Stát vydělává na drahých palivech, měsíční inkaso vzrostlo o téměř miliardu korun

Válka v Íránu se už nyní promítla do vyššího daňového inkasa z pohonných hmot v Česku, a to zhruba o 850 milionů korun během jediného měsíce. Uvádí to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle kterého pokud by ceny paliv zůstaly na současných úrovních, mohl by si stát letos polepšit o dalších přibližně 15 miliard korun.

V dnech 27. února až 27. března 2026 daňové inkaso státu z pohonných hmot podle Kovandy stouplo z důvodu války v Íránu o zhruba o 850 milionů korun (v porovnání se situací bez války, tedy pokud by ceny paliv zůstaly na úrovni z konce února). Pokud by se ceny pohonných hmot pohybovaly kolem nynější úrovně po zbytek roku, státu to zajistí dalších zhruba 15 miliard korun letošních dodatečných daňových příjmů z vyššího daňového inkasa z nafty a benzínu.

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se totiž výrazně zvýší příslušné daňové inkaso – za předpokladu, že vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Kovanda uvádí, že pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33,30 Kč/l (průměrná cena pohonných hmot, benzínu a nafty, dne 27. února, v předvečer zahájení úderu USA a Izraele na Írán) na 44,70 Kč/l (průměrná cena ze dne 27. března, opět dle CCS), takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.

Při ceně benzínu 33,60 Kč/l (jeho průměrná cena dne 27. února 2026) řidič při natankování každého litru na spotřební dani odvedl 12,84 Kč a na DPH 5,83 Kč. Z litru benzínu tak státu odvedl 18,67 Kč. Při ceně 41,40 Kč/l, platné k 27. březnu, to ale už je 12,84 Kč na spotřební dani a 7,18 Kč na DPH, tedy 20,02 Kč. Při navýšení ceny litru benzínu o 7,80 Kč, k němuž došlo mezi 27. únorem a 27. březnem, tak stát z každého prodaného litru získá o 1,35 Kč více.

V Česku se v roce 2025 spotřebovalo 2,424 miliardy litrů automobilového benzínu, plyne z údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Kovanda odhaduje, že pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by svoji spotřebu ponechali na úrovni spotřeby loňské – český stát by při zvýšení ceny benzínu o 7,80 Kč/l na litr získal v ročním vyjádření navíc 3,272 miliardy korun, což odpovídá zhruba 273 milionům korun měsíčně.

Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a citelně se zvyšovaly až v přiblížené periodě od 27. února do 27. března 2026, navýšené inkaso je podle Kovandy třeba v celé výši vztáhnout k devíti zbývajícím měsícům roku a v poloviční výši k měsíci březnu, takže představuje takřka 2,6 miliardy korun (při předpokladu, že ceny budou po zbytek roku kolísat kolem současné úrovně).

K tomu je tedy ovšem připočíst navýšené inkaso z nafty. Při ceně motorové nafty 33 Kč/l (platné k 27. únoru) řidič při natankování každého litru na spotřební dani z ní odvedl 9,95 Kč a na DPH 5,72 Kč. Z litru nafty tak státu odvedl 15,67 Kč. Při ceně 47,90 Kč/l, platné k 27. březnu, to ale už je opět 9,95 Kč na spotřební dani, ale již 8,31 Kč na DPH, tedy 18,26 Kč. Při navýšení ceny litru nafty o 14,90 Kč tak stát z každého prodaného litru získá o 2,59 Kč více.

Nafty se v Česku v roce 2025 spotřebovalo 6,502 miliardy litrů. Pokud by taková spotřeba platila i letos, český stát by při zvýšení ceny nafty o 14,90 Kč na litr získal v ročním vyjádření navíc 16,84 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,4 miliardy korun měsíčně.

Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a citelně se zvyšovaly až v přiblížené periodě od 27. února do 27. března 2026, navýšené inkaso je třeba v celé výši vztáhnout k devíti zbývajícím měsícům roku a v poloviční výši k měsíci březnu, takže představuje přes 13,3 miliardy korun (při předpokladu, že ceny budou po zbytek roku kolísat kolem současné úrovně).

Celkově si tak stát letos od března do prosince může vylepšit hospodaření díky vyššímu inkasu dohromady jak z prodeje benzínu, tak nafty, o 15,9 miliardy korun, měsíčně o zhruba 1,6 miliardy korun. Za celý rok, pokud by hypoteticky navýšené ceny platily hned od začátku ledna, by si přišel dokonce na dodatečných 20,1 miliardy korun, propočítává Kovanda.