Čínští velvyslanci vystupují čím dál tvrději. Nelíbí se jim postoje k Hongkongu či Si-ťiangu

V minulosti nebyla čínským velvyslancům v zemích, kde působili, věnována přílišná pozornost. Teď ale čím dál hlasitěji vystupují, aby tvrdě prosadili a obhájili zájmy Pekingu, a to hlavně v otázce ujgurské provincie Si-ťiang a Hongkongu. Všímá si toho v Hongkongu vycházející deník South China Morning Post.

Mezi nejhlasitější patří Kuej Cchung-jou, který je velvyslancem ve Švédsku. Podle švédských médií Čína vyhrožuje omezením ekonomické a tržní spolupráce, kvůli zasahování do jejích vnitřních záležitostí ve jménu „svobody slova“. "Čínská vláda absolutně nemůže dovolit žádné zemi, organizaci ani osobě škodit čínským národním zájmům. Samozřejmě musíme přijmout protiopatření,“ citoval ambasadora deník Göteborgs-Posten.

Krátce předtím ještě Stockholmu vzkázal, že pokud ocení nakladatele a spisovatele Kuej Min-chaje, který je od roku 2015 držen v Číně, tak mohou očekávat „špatné následky“. Ministryni kultury Amandě Lindové dokonce ambasador řekl, že pokud na ceny dorazí, tak v Číně nebude vítána. Kauza hýbe již více než týden švédskou politikou.

Jen den po jeho varování se ozval i čínský velvyslanec v Kanadě Cchung Pchej-wu, který Ottawě vzkázal, že pokud projdou sankce proti porušování lidských práv v Číně, a to především proti muslimským Ujgurům v Si-ťiangu a protestujícím v Hongkongu, mají očekávat velmi tvrdá protiopatření. Jako důvod uvedl, stejně jako ve Švédsku, zasahování do interních záležitostí Číny.

Podobná legislativa vyvolala reakci i v USA, kde velvyslanec Cchuej Tchien-kchaj prohlásil, že se Spojené státy snaží mezi oběma zeměmi v oblastech technologií, ekonomiky a ideologie postavit berlínskou zeď.

Nátlak Číny se projevil i v Česku, kde bylo po slovech pražského primátora Zdeňka Hřiba o změně takzvané sesterské smlouvy odebráním bodu, kterým Praha uznává jednotnou Čínu, zrušeno několik koncertních turné českých umělců po Číně. Nakonec byla smlouva předčasně vypovězena.

South China Morning Post píše, že čínský ministr zahraničí Wang I údajně řekl svým diplomatům, aby stojíce před mezinárodními výzvami projevili silnějšího „bojového ducha“.

Čínští velvyslanci se projevovali i v minulosti, ale v poslední době jsou opravdu jejich výstupy častější a intenzivnější. Ingrid d’Hoogheová, vedoucí pracovnice China Centre of the Netherlands Institute of International Relations Clingendael, situaci vysvětluje tak, že čínské sebevědomí, co se týče jejich mezinárodního vlivu, rostlo se zvyšující se nespokojeností s ostatními zeměmi a médii, a že toto je reakce na problémové otázky právě Si-ťiangu a Hongkongu.

Čtěte dále: Agenti ruské rozvědky přebývali ve francouzských Alpách

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.