Česko má zásoby pohonných hmot na 88,5 dne. Jak funguje jejich rozdělování

Zatímco jiné státy přistupují k výraznějším opatřením v souvislosti s vysokými cenami pohonných hmot, které rostou kvůli válce v Íránu, Česká republika zatím stále zůstává u kontroly marží provozovatelů čerpacích stanic. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je to dáno možná i tím, že mají menší zásoby ve státních hmotných rezervách než Česko. Ministr uvedl, že Česko má zásoby na 88,5 dne.

Situaci vláda podle ministra Havlíčka sleduje a komunikuje s mezinárodními energetickými organizacemi. „Jsme v denním kontaktu se všemi významnými aktéry v oblasti plynu i pohonných hmot. České republice nehrozí nedostatek ani jedné z těchto komodit. Situace na Blízkém východě je nejednoduchá, sledujeme okamžité dopady do cen, ale opatření, které jsme v oblasti ropy udělali, ve smyslu, že jsme začali okamžitě sledovat marže, vede k tomu, že se denně reportuje,“ uvedl Havlíček na pondělní tiskové konferenci s tím, že marže obchodníků při minulé krizi po začátku války na Ukrajině se pohybovaly mezi třemi a čtyřmi korunami, zatímco nyní jsou marže mezi 1,20 až 2,40 korunami.

Poukázal na to, že Česko patří mezi země s nejnižšími cenami pohonných hmot v Evropě. „V každém případě je situace stabilizovaná. Není třeba podléhat žádné panice. To, že se v některých zemích dělá určitá opatření, může být dáno tím, že mají méně zásob v rámci státních hmotných rezerv. My máme v Česku zásoby, tak jak bývalo v posledních 10 či 15 letech zvykem, zásoby na téměř 90 dní, konkrétně 88,5 dne. Žádná mimořádná opatření tedy nyní nechystáme, ale můžu všem garantovat, že nenecháme české obyvatele a firmy platit nejvyšší ceny za energie, jako tomu bylo v minulém období,“ dodal Havlíček. Podle směrnice EU má mít Česká republika zásoby na 90 dní fungování státu. Rumunsko má například podle Havlíčka zásoby na 45 dní.

V nouzových zásobách je podle Správy státních hmotných rezerv (SSHR) dlouhodobě více než 2 miliony tun ropy a ropných produktů. Přibližně polovinu tvoří ropa, druhou polovinu pak ropné produkty – nafta, benzin a letecký petrolej. Použití nouzových zásob je možné uskutečnit třemi způsoby – uvolněním formou prodeje, půjčkou nebo převodem příslušnosti hospodařit.

Návrh na použití nouzových zásob předkládá vládě předseda správy, nyní Pavel Švagr. Za stavu ropné nouze mohou být nouzové zásoby použity pouze se souhlasem vlády, která současně stanoví termín zpětného doplnění použitých zásob. V případě, že není vyhlášen stav ropné nouze a nouzové zásoby jsou nad požadovaným minimálním množstvím, může o použití rozhodnout právě předseda SSHR.

V případě nedostatku ropy a ropných produktů, který by měl za následek poruchy v zásobování na domácím trhu, může být vyhlášen stav ropné nouze. Ten vyhlašuje vláda svým nařízením. Návrh na vyhlášení stavu ropné nouze předkládá vládě předseda Správy. Vláda je oprávněna nařídit opatření ke snížení spotřeby ropy a ropných produktů, např. omezit maximální rychlosti jízdy motorových vozidel na pozemních komunikacích, omezit otevírací doby čerpacích stanic, stanovit regulační opatření pro čerpání zásob ropy a ropných produktů u rozhodujících dodavatelů nebo zavést přídělový systém.

Nejrůznější opatření už nasadila celá řada zemí, včetně Slovenska, které nastavilo dvojí cenu pohonných hmot pro Slováky a pro cizince, což Evropská komise označuje za diskriminaci a porušení práva EU. Strop na ceny pohonných hmot, rovněž jen pro auta s maďarskou poznávací značkou, nasadilo třeba Maďarsko.

Španělsko představilo rozsáhlý plán v hodnotě pěti miliard eur (přes 122 miliard Kč), který zahrnuje snížení daně z přidané hodnoty (DPH) a slevu až 30 centů (7,34 korun) na litr pohonných hmot u čerpacích stanic. V Itálii snížil vládní dekret cenu pohonných hmot o 25 centů (6,12 korun) na litr. Podobná opatření ke snížení daní z pohonných hmot byla přijata i v dalších zemích, například v Portugalsku a ve Švédsku.

Ceny pohonných hmot v Česku lokálně překročily už 50 korun za litr nafty, což třeba šéf hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD) označil za stav, kdy už by vláda mohla přikročit k dalším opatřením nad rámec sledování marží.

Ministerstvo financí nebude u pohonných hmot reagovat na lokální cenové extrémy, ale na republikový průměr. Situaci monitoruje, čas na další opatření nad rámec denních kontrol marží ale zatím nenastal. „Primárním ukazatelem je pro nás vždy celorepublikový průměr, nikoliv lokální extrémy,“ řekl mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.

Vláda také upozorňovala, že důležité bude, aby ceny pohonných hmot nerostly nad úroveň v sousedních zemích. Fous zdůraznil, že Česko má i díky níže nastaveným spotřebním daním jedny z nejnižších cen pohonných hmot v Evropské unii. Připomněl také, že kontroly ministerstva financí ukázaly, že provozovatelé čerpacích stanic snížili své marže u benzinu i nafty.

„Daňová politika je strategický nástroj, který nemůže reagovat na denní oscilace cen na burze. Případná další opatření musí být systémová a komplexní, aby přinesla reálný efekt pro spotřebitele. Nadále platí, že žádná další opatření nejsou vyloučena, jejich čas ale zatím nenastal,“ doplnil Fous.