Komunisté ukázali, co jsou zač. Milada Horáková zemřela krutou smrtí oběšením

Byla právničkou, poslankyní s trpkou zkušeností z nacistického vězení. A hlavně byla nepohodlnou novému komunistickému režimu. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 ve věznici v Praze na Pankráci. Právničku Horákovou oběsili za špionáž a velezradu na základě rozsudku ve vykonstruovaném procesu.

Horáková byla jediná žena, kterou komunisté popravili pro její názory při politických procesech v 50. letech. Podle historika vězeňství Aleše Kýra byla její smrt mimořádně trýznivá, ale nijak nestandardní. Doby poprav se podle něj pohybovaly od čtyř do jedenácti minut, u Horákové to bylo pět. „Popravčímu byla předána v 5,35. Výkon popravy oběšením nastal v 5,38 a lékař konstatoval smrt v 5,43,“ uvedl pro Echo24 Kýr.

Obvinění ze „záškodnického spiknutí proti republice“ spolu s národně-socialistickou poslankyní čelilo v roce 1950 dalších 12 lidí, vesměs představitelů nekomunistických stran, kteří údajně tvořili špionské centrum. Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaného ve 30. letech v Sovětském svazu.

Spolu s Horákovou byli k trestu smrti odsouzeni Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl. Nejvyšší soud zrušil verdikty v roce 1968. V roce 1990 zastavil tehdejší generální prokurátor stíhání všech obžalovaných v procesu s Horákovou a rehabilitoval je.

Místo, kde byla Horáková a další političtí vězni popraveni pro své názory, připomíná před starou vězeňskou nemocnicí na Pankráci velký kříž s trnovou korunou. Přestože od zavraždění Horákové letos uplyne 68 let, její ostatky se dosud nenašly. Z celkového počtu 177 odpůrců komunistického režimu popravených na Pankráci bylo 95 tajně pohřbeno do šachtových hrobů na ďáblickém hřbitově, zbylých 82 těl bylo zpopelněno v motolském a strašnickém krematoriu.

Čtěte také: Česko si připomíná popravu Milady Horákové. Na komunistické šibenici trpěla dlouhé minuty