„Naši lidé jsou důležitější než Washington.“ Časem ale avizuje vyšší obranné výdaje i Rajchl

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v rozpočtu na letošní rok počítá s výdaji na obranu o 21 miliard nižšími, než jaké navrhovala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Podle bývalého ministra obrany a europoslance Alexandra Vondry (ODS) tak hazarduje s členstvím České republiky v NATO a doslova si zahrává s ohněm. Představitelé vládních stran pro Echo24 řekli, že jde o racionalizaci rozpočtu a posunutí některých výdajů v čase. Nyní chce podle nich vláda ukázat, že na prvním místě jsou čeští občané a ne požadavky Washingtonu či Bruselu. I místopředseda obranného výboru Jindřich Rajchl (PRO, za SPD) ale počítá do budoucna s vyššími výdaji na obranu.

Vláda pro letošní rok navrhla výdaje na obranu 185 miliard korun, což je o 21 miliard méně, než byl návrh předchozího kabinetu Petra Fialy. Podle predikce z ledna je to 2,07 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Snížení prý dopadne na nové, ještě nevyhlášené projekty.

Bývalý ministr obrany a současný europoslanec Alexandr Vondra (ODS) ve vysílání CNN Prima News uvedl, že Česko tímto přístupem hazarduje s členstvím České republiky v NATO. „Byl jsem ministrem obrany a mám s Američany kontakty. Poté, co se naše vláda rozhodla ukrást obraně 21 miliard z rozpočtu, mě v řádu několika dnů vyhledal představitel americké vlády a vyslovil varování. Tohle není standardní. Naše vláda si hraje s ohněm. Říkám to s veškerou vážností,“ kritizoval Vondra.

Místopředseda obranného výboru Pavel Růžička (ANO) pro Echo24 řekl, že k žádnému snížení výdajů oproti původnímu návrhu vlády nedochází. „Bylo by dobré, aby si pan Vondra přečetl kapitolní sešit ministerstva obrany. Dochází k racionalizaci rozpočtu, tedy k úpravě harmonogramu financování a rozložení v čase. Není přece nutné platit dodavatelům za techniku, která má zpoždění nebo se kvůli kapacitám výrobců dostala do skluzu. Uvedené finance v objemu 21 miliard dokážeme v rozpočtu využít lépe a ve prospěch občanů ČR,“ uvedl Růžička.

Podobně jako Vondra se pro Echo24 vyjádřila také předchůdkyně současného ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) Jana Černochová (ODS). „Mrzí mě, že současná vláda brzdí rozvoj naší obranyschopnosti a zahrává si i s reputací České republiky před spojenci. Sama vláda říká, že Česká republika nebude schopna naplnit závazky NATO. A to ani ty, ke kterým jsme se zavázali už v roce 2021. Budování armády je dlouhodobý proces a Česká republika musí být předvídatelným a důvěryhodným spojencem,“ uvedla Černochová.

Odsouvání projektů do budoucna podle ní není řešení. „Je to jen přesunutí problému na další roky. Bezpečnost občanů není účetní položka, na které se hledají krátkodobé úspory. Je to základní odpovědnost státu. Obrana musí zůstat prioritou. Nyní, ne tehdy, až bude pozdě,“ dodala Černochová. Jako příklad uvedla protivzdušnou obranu, kterou současná vláda označila za svoji prioritu. „Její vybudování bude stát stovky miliard korun. Kde na tyto investice chce vláda vzít, pokud už dnes odsouvá klíčové projekty a škrtá rozpočet? Navrhnu pozměňovací návrh k rozpočtu a požádám sněmovnu o podporu,“ avizuje exministryně.

Další místopředseda obranného výboru Jindřich Rajchl (PRO, za SPD) Echu řekl, že z jeho pohledu je na prvním místě vyslat vzkaz „našim občanům, že pro nás jsou, na rozdíl od předchozí vlády, důležitější než požadavky Washingtonu či Bruselu“. „A že hodláme plnit své předvolební sliby, které jsme jim dali. O žádné zahrávání si s ohněm se z mého pohledu nejedná a pan Vondra by se měl více starat o zájmy České republiky, než aby se choval jako obchodní zástupce USA. Španělsku a dalším zemím, které dlouhodobě měly výdaje na obranu nastaveny pod 2% HDP, se také, pokud vím, nic nestalo,“ uvedl Rajchl.

„Výdaje na obranu jistě budeme postupně zvyšovat, ale můžeme si to dovolit tehdy, až na to budeme mít. Tedy nejdříve musíme nastartovat ekonomiku, kterou tady čtyři roky vláda Petra Fialy soustavně dusila. Až poté si můžeme dovolit extenzivní výdaje na obranu,“ dodal Rajchl.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že ani předchozí vláda nešla v podílu obranných výdajů přes dvě procenta a současný kabinet po ní zdědil děravý rozpočet. „Držíme dvě procenta a jsme schopni nějakého navyšování v rámci toho, co si rozpočet může dovolit,“ uvedla Schillerová a upozornila, že do výdajů na obranu se vedle kapitoly ministerstva obrany započítávají i výdaje jiných kapitol, například na některé dopravní stavby, protože Česko je tranzitní zemí.

Národní rozpočtová rada (NRR) ale považuje za krajně nepravděpodobné až vyloučené, že by některé výdaje v kapitole ministerstva dopravy, označené jako výdaje na obranu, byly uznány podle metodiky Severoatlantické aliance (NATO) jako obranné výdaje. Poslancům z rozpočtového výboru to začátkem týdne řekl předseda NRR Mojmír Hampl. Zopakoval stanovisko rady, že návrh není v souladu s pravidly rozpočtové odpovědnosti. Ministerstvo financí s tím nesouhlasí. Navržený schodek činí 310 miliard korun.

Ministerstvo dopravy má v návrhu rozpočtu 19,6 miliardy korun označených jako výdaje na obranu. Hampl upozornil, že metodika posuzování výdajů se na straně NATO zpřísňuje. Dodal však, že konečné rozhodnutí bude známé až v polovině roku 2027. Hampl řekl poslancům již loni na podzim při projednávání předchozího návrhu rozpočtu, že vláda zneužívá výjimku, která jí umožňuje zvýšit výdaje na obranu nad požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu. Tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to tehdy odmítl.