Státní aparát bobtná jako Otesánek

Co by tak udělal zodpovědný člověk, kdyby měl k dispozici třicet miliard? Nepochybně by sobě a rodině zaopatřil bydlení, rozjel vlastní podnik, zaplatil dětem studia a zabezpečil se na stáří, zkrátka investoval by do své budoucnosti. Co udělá stát? Zvýší počet státních zaměstnanců, a tyto prostředky vydá na jejich platy.

Během posledních tří let, přesněji v rozmezí 2014 – 2017 nabral stát téměř jedenadvacet tisíc nových posil. Mimo žádoucí profese typu učitel nebo hasič, kteří mezi státní zaměstnance také patří, narostl i počet zaměstnanců na některých ministerstvech, konkrétně na ministerstvu financí a ministerstvu práce a sociálních věcí. Ale jen ministerstvo financí, ano, právě to, které by v úsporách mělo jít příkladem, nyní na platech vydává ohromnou částku, a to přes jedenáct miliard korun! Z celkových třiceti miliard, o které výdaje během posledních tří let narostly, se ministerstvu financí zvedly skoro o tři miliardy a počet zaměstnanců v tomto rezortu vzrostl o více než 2.500 míst.

Analogicky k tomu se však nijak dramaticky služby ministerstva občanům nezlepšily. Naopak, podrobné účty vláda veřejnosti neskládá, a tak to podle posledních zákonů a nařízení, mířících hlavně na podnikatele a živnostníky svádí k myšlence, že právě jejich kontrola a následná úřední persekuce je hlavní příčinou nárůstu klotových rukávů na MF.

V této souvislosti je nesmírně zajímavé, že se již mnoho let chystá tzv. elektronizace státní správy, která by měla zjednodušovat většinu úředních úkonů. Jaká je realita? Přehumanizovaná, pomalá a neefektivní státní správa a mizerné možnosti vyřizovat záležitosti on-line. Místo moderně svižného, levného, a také svobodného státu zde máme Otesánka, který ročně polyká víc a víc, a stále nemá dost. Příštím vládám tak zbude přebujelá státní správa a vysoké výdaje.

Jen tak pro srovnání, za třicet miliard se dá například vystavět celá nová trasa metra D, kolem osmdesáti kilometrů nových dálnic nebo třeba další tunel Blanka. Příkladů, jak efektivně využít třicet miliard, by se nepochybně našlo mnohem více, a jak vidno, je to částka, za kterou by se dalo vybudovat mnohé z tolik potřebné infrastruktury i bez evropských dotací. Nebo zvýšit platy učitelům, zdravotním sestřičkám, či zvýšit důchody. Ejhle důkaz, že jsme vlastně značně movitý stát. Jen ty peníze proudí jinam, než by měly.

Stávající stav je evidentně do budoucna neudržitelný. Je třeba zastavit bobtnání státní správy, které s sebou nese zvyšující se byrokracii, a finance státního rozpočtu efektivněji využívat.