Inflace kvůli válce poroste už v březnu. Zraky ČNB se upínají k Íránu, zásah se zatím nečeká

Válku v Íránu zatím lidé nejvíce pociťují na pohonných hmotách. Jen nafta v Česku od konce února, kdy konflikt na Blízkém východě začal, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Výrazné zdražení pohonných hmot, ale i energetických komodit, povede k poměrně výraznému nárůstu inflace už v březnu. Předpokládá se ale, že bankovní rada České národní banky na situaci zatím reagovat nebude.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 uvedl, že primární dopad už vidí každý, kdo jezdí automobilem. „Výrazné a rychlé zdražení PHM se propíše už do březnové inflace, a to rozhodně ne symbolicky, ale v rozsahu zhruba 0,6procentního bodu. Velmi negativní je v této fázi dopad pro největší spotřebitele PHM, tedy dopravu, stavebnictví, zemědělství a částečně i průmysl,“ řekl Dufek.

S tím souhlasí také hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. „Konflikt se jednoznačně projeví už v březnové inflaci. Minimálně ceny pohonných hmot a dalších energetických komodit mimo fixované tarify v březnu rostly. V meziročním i meziměsíčním srovnání tak uvidíme tlak na růst inflace. Sekundární tlaky v podobě průsaku vyšších cen energetických komodit do nákladů firem, a tím i do cen zboží a služeb mimo energetický sektor, budou mít zpoždění a v březnu se ještě plně neprojeví,“ řekl pro Echo24 Peterka.

Podle Petra Dufka se vše točí kolem délky a šířky konfliktu, respektive kolem úzkého hrdla, které představuje Hormuzský průliv. „Čím komplikovanější a delší bude konflikt, tím jeho efekt v podobě inflační nákazy bude nebezpečnější. Už nepůjde jen o dvě základní komodity, ale celou řadu dalších, včetně hnojiv,“ dodal Dufek.

Výrazně negativní dosah už má podle něj konflikt i do termínovaných kontraktů. „Týká se to nejenom plynu, kde je to velmi zřetelné, ale také silové elektřiny. V první fázi jde o úder na spotové odběratele, v další fázi však může dojít k úpravě delších ceníků distributorů. A koho všeho se dotkne? Čím delší bude válka, tím spíše všech. A to už se nebudou přepisovat pouze inflační výhledy, ale očekávaná tempa HDP,“ řekl Dufek

Podle Pavla Peterky stále platí, že situace je velmi nestálá a na stole jsou všechny varianty od brzkého ukončení konfliktu a zprůjezdnění Hormuzského průlivu až po variantu eskalace a delšího období vysokých cen energetických komodit. V posledním týdnu mírně klesla pravděpodobnost rychlého ukončení. Přesto vnímám stále jako nejpravděpodobnější variantu ukončení konfliktu do konce dubna letošního roku,“ míní Peterka.

Nejvíce podle něj zasáhne růst cen energetických komodit náročná průmyslová odvětví a se zpožděním pak odvětví, která jejich výrobky odebírá. „Prvotní dopad bude tvrdý v chemickém průmyslu, ale zdražení například hnojiv se následně promítne v sektoru zemědělství. Dále bude zasaženo hutnictví, výroba kovů a papíru. Růst cen pohonných hmot pocítí samotný sektor dopravy a logistiky a následně pak odvětví, která ve velkém přepravují své zboží. Příkladem mohou být potravináři a nápojáři,“ dodal Peterka.

Ve čtvrtek zasedne bankovní rada ČNB. Petr Dufek Echu řekl, že banky čeká pouze ujištění o tom, že udělá vše pro udržení nízké inflace. Podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše by za normálních okolností bylo zasedání Fedu, ECB a ČNB bylo highlightem týdne. „Tak tomu však tentokrát nebude. Okolnosti nejsou normální ani zdaleka, a tak se pozornost globálních i českých trhů bude primárně ubírat směrem k Perskému zálivu a Hormuzskému průlivu. O tom, co čekat od inflace, růstu, a nakonec i úrokových sazeb totiž zcela zásadním způsobem spolu-rozhodne hloubka a délka Blízkovýchodního konfliktu,“ uvedl Bureš v komentáři zaslaném redakci.

Vidina těžko odhadnutelného ropného šoku (co do velikosti tak délky) pak podle něj straší zejména obchodníky na komoditních trzích, ovšem i na sazbách a dluhopisech. „Není jasné, jak velkou inflační vlnu a následnou reakci centrálních bank stávající energetický šok nastartuje. I proto trhy jak v případě ECB, tak ČNB prudce obrátily své pozice – přestaly koketovat s možností poklesu sazeb a začínají sázet na jejich možný růst (o 50 až 75bps). V mezičase koruna ztrácí schopnost pozitivně ocenit vyšší sazby a reaguje primárně negativně na ceny ropy,“ řekl Bureš s tím, že to vše se zatím zdá být zatím přehnané.

„V našem alternativním scénáři (ropa za 110 USD/barel a plyn za 70 EUR/MWh v průběhu jednoho kvartálu následováno postupným odezněním šoku) počítáme s kumulativním nárůstem české inflace o cca 1,5procentního bodu (v EMU o 0,9) a stále se stabilitou úrokových sazeb,“ řekl Bureš.

Situace však podle něj může být v případě natahování konfliktu i daleko dramatičtější, než předpokládá náš alternativní zátěžový test. „Souběh dramatičtějšího nárůstu cen ropy a plynu by pak měl daleko silnější inflační dozvuky v cenách energií, potravin a zbytku spotřebitelského koše v roce 2027. A ty by pak jednoduše mohly ECB i ČNB dotlačit ke zvyšování úrokových sazeb. To však rozhodně nebude téma tohoto týdne. Co se tedy v období takto výrazné nejistoty nakonec dozvíme od centrálních bankéřů? Pravděpodobně nic, kromě výzev k opatrnosti a dočasné stabilitě úrokových sazeb. Rozhodující pro všechny bude délka a hloubka íránské krize, o které ‚nikdo nic jistého neví‘…,“ dodal Bureš.