Nová unikátní budova městské knihovny. Je jako procházka skalní soutěskou
ARCHITEKTURA
Turnov otevřel začátkem října nové sídlo městské knihovny ve Skálově ulici v sousedství letního kina a dětského hřiště. Výstavba atypické budovy, která odkazuje na symboly Českého ráje, stála přes 115 milionů korun. Architekt Prokop Tomášek z ateliéru A69 pro Echo24 popsal, že tvary knihovny simulují procházku po skalních soutěskách Českého ráje. Celá konstrukce se navíc přizpůsobila právě plátnu zmíněného letního kina.
Do nového sídla se městská knihovna přestěhovala po 40 letech. O nutnosti postavit novou knihovnu se v Turnově mluvilo posledních zhruba 20 let. „Pro nás je vždy zajímavé vnímat kontext daného místa a myslím si, že my programově nehledáme téma tak, aby to vyznělo extravagantně ani atypicky. Navazovali jsme na křivku plátna letního kina, které na místě stojí více než 50 let a stalo se určitým způsobem zažitou součástí města, v němž lidé bydlí,“ vysvětlil pro Echo24 Tomášek.
„Jedním z úkolů zadání bylo právě knihovnu umístit těsně vedle areálu letního kina, respektive parcela pro knihovnu vznikla oddělením pozemku z toho letního kina. Byla buď možnost postavit tam klasickou budovu, která bude mít jedno nebo dvě podlaží. To by nám ale zabralo většinu pozemku, museli bychom vykácet spoustu stromů, které tam jsou, a zároveň bychom se museli potýkat s kontextem stávajícího plátna, což byla taková provizorní konstrukce. Výška i šířka plátna se pak staly jakýmsi výchozím bodem pro další přemýšlení,“ dodal architekt.
„Plátno jsme tak pojali do nové budovy a její záda jsou vlastně plochou, na níž se promítá. Křivku jsme tedy odvodili od plátna, které tam 50 let stálo, a je zajímavá tím, že jde o konkávní tvar, jenž má pozitivní konotace. Připomíná úsměv nebo otevřenou náruč, psychologicky působí skutečně pozitivně. Odzrcadlili jsme ho i na další strany a vznikl z toho tento tvar,“ popsal dále architekt.
Nedomnívá se, že uživatele knihovny na první pohled atypický tvar budovy nějakým způsobem omezuje v pohybu či jiných činnostech. „Je to normální jemná zatáčka, kterou jdete někde v parku. Rozhodně to není tak, že by tam návštěvník musel bloudit. Naopak to určitým způsobem simuluje procházku po skalních soutěskách, kde postupně objevujete její další části. Mírná křivka totiž způsobuje, že nevidíte až na konec, ale objevujete pořád nové části,“ uvedl Tomášek.
Podobně se v budově pracuje i se světlem. „Soutěska má otevřenou ‚střechu‘, světlo přichází světlíkem, je tam soustava otvorů, které se světlem také pracují. My jsme si to ověřovali na 3D modelu při komponování prostoru. Samotné zakřivení pomáhá prosvětlení prostoru, protože světlo se od něj odráží, protože úhel dopadu se rovná úhlu odrazu, takže to pomáhá distribuovat světlo dále do prostoru,“ vysvětlil architekt.