Šéf PiS Kaczyński navrhuje deportovat nezaměstnané Ukrajince ve vojenském věku

Polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) navrhuje, aby země deportovala část ukrajinských mužů v branném věku. Opatření by se podle vedení PiS týkalo těch, kteří v Polsku nemají legální zaměstnání. Strana tvrdí, že jejich návrat na Ukrajinu by mohl pomoci tamní armádě s mobilizací, píše polský deník Do Rzeczy.

S návrhem vystoupil europoslanec Tobiasz Bocheński během programové konference PiS nazvané Směrem k nové vládě. Uvedl, že pokud se strana vrátí k moci, chce zajistit vyhošťování ukrajinských mužů, kteří splňují stanovené podmínky.

Předseda PiS Jarosław Kaczyński později zdůraznil, že se návrh nemá vztahovat na všechny Ukrajince žijící v Polsku. „Nejde o deportaci všech, pouze těch, kteří jsou tady, nepracují legálně a jsou v branném věku,“ řekl. Kaczyński návrh zdůvodnil potřebami ukrajinské armády. Podle něj by návrat části mužů představoval pomoc Ukrajině při doplňování ozbrojených sil.

Tvrdí, že Kyjev bude potřebovat další lidi pro případnou novou mobilizaci a že nedostatek vojáků představuje pro Ukrajinu vážný problém. „Je to pomoc Ukrajině, pokud jde o mobilizaci,“ prohlásil předseda PiS.

🇵🇱 Bezpieczeństwo obywateli powinno być priorytetem każdego rządu. Potrzebne są zdecydowane działania wobec osób przebywających w Polsce niezgodnie z prawem.
👉 Udostępnij! 🔥 Ku nowemu rządowi! pic.twitter.com/m8MctmmPXd

— Prawo i Sprawiedliwość (@pisorgpl) August 6, 2026

Návrh by však mohl vyvolat právní i politické spory. Deportace cizinců se řídí nejen polským právem, ale také evropskými pravidly a mezinárodními závazky. Samotný vojenský věk nebo nezaměstnanost by proto nemusely automaticky představovat dostatečný důvod k vyhoštění.

Není také zřejmé, jak by polské úřady posuzovaly lidi pracující neoficiálně, osoby závislé na sociální podpoře nebo muže, kteří by po návratu žádali o ochranu před odvodem. Mluvčí PiS Rafał Bochenek návrh hájil s tím, že podobná řešení se podle něj objevují také v dalších evropských zemích. „Muži, kteří v naší zemi nepracují, by měli být aktivní při obraně své vlasti. Na frontu nemají být posíláni Poláci nebo lidé jiných národností, ale Ukrajinci, kteří mají bránit Ukrajinu,“ řekl.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Více než polovina Ukrajinců v Polsku chce tamní občanství. Část o něj už požádala, další o něm uvažují

Debata přichází v době napjatějších vztahů mezi Varšavou a Kyjevem. Jedním z hlavních sporných témat zůstává hodnocení Ukrajinské povstalecké armády a masakrů polského obyvatelstva na Volyni během druhé světové války.

Polská strana dlouhodobě požaduje širší přístup k archivům, povolení dalších exhumací a důstojné pohřbení obětí. Ukrajina naopak část představitelů nacionalistického hnutí vnímá jako bojovníky za nezávislost.

Podle textu, z něhož návrh vychází, se spor v posledních měsících prohloubil také kvůli používání symboliky spojené s UPA a připomínání některých ukrajinských nacionalistů.

Polský prezident Karol Nawrocki měl po jednání se svým ukrajinským protějškem zdůraznit, že otázky týkající se UPA a banderovské symboliky jsou pro něj nepřekročitelné. Obě země se podle něj v historických tématech stále neshodují. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně oznámil otevření části archivů týkajících se událostí na Volyni a přislíbil také více povolení k pátrání a exhumacím. Více jsme o tom v deníku Echo24 psali zde.

Polský Institut národní paměti se snaží na ukrajinském území vyhledávat ostatky obětí, určit jejich totožnost a zajistit jim řádný pohřeb. Polští historici odhadují, že ukrajinští nacionalisté zavraždili na Volyni a v dalších oblastech v letech 1943 až 1945 desítky tisíc Poláků. Přesný počet obětí zůstává předmětem historických výzkumů a sporů.