Kontrarevoluce přichází z NDR. Proč roste podpora AfD a kdo se bojí jejího vítězství

Poprvé za třináct let od svého založení sahá Alternativa pro Německo (AfD) po moci na vyšší než místní úrovni. V preferencích kolísá mezi 40 a 43 procenty, druhá CDU těsně nad 20. Proto je k zemským volbám v obyčejné spolkové zemi Sasko-Anhaltsko upřena taková pozornost. Volby se konají 6. září, a přestože nejsou celostátní, ale na úrovni našich krajských voleb, píše se o nich jako snad o nejdůležitějších za posledních osmdesát let neboli v celé poválečné historii Německa. Proč jsou očekávány s takovým napětím? Píše o tom Daniel Kaiser v novém vydání Týdeníku Echo.

„Umělá inteligence mění význam vzdělávání. Starý svět na VŠ přestává fungovat“. Ač radil minulému premiérovi Petru Fialovi a se současnou vládou Andreje Babiše se shodne málokdy, o ministrovi školství Robertu Plagovi mluví ekonom zaměřující se na školství Daniel Münich pochvalně. Odmítá kritiku připravované reformy vysokých škol, která se na Plagu z univerzitního prostředí snesla. V rozhovoru pro Týdeník Echo však vysvětluje, proč se obává, že to dopadne podobně jako za vlády Petra Nečase, kdy se na neúspěšném pokusu změnit české vysoké školy sám podílel. Rozhovor vedl Ondřej Leinert.

Osamělý vlk Josef František. „Tento drzý Čech jako kdyby nepatřil do svého národa“. Do kin vstoupil snímek Osamělý vlk. Dokudrama režiséra Ondřeje Veverky vypráví prostřednictvím kombinace hraných scén a archivních záběrů příběh letce Josefa Františka, rodáka z Otaslavic u Prostějova a jednoho z nejvýraznějších stíhacích es bitvy o Británii. Během pouhých 28 dnů si připsal 17 potvrzených sestřelů a stal se nejúspěšnějším zahraničním stíhačem RAF v bitvě o Británii. Proč není tato výjimečná postava v českém prostředí všeobecně známá? S režisérem snímku o tom hovořil Maciej Ruczaj.

Trumpovo těžké krocení vyvrhele. Co přinesl půlrok americké války s Íránem. Od začátku americké války proti Íránu uběhl půlrok. Bez větší pozornosti 17. srpna vypršela platnost americko-íránského memoranda o porozumění, jež mělo válku ukončit. To zavedlo příměří a stanovilo, že během 60 dnů od jeho uzavření obě strany mají vyjednat trvalý mír, včetně budoucnosti íránského jaderného programu. Vyjednávací lhůtu šlo v případě potřeby prodloužit. Žádný trvalý mír nenastal. Ani lhůta nebyla prodloužena. O situaci píše Ondřej Šmigol.

Jsou klasická média v krizi? Jak je mění sociální sítě, umělá inteligence a ztráta důvěry. Médiím se rozpadají tradiční způsoby, jakými se dostávala ke čtenářům. Tištěným periodikům prudce klesá stánkový prodej i předplatné a ani přechod na internet zjevně není tak spásným řešením, jak se ještě před pár lety zdálo. Zpravodajské weby ztrácejí návštěvnost prakticky stejným tempem jako televize sledovanost. Vyhledávače už v podstatě odpovídají na dotazy pomocí AI samy a odkazy na jiná média a zdroje upozaďují, podobně není v zájmu sociálních sítí, aby z nich uživatelé odcházeli někam jinam. Jinými slovy, médiím slábne kontrola nad cestou mezi jejich obsahem a publikem. Co s tím? Pozvání do debaty přijali Aleš Borovan, publicista specializující se na média a provozující web Borovan.cz, šéfredaktorka webu Bold News Alice Mikulášová, novinář a zakladatel webu Page Not Found Jakub Zelenka, publicista Jan Potůček z webu Médiář a mediální analytička Irena Ryšánková. Debatu vedl Jakub Peřina. 

Velmistři zrady. Studenti elitní Cambridge se stali sovětskými špiony. Málokterý příběh zrady je tak ohromující a dalekosáhlý jako příběh tzv. cambridgeské pětky – skupiny studentů elitní britské univerzity sympatizujících s komunismem, které v mládí, v třicátých letech, naverbovala ke spolupráci sovětská rozvědka, aby se pak začlenili do britského zpravodajského, diplomatického a politického establishmentu. Pětice agentů způsobila Británii skutečně obrovské škody, rovnou dvojího druhu. Jejich špionáž ve prospěch Stalinova Ruska byla jednak velice efektivní. Říci o nich, že významně ovlivnili dějiny, není nadsázka. Píše o tom Ondřej Štindl.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.