástroj fungovat. Další vysoce neobvyklou věcí kolem převzetí Credit Suisse je fakt, že švýcarští regulátoři rozhodli o převzetí bez ohledu na to, zda s tím obě strany, tedy obě banky souhlasí. Odmítalo to vedení UBS, které zastupuje akcionáře. Proto se zkrátka bez hlasování rozhodlo a tečka. Jde tedy o precedent v tom, že banku převezme banka, jejíž vlastník o tom sám nerozhodl.
I z těchto důvodů tedy převzetí Credit Suisse trhy příliš neuklidnilo? Akcie evropských bank prudce padaly.
Uklidnit trhy pro regulátory nebylo tím hlavním cílem. Šlo především o zachránění situace v rámci švýcarského národního systému. Investory ale vyděsily právě ty netradiční metody, jakými k převzetí došlo, proto jsou teď nedůvěřiví. Co se týče samotného příběhu Credit Suisse, nepřálo jí štěstí. Banka měla své dlouhodobé problémy a skandály, ale kdyby se ve stejné době nevyhrotila situace s několika středně velkými americkými bankami, možná by se vedení Credit Suisse její krize podařilo vyřešit, i když se ztrátami. Pád Silicon Valley Bank ale zvýšil nervozitu na trzích, což spělo k masivnímu odlivu depozit, a to je něco, co banka nikdy nemůže ustát bez ohledu na to, zda je zdravá nebo není. Když nastane run na banku, už se to v podstatě nedá zachraňovat.
Stěžejní roli tedy hraje důvěra klientů v banku.
To je naprosto klíčové. Když se klienti začnou bát a ztrácet důvěru ve finanční instituci jako takovou a přelévat svá depozita jinam, je s bankou v podstatě konec. A nezáleží na tom, zda na počátku byla fáma, které někdo uvěřil. Vzpomeňme si, když u nás před rokem skončila Sberbank. Ta banka neměla jediný reálný problém, tím bylo pouze její jméno a její vlastník. Lidé ztratili důvěru v její jméno.
Jak budou tyto otřesy na finančních trzích působit na další vývoj inflace? Roste pravděpodobnost, že centrální banky budou muset buď zvolnit ve zvyšování úrokových sazeb nebo od dalšího zvyšování zcela upustit? Evropská centrální banka minulý týden zvedla sazbu o půl procentního bodu, a čeká se, jak zareaguje americký Fed.
Férová odpověď je, že nevím. Neví to nikdo. Jsou dvě možné cesty vývoje. Pokud je současná krize některých bank jen přechodnou záležitostí a ne strukturálním problémem, tedy pokud se podaří důvěru rychle obnovit, nemusí to ve výsledku inflaci zásadně ovlivnit. Opět vzpomenu na Sberbank, kdy její konec inflační vývoj u nás nijak dramaticky nepoznamenal.
Druhá možnost je, že pokud budou nervozita a případně i další runy na banky pokračovat, naruší se důvěra. Lidé začnou z bank vybírat peníze, začnou být opatrní, přestanou utrácet, banky přestanou poskytovat úvěry, koloběh se zadrhne. To nakonec povede k ochlazení ekonomiky a k poklesu inflace. Další zvyšování sazeb centrálními bankami ale vidím jako spíše pravděpodobné, protože kdyby to neudělaly, přiznaly by, že situace je vážná, což by paniku ještě zvýšilo. Vyslaly by trhu negativní signál. Lepší variantou je v tempu zvyšování sazeb o něco zmírnit, ale dát najevo, že vzhledem k současnému inflačnímu vývoji jsou nuceny v utahování měnové politiky pokračovat.