Španělsko posílá ke Kypru svou nejmodernější loď, připojí se k Francii, Itálii a dalším

Španělsko vysílá ke Kypru pýchu svého námořnictva, nejmodernější fregatu Cristóbal Colón. Přidá se tak mimo jiné k francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle, ale také námořním silám Itálie či Nizozemska, které se budou podílet na ochraně Kypru. V noci na pondělí totiž zasáhl základnu britského letectva na Kypru dron íránské výroby. V posledních dnech přitom proběhl mezi USA a Španělskem kvůli válce v Íránu ostrý spor.

Španělsko vyšle podle serveru El País fregatu Cristóbal Colón (Kryštof Kolumbus) do východního Středomoří, kde se připojí k francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle a dalším plavidlům řecké námořní pěchoty, aby poskytla ochranu Kypru, informovalo španělské ministerstvo obrany. „Nasazením fregaty Cristóbal Colón Španělsko prokazuje svůj závazek k obraně Evropské unie a jejích východních hranic,“ zdůrazňuje ministerstvo pod vedením Margarity Roblesové.

Cristóbal Colón, nejmodernější fregata španělského námořnictva s více než 200 členy posádky, se 3. března připojila k námořní skupině Charles de Gaulle, aby se zúčastnila cvičení Fanal-19, při kterém bude provádět eskortní, ochranné a pokročilé výcvikové úkoly v Baltském moři. Původně se nepočítalo s tím, že španělská loď bude doprovázet francouzskou jadernou letadlovou loď při jejím nasazení ve Středozemním moři. Španělská vláda nakonec rozhodla, že se připojí k její letecké skupině, která má dorazit k pobřeží Kréty kolem 10. března. Během plavby lodí přes Cádizský záliv, vysvětluje ministerstvo obrany, vypluje zásobovací loď Cantabria, aby jim dodala palivo.

Úkolem lodi Cristóbal Colón bude „poskytovat ochranu a protivzdušnou obranu, čímž doplní kapacity baterie Patriot rozmístěné španělskou armádou v Turecku. Bude také připravena poskytnout podporu při případné evakuaci civilního obyvatelstva, které by mohlo být konfliktem zasaženo“, dodává ministerstvo obrany.

Italský ministr obrany Guido Crosetto oznámil, že své námořní síly na ochranu Kypru vyšle také právě Itálie či Nizozemsko. Velká Británie a Řecko rovněž oznámily vyslání námořních a vzdušných sil do členské země EU, Kypru, poté, co byla v pondělí dráha britské letecké základny Akrotiri napadena íránským dronem v rámci americké a izraelské vzdušné války proti Teheránu. Crosetto také uvedl, že Itálie pošle „protiletadlové, protidronové a protiraketové systémy“ určitým „strategickým partnerům“ v Perském zálivu, čímž potvrdil předchozí prohlášení premiérky Giorgie Meloniové.

Britský premiér Keir Starmer v úterý oznámil, že Spojené království vysílá na Kypr „vrtulníky s protidronovými schopnostmi“ a válečnou loď HMS Dragon, protože Británie pokračuje v „obranných operacích“ v této oblasti. HMS Dragon je jedním ze šesti torpédoborců typu 45 královského námořnictva. Je vybaven raketovým systémem Sea Viper, který je schopen vystřelit osm raket za méně než 10 sekund a současně navádět až 16 raket, uvedlo britské ministerstvo obrany. Vrtulníky jsou typu Wildcat a jsou vybaveny raketami Martlet, které mohou sestřelit drony.

Starmer zpočátku odmítl jakoukoli roli v americko-izraelské válce s Íránem, ale později souhlasil s žádostí USA o využití dvou britských vojenských základen pro „konkrétní a omezené obranné účely“, píše server Times of Israel. Na oficiální návštěvě Kypru je dnes britský ministr obrany John Healey, který se tam setkal se svým protějškem Vasilisem Palmasem.

Kyperský činitel, který si nepřál být jmenován, agentuře AP sdělil, že dron Šáhed íránské výroby, který zasáhl hangár na britské základně Akrotiri, byl vyslán z libanonského hlavního města Bejrút. Libanonské proíránské hnutí Hizballáh od pondělí útočí raketami a drony na Izrael, především jeho severní část.

V předchozích dnech proběhl médii vyostřený spor mezi USA a Španělskem poté, co americký prezident Donald Trump Španělsku pohrozil zrušením obchodním spolupráce, jelikož Madrid USA nepovolil použít své základny v rámci americko-izraelské operace proti Íránu. Bílý dům ve středu uvedl, že Španělsko souhlasilo, že bude spolupracovat s ozbrojenými silami Spojených států. Podle deníku El País ale španělská vláda popřela, že by Španělsko mělo s USA spolupracovat ve válce.

„Myslím, že včera (v úterý) slyšeli prezidentův vzkaz jasně a zřetelně. Podle mých informací během posledních několika hodin souhlasili se spoluprací s americkou armádou,“ řekla mluvčí Bílého domu na tiskovém brífinku. Španělský šéf diplomacie José Manuel Albares ale podle deníku El País vzápětí „rozhodně“ popřel slova mluvčí Leavittové o vojenské spolupráci Španělska s USA.

Spojení Sáncheze a Macrona

Server Politico píše, že Sánchez už není jediným evropským politikem, kdo se staví proti Trumpovi. Přidal se k němu totiž údajně francouzský prezident Emmanuel Macron. Macron podporuje Sáncheze tím, že trvá na tom, že Evropa musí semknout řady, aby ochránila Španělsko před Trumpovými hrozbami obchodního embarga.

Macron ve středu zavolal Sánchezovi, aby mu vyjádřil svou podporu a trval na tom, že 27 členských zemí EU by se mělo sjednotit a reagovat na Washington, pokud Trump splní svou obchodní hrozbu. „Prezident telefonoval s premiérem Sánchezem, aby vyjádřil evropskou solidaritu Francie v reakci na nedávné hrozby ekonomického nátlaku, které se včera zaměřily na Španělsko,“ řekl po telefonátu poradce francouzského prezidenta.

V neděli večer po útoku na Írán podepsal Macron společné prohlášení s Německem a Velkou Británií – takzvanými zeměmi E3 – ve kterém se zavázal „spolupracovat s USA a spojenci“ na „přijetí opatření k obraně našich zájmů a zájmů našich spojenců v regionu, případně umožněním nezbytných a přiměřených obranných opatření k zničení schopnosti Íránu odpalovat rakety a drony u jejich zdroje“.

Neochota lídrů zmíněných tří zemí odsoudit útok Washingtonu na Teherán podle Politica ostře kontrastovala s kritickým tónem Sáncheze, který americký útok odsoudil jako „porušení mezinárodního práva“ a „neoprávněnou a nebezpečnou vojenskou intervenci“. V úterý večer se však Macron přiklonil spíše k postojům Sáncheze a v televizním projevu se téměř vyjádřil proti americkým útokům na Írán. „Byly provedeny v rozporu s mezinárodním právem, což nemůžeme schvalovat,“ řekl Macron.