Kontroverzní letní čas. Je třeba změnit sezónní posouvání hodin, zní z Evropy

Spor o o střídání času nemá konce. Nedávno se proti střídání času ostře ohradil španělský premiér Pedro Sánchez, podle kterého většina lidí změny času odmítá. Možnost, že by se pravidelné střídání času zrušilo, EU řeší už od roku 2018, nedokáže se však shodnout, zda následně zachovat letní či zimní čas. Podobnou otázku řešila i v roce 2018 tehdejší Babišova vláda, vyslovila se pro celoroční zachování zimního času. Češi si budou už brzy přeřizovat hodinky. Poslední březnovou neděli budou spát o hodinu kratší dobu, když ve 2:00 poskočí ručičky na 3:00.

Změna času se v České republice řídí pravidly Evropské unie. Letní čas každoročně začíná poslední březnovou neděli a končí poslední říjnovou neděli návratem k zimnímu času. Cílem bylo původně šetřit energii a lépe využít denní světlo, přínosy tohoto opatření jsou ale v posledních letech zpochybňovány.

Často se tak na evropské úrovni vedou debaty, zda střídání času nezrušit. Naposledy se podobnou debatu snažilo na podzim loňského roku rozproudit Španělsko. Premiér Pedro Sánchez to odůvodnil tím, že měnit čas odmítá většina Evropanů včetně Španělů a že tato změna má negativní dopad na lidské zdraví.

„Ve všech průzkumech, ve kterých se na to ptali, Španělé a Evropané většinově odpovídali, že jsou proti,“ uvedl Sánchez ohledně postoje obyvatel ke změně času. Opatření v současnosti nepřináší žádnou či jen velmi malou úsporu energie a narušuje biorytmus lidí, dodal španělský premiér.

K jeho návrhu se na podzim v rámci debaty vyjádřil i komisař EU pro dopravu Apostolos Tzitzikostas. „Komise se rozhodla provést další analýzu prostřednictvím podrobné studie, na které právě pracujeme, aby podpořila budoucí rozhodování v této otázce.“
„Mým cílem je posunout se vpřed. Nastal čas konečně ukončit každoroční sezónní změny času,“ řekl Tzitzikostas a dodal, že současný systém „ovlivňuje nás všechny, většinu z nás frustruje a dokonce, řekl bych, lidem škodí,“ dodal.

Možností, že by se zrušil přechod mezi letním a zimním časem, se unijní instituce nezabývají poprvé. Zrušení však neumožnily neshody mezi členskými státy.

Evropská komise už v roce 2018 navrhla ukončit dvakrát ročně opakované střídání letního a zimního času. Podle tehdejšího návrhu by si každý členský stát mohl zvolit, zda zůstane natrvalo u standardního (zimního), nebo letního času. Evropský parlament tuto myšlenku v březnu 2019 podpořil a schválil plán, podle něhož mělo přecházení mezi časy skončit už v roce 2021. K realizaci návrhu však nakonec nedošlo, protože členské státy se v Evropské radě nedokázaly shodnout na tom, který čas zachovat.

V roce 2018 se postojem ČR zabývala i tehdejší Babišova vláda. Babiš tehdy řekl, že z vyjádření členů kabinetu pochopil, že jsou pro zavedení ustáleného standardního, tedy zimního času. „Je to z různých praktických i zdravotních důvodů,“ uvedl. Jako příklad zmínil to, že „se dětem nechce chodit v létě spát, kdy je ještě po 21:00 světlo.“ Upozornil však i na doporučení Akademie věd, podle kterého zimní čas více vyhovuje biorytmům.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a střídal se až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.