Emotivní jednání sněmovny do noci kvůli landsmanšaftu: Na zvracení, perplex i nadávky
KONÁNÍ SJEZDU SUDETSKÝCH NĚMCŮ V BRNĚ
Poslanci jednali do středečních brzkých ranních hodin o svém postoji ke konání sjezdu sudetských Němců v Brně, debatu bez výsledku nakonec odložili do příštích dnů. Zatímco podle koalice by se sjezd konat neměl, protože jde o citlivé téma, opozice vyčítala hnutí SPD, ANO a Motoristům, že téma na půdě dolní komory vůbec nadnesly. Jedním z nejaktivnějších poslanců, kteří se zapojili do debaty, byl exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který více než 10 let působí jako zastupitel moravské metropole. Co z úst zákonodárců zaznělo?
„V Brně se střílelo, zabíjelo, vraždilo, znásilňovalo. Nacisté dělali neskutečné hrůzy na obyvatelích města Brna, neskutečné hrůzy. A to nikdo nepopírá. Ale zároveň se Brňané, a někteří z nich, zachovali jako zvířata – ženy, děti a staré lidi pak hnali bez jídla, vody, zdravotní pomoci na pochod smrti,“ osvětloval Hladík, proč je podle něj smíření potřeba. „Vy jste z toho v tuto chvíli udělali státní záležitost, věc česko-německých vztahů. Záležitost, kterou bude muset řešit premiér této země a ministr zahraničních věcí,“ prohlásil na konto velice emotivní debaty Hladík. Dodal, že kauza může zatížit vztahy mezi oběma zeměmi „na několik dalších let, možná i několik volebních období“.
Koaliční poslanci naopak argumentovali tím, že plánovaný sjezd vnímají mnozí občané jako provokaci. Předseda PRO Jindřich Rajchl (za SPD) hájil otevření celé debaty tím, že jde o reakci na nálady veřejnosti. „Projednáváme to tady proto, že to valná část našich občanů po nás chce. Pokud mi píšou stovky a tisíce lidí, tak já cítím jako svou povinnost tady tuto otázku otevřít,“ uvedl. Rajchl zároveň odmítl tvrzení, že debata sama poškozuje vztahy s Německem. Podle něj je největším problémem samotné rozhodnutí uspořádat sjezd na českém území. „Jestli jste ještě doteď nepochopili, že ty česko-německé vztahy nejvíc poškozuje skutečnost, že se právě Sudeťáci rozhodli uspořádat ten sjezd na našem území, tak jste slepí a naivní,“ prohlásil. Připomínal přitom oběti nacistické okupace a varoval před relativizací historie.
V další části svého vystoupení – které se z velké části odehrávalo skrze faktické poznámky, kterými na sebe poslanci reagovali – se Rajchl pustil do sporu o Benešovy dekrety. „Přestaňte tady šířit ty bludy, že Sudetoněmecký landsmanšaft už nemá v programu cokoliv, co se týče Benešových dekretů. Není to pravda,“ řekl. Byť předseda PRO sám přiznal, že Sudeťáci vypustili revizi majetkově-právních ustanovení, landsmanšaft dekrety dle Rajchla nadále považuje za protiprávní.
I podle poslance Radka Kotena (SPD) mohou občané vnímat plánovaný sjezd jako „určitou provokaci anebo zkoušku toho, zda Češi již zapomněli na to, co se tady dělo za druhé světové války“. Silně emotivně vystoupil také Miroslav Ševčík (SPD). Připomněl výročí vypálení Ploštiny i osvobození Zlína a prohlásil, že je mu „na zvracení“ z vystoupení některých poslanců KDU-ČSL. Lidovcům následně vyčetl, že se „zapojili do propagování landsmanšaftu“. Jeho slova vyvolala ostrou reakci poslance Václava Pláteníka (KDU-ČSL), který odvětil: „Mě si Klaus z VŠE nebude tady brát do úst!“ Tím poslanec narážel na to, že Ševčík patří desítky let mezi nejvýraznější klausovské ekonomy v Česku. Pláteník patřil mezi řečníky, kteří apelovali na smíření. „Odpuštění neznamená zapomenutí. Znamená svobodné rozhodnutí nepřenášet břemeno minulosti donekonečna na další generace,“ uvedl. Hovořil o „smíření vnuků s vnuky“. Právě němečtí lidovci, tedy CDU a CSU, se sudetoněmeckých sjezdů účastní dlouhodobě a pravidelně.
Benda: Nemají program, tak hledají vnějšího nepřítele
K emotivnímu tónu debaty se vracela i Renáta Zajíčková (ODS). „Ta debata je naprosto nedůstojná, otevírá krvavé rány po osmdesáti letech,“ řekla. Přiznala překvapení nad tím, kam se jednání posunulo. „Myslím, že jsme všichni perplex z toho, co vlastně způsobilo zařazení tohoto bodu,“ uvedla. Podobně vystoupila i Helena Válková (ANO), která kritizovala samotný průběh rozpravy. „Já s tím vnitřně hluboce nesouhlasím, že projednáváme tuto problematiku, protože jsem předpokládala, bohužel správně, že se to zvrhne v takovou dramatickou politickou půtku,“ uvedla. Podle ní si česko-německé vztahy „v minulosti, kterou jsme uzavřeli, ale hlavně v budoucnosti“ podobný střet nezaslouží. Do debaty se zapojil i šéf klubu ODS Marek Benda, podle kterého jde po více než osmdesáti letech hlavně o politické vyvolávání emocí. „Nikdo už to nepamatuje. Jestli to odehrává dneska někdo, tak je to prostě jenom čiré vyvolávání nenávisti,“ řekl. Podle Bendy jde o „zoufalé pokusy najít si nějakého vnějšího nepřítele v okamžiku, kdy nejsem schopen si najít žádný jiný pozitivní program“.
Exministr zemědělství a bývalý předseda KDU-ČSL Marek Výborný následně obvinil SPD z „laciného a pokryteckého národovectví“, které podle něj reprezentuje především předseda hnutí Tomio Okamura. K uklidnění debaty vyzývali i další poslanci. Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) označil diskusi za zbytečně vyhrocenou. „My tu válku (druhou světovou – pozn. red.) nikdy neprohrajeme, oni ji nikdy nevyhrají. Ta politizace celého toho problému z obou stran nevede nikam,“ řekl s tím, že takovou diskuzi vést nechce. Podobně se vyjádřila Olga Richterová (Piráti), podle níž by politici neměli „rozdmýchávat vášně, které nic dobrého nepřinesou“.
Velmi emotivním příspěvkem však ukončil v 1.20 celý jednací den šéf klubu SPD Radim Fiala. „Vy jste tady do krve hájili zájmy sudetoněmeckého landsmanšaftu místo zájmů lidí, kteří umřeli v těch koncentrácích,“ prohlásil na adresu opozice, přičemž jeho slova provázel potlesk i nesouhlasné bouchání do lavic. Následně poslal Fiala opozici „k šípku“, byť volil poněkud jadrnější slova. Debata podle předsedkyně klubu ANO Taťány Malé ukázala, že na sjezd krajanského sdružení v Brně není vhodná doba, akce podle ní jitří emoce a otevírá rány. „Nejste ochotni připustit, že části veřejnosti to prostě nedělá dobře,“ zakončila.
