Vepřové je rekordně levné, na obzoru je zlom

Vepřové maso je na pultech rekordně levné. Stojí za tím slevové akce, ale i rekordně vysoký dovoz do Čech, čínská cla či španělský prasečí mor, který kvůli omezení exportu přispěl k nadprodukci vepřového v celé Evropě. Zatímco zákazníci si oblíbené maso, které stojí přibližně za polovinou konzumovaného masa, užívají rekordně levně, zemědělci bijí na poplach a začíná docházet ke snižování chovů, vývoj cen by se tak v budoucnu mohl obrátit.

Vepřové maso zažívá na pultech obchodů jeden z nejvýraznějších cenových propadů posledních let. Podle Českého statistického úřadu bylo v srpnu meziročně levnější o 23,7 procenta. Zatímco v srpnu 2025 vepřová kýta bez kosti stála 122 Kč/kg, letos v srpnu stála 98 Kč/kg. Vepřová krkovice stála v srpnu 2025 necelých 140 Kč/kg, letos necelých 107 Kč/kg, vepřová plec pak loni stála 101 Kč/kg, letos 72 Kč/kg. Ještě výraznější propad je pak viditelný u vepřového v akcích. Podle srovnávacího serveru Kupi.cz je možné ve slevových akcích vepřovou kýtu získat za 85 Kč/kg, vepřovou krkovici pak lze v akci pořídit za 75 korun za kilogram, v průměru v akci pak za 108 Kč/kg. V řadě případů se jedná o slevy v desítkách procent.

Obchodníci rádi prodávají vepřové ve slevě kvůli jeho popularitě. Vepřové maso má v českém jídelníčku stále výsadní postavení. Podle ministerstva zemědělství se v Česku dlouhodobě spotřebuje přibližně 43 kilogramů vepřového masa na osobu ročně, což z něj dělá nejkonzumovanější druh masa v zemi. Na celkové spotřebě masa se vepřové podílí zhruba polovinou, zatímco drůbeží maso tvoří přibližně třetinu a hovězí zůstává výrazně za nimi.

Zákazníci za levné vepřové mohou vděčit především současné výrazné nadprodukci v Evropě. Česká republika produkuje pouze 46 % spotřeby vepřového, což je rekordně nízké číslo, a do ceny se tak výrazně projevují dovozy, které jsou rekordně levné.

Významnou roli v tomto vývoji hraje Čína, která byla v minulých letech jedním z největších odběratelů evropského vepřového. Po epidemii afrického moru prasat tamní produkce výrazně klesla a evropské maso pomáhalo pokrýt nedostatek. Situace se ale postupně změnila – čínský chov se obnovil, poptávka po dovozu oslabila a Peking navíc zavedl antidumpingová opatření na část dovozů evropského vepřového. Největší evropští exportéři, především Španělsko, Dánsko nebo Nizozemsko, tak musí hledat nové odběratele a část masa zůstává na evropském trhu.

Druhou významnou roli hraje situace ve Španělsku. „Obecně vzato jde o nadprodukci v Evropě, protože Evropa dlouhodobě vyrábí mnohem více, než spotřebuje, a obvykle to bez problémů vyváží. Problém nastal ve Španělsku, kde se kvůli africkému moru prasat zavřely některé exportní trhy, takže maso zůstává na vnitřním evropském trhu bez bariér. Není to jen náš problém, obdobně to vidí kolegové z Německa či Francie, kde mají dovoz španělského masa za velmi nízké ceny, což tlačí ceny dolů,“ uvedl pro Echo24 Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat.

Ale současná situace se netýká jen Česka, ale i dalších zemí. „Vzhledem k výraznému přebytku nabídky do Česka proudí objemný dovoz vepřového masa, a to zejména ze Španělska a Německa,“ popisuje situaci Marek Zemánek z Potravinářské komory.

Český trh je přitom na vývoji v Evropě mimořádně závislý. Domácí produkce dlouhodobě nepokrývá celou spotřebu a Česko musí podstatnou část masa dovážet. Pokud je proto na evropském trhu přebytek, projeví se velmi rychle i v tuzemsku – zpracovatelé a obchodníci mají více možností, kde maso nakoupit, což vytváří tlak i na domácí chovatele.

Kvůli poklesu soběstačnosti sektoru výroby vepřového podporuje situaci i ministerstvo zemědělství. To tvrdí, že situaci by měly zlepšit cílené investice do moderních chovatelských technologií, do rozvoje domácích zpracovatelských kapacit a podpory odbytu vepřového masa na domácím trhu, včetně jeho většího uplatnění ve veřejném stravování.

„Naším cílem je vytvořit ekonomicky stabilní a konkurenceschopný sektor, který zajistí větší podíl domácí produkce vepřového masa pro české spotřebitele. Klíčem jsou investice do moderních technologií, digitalizace, inovací a zlepšování biologické bezpečnosti chovů i zpracování,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

Pokles cen kvůli nadprodukci však začíná doléhat i na významné producenty v Evropě. Jak upozornil server maso.cz, na konci července vyhlásila úpadek společnost Geestferkel, která chovala 40 000 selat po celém Německu. Právě Německo patří mezi klíčové trhy, které ovlivňují ceny v celé střední Evropě.

V Česku v minulých letech došlo k mírnému nárůstu počtu prasat, kvůli nízkým výkupním cenám však stagnoval počet porážek. Počet poražených prasat je stabilní, ale porážková váha šla o něco nahoru, protože jatka je nechtějí odebírat a prasata zůstávají ve chlévech déle. Z hlediska produkce masa jsme zhruba o 5 % nahoře,“ uvedl Stibal.

Podle něj však zároveň dochází v Evropě k určitému obratu. „V bodě obratu ceny nejsme, ale možná jsme v bodě obratu výroby v Evropě. Výroba mírně klesá ve Španělsku. V Dánsku, které vyrábí šestkrát více než spotřebuje, je tlak na snížení stavů až o 500 %, a v Nizozemsku probíhá třetí kolo výkupu farem. Tyto dvě země jsou přitom klíčovými producenty selat pro celou Evropu,“ uvedl Stibal. Zároveň upozornil, že odhadovat další vývoj cen je obtížné i kvůli tomu, že vykrmování selat je proces na deset měsíců a změna cen se projevuje pomalu.

Podobně o vývoji cen mluví i agrární analytik Petr Havel. „Pokles cen se zastavil a ceny mírně vzrostou, ale nebude to nic dramatického,“ uvedl pro Echo24 Havel.

Právě vývoj stavů prasat bude nyní klíčový. Pokud budou producenti v Evropě pokračovat v omezování chovů, nabídka masa může postupně klesnout a dnešní levné ceny se mohou začít obracet. Zemědělský trh totiž reaguje pomalu – změna počtu prasat se na pultech obchodů projeví často až s několikaměsíčním odstupem.