Ruská armáda už převzala iniciativu, pomáhá zajistit stahování Kurdů. NATO vítá zlepšení situace
Turecko vs. Kurdové
Nové
FOTO: Shutterstock
Ruští vojenští policisté začali hlídkovat v severní Sýrii, kde pomohou zajistit stažení oddílů syrských Kurdů. Rusko postupuje podle dohody, již v úterý dojednali prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvítal zlepšení situace v Sýrii a líbí se mu německý návrh na zajištění mezinárodního dozoru v bezpečnostní zóně, která má vzniknout v Sýrii podél jižní turecké hranice.
Nová dohoda dává kurdským oddílům YPG od středy 150 hodin (šest dní) na stažení od hranice z oblastí, kde vznikne bezpečnostní oblast. Rusko se bude podílet na jejím zabezpečení spolu s Tureckem a také Sýrií. Varovalo Kurdy, aby se nepokoušeli u hranice zůstat, protože pak budou čelit sami turecké vojenské mašinérii.
Turecko YPG řadí k teroristům a nepřeje si, aby tyto oddíly působily u jeho hranice. Chce tam vrátit masu syrských uprchlíků, jež jsou nyní na jeho území. Kvůli tomuto záměru Turecko zahájilo 9. října ofenzivu v Sýrii a jeho počínáním se bude na svém jednání tento týden zabývat NATO.
Stoltenberg kvitoval zlepšení situace, což podle něj zvyšuje možnost politického řešení. Hovořil s německou ministryní obrany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou o jejím návrhu na vytvoření bezpečné zóny a ministři zemí NATO hodlají jednat o tom, zda do ní zapojit i alianční síly.
Oddíly ruské vojenské policie ve středu překročily Eufrat, začaly hlídkovat v Manbidži. Rusové dorazili také do Kobani a podle ministerstva obrany pomohou zajistit stažení YPG a jejich zbraní do vzdálenosti 30 kilometrů od turecké hranice.
Russian military convoy arrived in #Kobani after Moscow-Ankara deal to establish a ‘safe zone’ in north-eastern #Syria #Russia pic.twitter.com/cCv6fNctzF
— Press TV (@PressTV) October 23, 2019
Zóna má být v délce 120 kilometrů, z níž se Kurdové stahují od minulého čtvrtka, kdy Turecko přistoupilo na 120hodinové příměří. Podle oznámení USA už se kurdské milice z této zóny stáhly.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale naznačil, že USA povzbuzují Kurdy, aby od hranice neodcházeli, a vyzývají je, aby se postavili turecké armádě. Peskov k tomu řekl, že USA zrazují své mnohaleté spojence, a Kurdům vzkázal, že budou-li proti Turecku bojovat, turecká mašinérie je rozdrtí.
Esad rejimi Rakka ve Haseke’ye askeri birlikler gönderdi
— PeyamaKurd (@peyamakurd) October 23, 2019
#suriye #rojava #Esad_Rejimi #rusya #DSG #Haseke #Rakka #Kobani
https://t.co/NekKPovjxt pic.twitter.com/P37BrPLJxb
YPG se podílely na boji proti teroristům z Islámského státu a byli v tom spojenci Američanů. Prezident Donald Trump dal na začátku října pokyn ke stažení amerického kontingentu ze Sýrie, čímž Turecku invazi usnadnil. K situaci se ve středu v 17:00 SELČ hodlá osobně vyjádřit. Američané se stahují do sousedního Iráku, který ale nedal povolení k jejich rozmístění.
Americký ministr obrany Mark Esper v Iráku jedná a tamní ministr obrany Nadžáh Šammarí po setkání s ním řekl, že Američané Irákem jenom projíždějí a do čtyř týdnů jej opustí. Zamíří prý do Kuvajtu, Kataru nebo USA.
Rosyjska żandarmeria wkracza do miasta #Kobani, które kilka lat temu było oblegane przez terrorystów i zostało obronione z pomocą Amerykanów #Kobane @WitoldRPL @Defence24pl #Rosja #Putin #Erdogan #Syriahttps://t.co/naJYItpSEq
— Defence24.pl (@Defence24pl) October 23, 2019
Zatímco Ankara ponechává otevřenou možnost obnovy bojů proti Kurdům, kritika Turecka za jeho postup trvá. Ke kritikům se řadí i Česká republika, jejíž Poslanecká sněmovna tureckou invazi považuje za porušení mezinárodního práva. K tomuto stanovisko se ve středu připojil také prezident Miloš Zeman.
Evropský parlament chce prosadit škrty financí pro Turecko a zmrazit Ankaře 100 milionů eur (téměř 2,6 miliardy Kč). Jedním z důvodů je ohrožování regionální stability ze strany Turecka.
