Nebýt nás, již by vysychaly studny, říká Babiš. Deset let boje se suchem má ale složitější historii

Premiér Andrej Babiš odmítá kritiku, že jeho vláda se k suchu probudila pozdě. Připomíná 21 tisíc projektů za 16,5 miliardy korun a tvrdí, že nebýt opatření někdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce, lidem by dnes „masově vysychaly studny a chyběla pitná voda“. Oslovené instituce samotné investice nezpochybňují, první část bilance má reálný základ. Otázkou však je, jak silné závěry lze z počtu projektů vůbec vyvozovat. Nejasnost totiž vznikla už před lety při nastavování původní koncepce boje se suchem za tehdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL).

„Hnutí ANO problémy s vodou řeší už od roku 2015,“ napsal v pondělí před týdnem šéf kabinetu Babiš při obnovení Národní koalice pro boj se suchem. Na tiskové konferenci po jednání vlády připomínal on či ministři životního prostředí a zemědělství mimo jiné projekty zeleně, revitalizace toků, obnovu mokřadů a tůní, nové zdroje pitné vody či program Dešťovka. Slova zopakoval premiér i toto pondělí, kdy po jednání kabinetu sdělil: „Vyžádal jsem si podle krajů přehled všech míst, kde je nějaký problém se suchem. Kdybychom v minulosti nedělali ta opatření, tak by ta situace vypadala úplně jinak.“

Obdobný počet projektů a peněz, o kterém mluví premiér, potvrzuje Státní fond životního prostředí (SFŽP), jenž Echu sdělil, že v dotačních programech, které administroval, eviduje za roky 2014 až 2020 celkem 16 180 schválených projektů na adaptační opatření s podporou 15,4 miliardy korun. Další opatření financovala jiná ministerstva a programy. Co se přitom ale skutečně zlepšilo?

Samotný fond zde sám upozorňuje na důležitý rozdíl. Počet projektů a suma peněz podle něj ukazují především rozsah veřejné podpory. „Ukazatelem úspěšnosti jsou především konkrétní výsledky podpořených projektů,“ řekla Echu mluvčí SFŽP Stanislava Beyerová. Jinými slovy: je rozdíl mezi tím spočítat, kolik stát zaplatil projektů, a zjistit, co tyto projekty skutečně udělaly s vodou v krajině. Nádrž, mokřad nebo nový vodovod mohou mít jasný místní přínos. Z jejich počtu ale ještě nelze vypočítat, jak by dnes vypadala země, kdyby nevznikly. Pod označením opatření proti suchu se totiž obecně skrývá velmi různorodý balík: stát podporoval mokřady, tůně a revitalizace toků, budoval či opravoval nádrže, investoval do vodovodů a zdrojů pitné vody, podporoval zachycování dešťovky i opatření na zemědělské půdě. Některá mají zpomalit odtok vody z krajiny, jiná ji přímo akumulují, další mají především zajistit, aby se pitná voda dostala k lidem i tam, kde místní zdroj selže.

Nedostatečné indikátory

A právě tady vzniká hlavní problém vyhodnocení minulosti: původní koncepce boje se suchem sice stanovila desítky opatření, ale nestanovila dostatečně jasný metr, podle něhož by šlo po několika letech říct, zda se její hlavní cíle skutečně podařilo splnit. Když Fialova vláda v roce 2023 následně vyhodnocovala období 2017 až 2022, sama uvedla, že koncepce neměla explicitní ukazatele pro posouzení míry dosažení strategických cílů. U části opatření proto nezbývalo než výsledky popisovat kvalitativně. Nová verze koncepce už konkrétní indikátory obsahuje. Za chybu to zpětně považuje i Marian Jurečka (KDU-ČSL), který byl v době vzniku koncepce ministrem zemědělství, a následně během vyhodnocování ministrem práce.

„Kdybych takový dokument připravoval dnes, chtěl bych jasnější výchozí stav, měřitelné ukazatele a cílové hodnoty,“ řekl nynější šéf lidoveckého poslaneckého klubu Echu. Babišova čísla o projektech přitom nerozporuje. Odmítá ale z nich vyvozovat jistotu, že bez těchto investic by dnes po celé zemi vysychaly studny. „Projekty nepochybně na řadě míst pomohly, ale pro takový celostátní závěr bychom potřebovali data dokazující, co by se stalo bez nich,“ míní Jurečka s tím, že jde o přehánění.

Podobně odpovídá Český hydrometeorologický ústav. Ředitel jeho úseku hydrologie Jan Daňhelka Echu sdělil, že celostátní monitorovací síť ČHMÚ sleduje přirozený stav podzemních vod jako celek. Konkrétní účinek by tak bylo možné teoreticky modelovat jen na daných místech, kde určitý zásah proběhl. Ani u současného sucha přitom podle něj nelze jednoduše říci, jak velkou část změny odvrátily realizované projekty a jak velkou například průběh srážek a teplot. „Extrémní sucho je výsledkem spolupůsobení řady jevů a faktorů,“ uvedl Daňhelka. Statisticky průkazné rozlišení jejich vlivu by vyžadovalo velmi dlouhé datové řady, spíše v řádu století než několika let. To přitom ještě neznamená, že opatření z minulých let nefungovala.

„Richardu Brabcovi nechci upírat práci, kterou odvedl. Na řadě věcí jsme velmi dobře spolupracovali,“ řekl Echu exministr Jurečka. Za slabinu však považuje pomalou plošnou změnu zemědělské krajiny. „Nestačí postavit stovky nádrží. Musíme zlepšovat strukturu a obsah organické hmoty v půdě, její schopnost vsakovat vodu a zpomalovat její odtok z krajiny,“ dodal čelní politik KDU-ČSL. Jurečka zároveň připomněl, že mezirezortní komise VODA–SUCHO vznikla už v roce 2014 spojením práce ministerstev životního prostředí a zemědělství, které vedli Brabec a právě v tu dobu jeho resort zemědělství. V roce 2015 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozdělila mezi resorty 50 konkrétních úkolů a v červenci 2017 schválila společnou koncepci obou ministerstev. Babiš byl tehdy ministrem financí a vicepremiérem. Brabec, nynější hejtman Ústeckého kraje, Echo pouze odkázal na současné vedení ministerstva životního prostředí, to naopak do uzávěrky textu nereagovalo.

Příkladem, jak opatrně je třeba souhrnná data číst, je i údaj SFŽP, který ve své odpovědi pro Echo fond uvedl. Díky Operačnímu programu Životní prostředí sice bylo více než 1,8 milionu obyvatel „nově připojeno na zlepšené zásobování vodou“, to ale neznamená, že 1,8 milionu lidí předtím nemělo vodovod. Šlo totiž o indikátor, do něhož se započítávalo také zlepšení již existujícího zásobování. Například samotná modernizace Úpravny vody Želivka tak přidala 1,3 milionu obyvatel, dalších téměř 150 tisíc připadá na projekt zdroje Káraný. Jde tedy především o údaj o počtu lidí, jejichž zásobování se díky projektu zlepšilo, nikoliv o počet domácností, které nově získaly tekoucí vodu.

Kritičtěji než Jurečka hodnotí Babišovu politiku bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Podle jeho vyjádření pro Echo se premiér snaží odvrátit dojem, že jeho aktivita kolem sucha má spíše marketingovou než věcnou povahu. Připomíná mimo jiné protierozní ochranu půdy: zákonné zmocnění k vydání příslušné vyhlášky existovalo už od roku 2015, samotná vyhláška ale začala platit až v létě 2021. „Sedm a půl roku, než ji dali dohromady. Přitom šlo o klíčový nástroj pro zadržování vody v krajině​​​​​,“ zkritizoval poslanec Bendl bývalé vedení MŽP, kterému nyní šéfují Motoristé sobě. Zároveň Bendl upozorňuje, že velká vodní díla, o nichž současná vláda také mluví, se připravují řadu let a nelze je vydávat za výsledek několika měsíců jejího působení. Současně ale odmítá stavět proti sobě přehrady a opatření v krajině v rámci veřejné debaty. „Přehrady se mají týkat především pitné vody, protože to je také problém,“ řekl Echu s tím, že ODS je připravena na dobře zdůvodněných projektech spolupracovat.

Kabinet chce nyní v politice proti suchu pokračovat kombinací zásahů do krajiny a technických staveb. Obnovená Národní koalice pro boj se suchem má nejprve společně s ČHMÚ vytipovat 500 až 1000 nejkritičtějších míst, kde voda rychle odtéká nebo chybí podzemní voda, a ministerstva mají vyhodnotit dosavadní dotační programy. Mezi další priority vláda řadí propojování vodárenských soustav, malé nádrže a rybníky, podporu závlah a protierozních opatření či zvyšování organické hmoty v půdě, ale také revitalizace toků a niv, využívání dešťové a šedé vody a přípravu větších strategických nádrží.