Český zájem na maďarských volbách. Proti Orbánovi stála také žena z GLOBSECU a Draslovky
BUDOUCÍ MINISTRYNĚ?
Ještě stále lze u jejího jména najít, že působí jako nezávislá ředitelka v představenstvu české chemické skupiny Draslovka, za níž stojí stojí miliardáři Petr Pudil, Vasil Bobela a Jan Dobrovský, kteří mají blízko k Hradu. S maďarskými parlamentními volbami, které v neděli skončily drtivým vítězstvím opozičního sdružení Tisza – se z ní může stát jedna z nejvlivnějších postav střední Evropy. Řeč je o možné hvězdě evropského byznysu a politiky Anitě Orbánové, která mimo jiné zasedá v boardu bezpečnostního think-tanku GLOBSEC .
Anita Orbánová (bez příbuzenského vztahu s premiérem Viktorem Orbánem) je hlavní zahraničněpolitickou tváří opoziční strany Tisza a favoritkou na post ministryně zahraničí. V posledních týdnech byla neustále v terénu a podporovala šéfa strany Tisza Péter Magyara. Koncem března například navštívila maďarskou diasporu v Liverpoolu a Londýně s jasným vzkazem: „Počítáme s vámi 12. dubna, ale vy můžete počítat s námi i potom.“ Na národním pochodu Tisza 15. března, kde byly stovky tisíc lidí, zdůrazňovala prozápadní orientaci strany.
Hlavním poselstvím Orbánové je radikální změna kurzu: konec „kyvadlové diplomacie“ mezi Východem a Západem. „Musíme přestat být brzdou v EU,“ říká Orbánová, která chce obnovit důvěru spojenců, přestat vetovat unijní rozhodnutí, přehodnotit netransparentní smlouvy s Ruskem a Čínou a diverzifikovat energetiku. „Skončíme s rolí, kdy chráníme zájmy Moskvy místo maďarských,“ shrnula v podcastu Tiszta Hang.
Manažerské zkušenosti Anity Orbánové jsou značné. Byla ředitelkou pro vnější vztahy ve společnosti Vodafone, viceprezidentkou pro mezinárodní vztahy ve společnosti Tellurian LNG, předtím pracovala jako hlavní poradkyně pro Cheniere Marketing Ltd. V letech 2010 až 2015 působila jako velvyslankyně Maďarska pro energetickou bezpečnost. Působila i jako ředitelka Constellation Energy Institute, think-tanku usnadňujícího spolupráci v energetickém sektoru střední a východní Evropy. Její kniha „Moc, energie a nový ruský imperialismus“ vydaná v roce 2008 je dodnes citována jako analýza, jak Kreml používá energii jako nástroj nového imperialismu vůči zemím V4 včetně Česka a Slovenska.
Právě energetika a středoevropské vazby spojují Anitu Orbánovou s Českem a Slovenskem. Od roku 2023 je členkou představenstva české Draslovky, patří mezi největší světové výrobce kyanidu pro těžbu zlata. Tu ze tří čtvrtin vlastní investiční skupina bpd partners, za níž stojí miliardáři Petr Pudil, Vasil Bobela a Jan Dobrovský, zbylou část vlastní rodina Pavla Brůžka.
Pudil, Bobela a Dobrovský dříve působili v těžebním byznysu (Mostecká uhelná / Czech Coal) a po prodeji svých podílů založili bpd partners jako investiční skupinu.
Současně byla Orbánová spolu s Petrem Pudilem členkou vedení bratislavského think-tanku GLOBSEC, kde se věnovala bezpečnostní a energetické politice střední Evropy.
Anita Orbánová už podle Ekonomického týdeníku informovala majitele Draslovky o svém zapojení v rámci maďarské politické strany Tisza. „Pokud bude pokračovat po volbách v Maďarsku v politické činnosti, představenstvo Draslovky opustí,“ uvedl týdeníku mediální zástupce Draslovky Vít Kurfürst. Zapojení do maďarské politiky se majitelé chemičky neobávají, protože Draslovka nemá v Maďarsku žádné zákazníky, ani tam nedodává své produkty.
Zatímco doposud vládní Fidesz Orbánovou označuje za „lobbistku západního LNG“ a „agenta globálních korporací“, pro někdejší opozici - a nynější vítěze voleb - je ale přesně tím, co Maďarsko potřebuje: profesionálkou s kontakty, která dokáže vrátit zemi do hlavního proudu EU a NATO.