Nepovedená inkluze na školách se mění. Asistenti se budou přidělovat podle potřeb celé školy

Asistenti pedagoga se nově budou přidělovat podle velikosti a potřeb celé školy. Informoval o tom ministr školství Robert Plaga (za ANO). Jde podle něj o součást revize inkluze, kterou vláda Andreje Babiše (ANO) slíbila ve svém programovém prohlášení. Asistenti se mají podle Plagy stát běžnou součástí sboru, celkově se jejich počet zmenší.

Ministr Plaga na síti X uvedl, že asistenti se nově budou přidělovat jednotlivým školám podle jejich velikosti a reálných potřeb. „Celkově jich (asistentů) ubude, jejich přidělování nemá být závislé na doporučení pedagogických poraden. Stanou se běžnou součástí sboru. O tom, ve které třídě budou působit, bude rozhodovat ředitel školy,“ uvedl Plaga.

Dodal, že počet asistentů na školu bude dán kombinací potřebnosti a doporučení pedagogicko-psychologické poradny. O využití, třeba jestli bude i u tělocviku, hudební výchovy a výtvarné výchovy, nebo v těchto hodinách vypomůže v jiné třídě, bude rozhodovat ředitel, dodal Plaga.

Server Novinky.cz uvádí, že děti, které mají nárok na nejvyšší stupně podpory, neboť trpí těžkým postižením, mají mít na osobního asistenta nárok i nadále. Přizpůsobení parametrů a omezení počtu asistentů pedagoga znamenají také úspory na straně státního rozpočtu. Náklady podle odhadů MŠMT letos dosáhnou přibližně 9,8 miliardy korun, návrh pak podle serveru počítá s roční úsporou okolo tři čtvrtě miliardy korun.

Vláda ve svém prohlášení slibuje, že provede zásadní revizi a zruší neefektivní prvky současného inkluzivního vzdělávání, aby vzdělávání znevýhodněných žáků bylo v nejlepším zájmu žáka a zároveň nešlo na úkor ostatních. „Podpoříme kapacity speciálních škol a speciálních tříd a posílíme kompetence ředitelů škol tak, aby mohli lépe ochránit nejlepší zájem dítěte i zajistit bezpečné prostředí na školách. Díky tomu vytvoříme také kvalitní podmínky pro rozvoj nadaných žáků, kteří budou mít možnost plně rozvinout svůj potenciál. Tím v běžných třídách otevřeme a využijeme prostor pro zásadní zkvalitnění rozvoje čtenářské, matematické i technické gramotnosti,“ uvádí vláda.

Od září 2016 bylo zavedeno inkluzivní vzdělávání, které umožňuje, aby děti se zvláštními vzdělávacími potřebami chodily do klasických základních škol. Počet těchto dětí se neustále zvyšuje, učitelé si často stěžují na zvýšenou zátěž a to, že snaha začlenit děti například s problémy s chováním narušuje chod výuky. Podle výzkumu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z roku 2024 65 % učitelů nevěří v přínos inkluze. Podle dat CVVM z roku 2023 s jejím současným nastavením nesouhlasí 80 % rodičů.

MŠMT pro Echo24 loni v srpnu uvedlo, že přesné vyčíslení všech nákladů souvisejících s inkluzí není možné, inkluze je prostoupena celým vzdělávacím systémem. Výdaje na podpůrná opatření od roku 2016, kdy vstoupila v platnost příslušná novela školského zákona, za všechny zřizovatele byly tehdy odhadovány ve výši cca 77,7 miliard korun, z toho v roce 2024 to bylo cca 11,7 miliard. „Tato podpora není každý rok stejná, měnila se v závislosti na tom, jak byla přijata další legislativní opatření. Nemalý vliv na výši výdajů má také zvyšování platových tarifů v daném období,“ řeklo tehdy MŠMT.

Co se týká počtů asistentů pedagoga, ty od roku 2019 strmě stoupají především na základním stupni vzdělávání. Zatímco k 30. září roku 2019 bylo na základních školách 12 839,28 asistentů pedagoga (v přepočtu na plné úvazky), k 30. září roku 2024 se jednalo o 19 622,34 plných úvazků. Jde tedy o nárůst o skoro 53 procent. V mateřských školách byl nárůst dokonce o 86 procent, ze zhruba 3230 plných úvazků na 6014.

V běžných třídách základních škol hlavního vzdělávacího proudu se k 30. 9. 2024 vzdělávalo přes 77 % žáků z celkového počtu zdravotně postižených. Ve školním roce bylo žáků běžných tříd s přiznaným podpůrným opatřením zhruba 133 tisíc, z toho 48,2 tisíce bylo dívek.

Že se inkluze nepovedla, pro Echo24 vloni před volbami říkali jak představitelé současných vládních stran, tak dnešní opozice. „Já rozumím, proč se to udělalo, že šlo o snahu integrovat děti do běžného života. Ale ta forma, skrze kterou se k tomu přikročilo, podle mého názoru není úplně vhodná. Učitelé se dostávají pod obrovský tlak, musí se najímat asistenti a naopak část dětí musí čekat na zbytek, který je z objektivních důvodů pomalejší a učitelé se jim musí intenzivně věnovat. To zcela nepochybně nepomáhá duševní pohodě ani jedné z dotčených skupin,“ uvedla před volbami například nynější poslankyně Zdena Kašparová (STAN). Odbornice ODS Renáta Zajíčková tehdy redakci řekla, že nezvládnutá inkluze je dnes největší bolestí českého školství.