Indická mutace koronaviru je zřejmě v Česku. Co o této variantě zatím víme

Do Česka zřejmě dorazila indická mutace koronaviru. Dvě studentky s podezřením na tuto variantu jsou v izolaci, další rizikové kontakty v karanténě. V sobotu o tom informovala mluvčí Krajské hygienické stanice (KHS) v Hradci Králové Veronika Krejčí, která dodala, že pro stoprocentní jistotu se ještě čeká na výsledek z Národní referenční laboratoře. Nákazu indickou mutací naznačil i ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Asi stovka případů se objevila i ve Velké Británii. Odborníci tak nyní zkoumají, v čem je tato varianta viru specifická.

Podle expertů je odhalování nových mutací, které mohou být nakažlivější i smrtelnější, pro zvládání epidemie zásadní. Rozšíření sekvenování doporučuje i odborná Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) při ministerstvu zdravotnictví, kterou vede epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Už dřív uvedla, že je nutné sekvenovat aspoň 1000 vzorků týdně.

Vláda před dvěma týdny vyčlenila na úhradu nákladů sekvenace 160 milionů korun. Arenberger tehdy řekl, že to umožní zkoumat zhruba 4800 vzorků měsíčně.

Proč by mohla být indická varianta nebezpečná?

Indická mutace covidu se vyvinula skrze dvě mutace takzvaného S proteinu, který je specifický právě pro koronavirus. Umožňuje viru proniknout do těla a nakazit organismus. Právě proti tomuto proteinu jsou namířeny takzvané mRNA vakcíny, uvádí Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Odborníci varují, že by nová mutace S proteinu (anglický spike protein) mohla dokázat obejít vytvořené protilátky buď z prodělaného covidu nebo z očkování, uvádí server Deutsche Welle. Experti se obávají toho, že by se indická varianta mohla stát jakousi „supermutací.“

Mutace objevené v Indii se označují jako E484Q a E484K. Podobné mutace vědci zaznamenali u jihoafrické, brazilské i britské varianty viru. Přítomnost zmutovaného viru potvrdilo i indické ministerstvo zdravotnictví, které dodalo, že se snaží zjistit, zda nová mutace zvyšuje riziko přenosu nákazy, uvedl server The Times of India.

Světová zdravotnická organizace (WHO) zatím eviduje indickou mutaci viru jako variantu „se zvýšeným zájmem“ o další výzkum. Zatím tak nejnovější mutace není ve vyšší kategorii „znepokojení“ (Variant of Concern). Ve své podstatě to znamená, že vědci intenzivněji monitorují výskyt této mutace, ale zatím si nedělají takové starosti jak s některými jinými výše zmíněnými mutacemi.

Britský lékař Jeffrey Barret, který vede iniciativu Covid-19 Genomics Initiative na Twitteru uvedl, že se indická mutace v Evropě zatím vyskytla v tak málo případech, že zřejmě nebude tak nebezpečná, jako takzvaná britská mutace (B.1.1.7.).

Případy jsou i v Belgii, Švýcarsku či Německu

Jiní experti s ním ale nesouhlasí a uvádějí, že se stačí podívat na vývoj pandemie v Indii, která v sobotu překonala rekord v počtu nových případů potřetí za tři dny. V Indii nyní přibývá nakažených takovým tempem, jaké dosud žádná jiná země nezaznamenala. Za posledních 24 hodin tam mělo pozitivní test skoro 350 000 lidí.

Jen stát Maháráštra na západě Indie hlásí, že zhruba 60 procent tamních případů covidu je spojeno s novou mutací viru. Výsledky vychází z celogenomové sekvenace. Odborníci se ale obávají toho, že nerozvinuté indické zdravotnictví nemá dostatečné kapacity na provádění dostatečného počtu testů a následných rozborů pozitivních výsledků. Experti dodávají, že zatím se nedá s jistotou určit, zda je indická mutace nakažlivější nebo zda se jedná o pouhý souběh události.

Případy lidí s nákazou indickou mutací se zatím v Evropě objevily kromě zmíněné Velké Británie také v Německu, ve Švýcarsku, Belgii, ale také ve Spojených státech, Austrálii a nyní zřejmě i v Česku. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na Twitteru uvedl, že WHO intenzivně sleduje „komplexní situaci v Indii, která vyžaduje různé reakce na různých místech v zemi.“ Ocenil, že se místní vláda snaží omezit pohyb obyvatelstva a zvýšit rychlost testování. Odborníci ale upozorňují, že ekonomická situace v zemi a stav infrastruktury velmi omezují možnosti restrikcí ze strany vlády.