První československou miss se v roce 1989 stala Ivana Christová. Ne všichni sdíleli nadšení
Nejkrásnější dívka Československa
První ročník obnovené soutěže o nejkrásnější dívku Československa, jehož finále se konalo v Paláci kultury a sportu v Ostravě-Vítkovicích, vyhrála před 30 lety černovláska Ivana Christová. Osmnáctiletou rodačku z Prešova sice porota vybrala takřka jednomyslně, verdikt ale 8. dubna 1989 u diváků v ostravské hale nevzbudil příliš nadšení. Ti dali hlasitě najevo, že si jako královnu krásy představovali spíše některou z blondýnek.
Jak ale tvrdilo Rudé právo, při první soutěži tohoto druhu po téměř dvou dekádách nebyl důležitý jen půvab. „Je to dobře, nebo je to daň módnosti? Těžko říci. Jisté je, že tentokrát nešlo jen o přitažlivou tvář a správné ženské proporce, ale adeptky prošly i psychologickými testy, zkouškami ze znalosti jazyků, musely prokázat takt, obratnost, sportovního ducha i umění společensky vystupovat. Spíše než o královně krásy bychom tedy měli hovořit o naší nejsympatičtější dívce,“ napsal stranický deník.
„Vzpomínám si na to, jak tehdy hala pískala a nebylo to vůbec příjemné. Tohle mě tak bolelo, že se ve mě probudila touha něco dokázat, jinak jsem to nijak neprožívala. Život jde dál. Měla jsem hodně práce v profesionálním modelingu a už jsem se k tomu příliš nevracela,“ vzpomínala po letech na dubnový večer roku 1989, který tehdy v přímém přenosu přenášel druhý program Československé televize, sama Christová. Jako odměnu dostala šicí stroj, svatební šaty a zájezd do Japonska.
Počátek soutěží o nejpůvabnější ženu se dá v českých zemích vystopovat až na počátek 20. století, do časů Rakouska-Uherska, kdy se dva ve Francii usazení Češi rozhodli vybrat krajanku, jež by soutěžila na pařížské přehlídce krasavic. Porota, ve které zasedl i Alfons Mucha, na základě zaslaných fotografií vybrala osmnáctiletou herečku Růženu Brožovou. Ta nakonec – vybavena kromě půvabu i nově ušitým moravským krojem a šerpou s českým lvem – vyjela do Paříže, kterou doslova uhranula.
Následující ročník soutěže nazvané Ideální dívka Čech se konal až v posledním roce první světové války, snad aby lidem aspoň na chvíli umožnil zapomenout na strádání. Potřetí se nejpůvabnější dívka – nyní již Československa – vybírala v dubnu 1928. Ani tehdy se ale soutěž ještě nedočkala opakování hned v následujícím roce. O jakési pravidelnosti se dá mluvit až v druhé polovině 30. let, kdy se Ideální dívka vybírala v roce 1935 a poté čtyřikrát každoročně v letech 1937 až 1940.
Válka a pozdější nástup komunistického režimu soutěžím krásy nepřály, takže další se konala až v roce 1966, a to jako první svého druhu v sovětském bloku. Dívka roku se stala Dagmar Silvínová, devatenáctiletá manekýnka z Prahy, která za vítězství dostala broušenou vázu, autobusový zájezd se svazáky do Francie a poukázku na boty v ceně 250 korun. A z Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, jak se tehdy jmenovalo holešovické Výstaviště, odjela domů tramvají číslo tři.
V uvolněné atmosféře konce 60. let minulého století se Miss Československo stala téměř samozřejmou součástí sezóny. Vítězka ročníku 1967 Alžběta Štrkulová dokonce na Miss World – kam její předchůdkyně nesměla kvůli americkému zapojení do války ve Vietnamu – skončila šestá. Po okupaci v srpnu 1968 a nástupu normalizace se ale nad soutěží o Miss Československa začaly stahovat mraky, nadlouho naposledy se konala v červnu 1970 v tehdejším Grandhotelu Moskva v Karlových Varech.
Přehlídku půvabných dívek vrátil do kalendáře až koncem 80. let Miloslav Zapletal, který byl léta jejím prezidentem. Jeho Miss ČR od roku 2005 konkurovala Česká Miss, kterou pořádala Michaela Maláčová (provdaná Bakala), vítězka Zapletalovy soutěže z roku 1991. Vzájemné spory o název, které opakovaně řešily i soudy, skončily v roce 2011, kdy se obě soutěže krásy sloučily pod hlavičkou České Miss. Ta ovšem má dnes opět konkurenci, a to v podobě soutěže Miss Czech Republic.