Tichá hrozba pro porodnost v Česku stále narůstá. A netýká se to jen žen

Opakovaně to potvrzují data a dlouhodobě před tím varují odborníci. V Česku přibývají lidé s nadváhou i obezitou, mluví se o epidemii obezity mezi dětmi a kromě celé řady zdravotních následků, které se s tím pojí, může nezdravá váha vést i k vážným komplikacím během těhotenství či způsobovat neplodnost. Problémy s plodností přitom nezpůsobuje jen u žen, komplikace mohou vznikat i na straně mužů. Téměř 18 procent žen, které loni v Česku porodily dítě, bylo podle předběžných dat obézních.

Jak ukazují nedávno zveřejněná data Českého statistického úřadu, průměrný obyvatel Česka nad 16 let má při posuzování skrze index tělesné hmotnosti (BMI) nadváhu. V posledních letech o něco přibral a jeho BMI se loni dostal na 26,4. V roce 2022 dosahoval 26,2 a v roce 2017 to bylo 25,2. Limit zdravé váhy je přitom na 25.

Obezitou tak v minulém roce podle těchto měřítek trpělo 19 procent žen a 22 procent mužů. Podíl se za poslední tři roky mírně zvedl. „Průměrná hodnota BMI obyvatel Česka se pohybuje už za hranicí zdravé váhy. V předchozích letech byla o něco nižší. Skoro třetina žen bojuje s mírnou nadváhou a u mužů je to 45 procent,“ uvedla Simona Měřinská z ČSÚ. Zdravou váhu má jen 32 procent mužů a 47 procent žen. Zbytek lidí má podváhu.

Z předběžných dat Národního registru reprodukčního zdraví za loňský rok, kde jsou zatím nahlášena data 23 500 rodiček, pak vyplývá, že téměř 18 procent žen, které loni v Česku porodily dítě, bylo obézních. Na únorovém semináři České lékařské komory o tom informovala Jitka Jírová z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Obézním ženám podle odborníků hrozí častěji neplodnost, potrat, předčasný porod, porod císařským řezem či narození dítěte s porodní váhou nad 4000 gramů. S nadváhou se pak potýkalo podle předběžných dat přes 24 % žen na začátku těhotenství. Podle dřívějších dat Eurostatu pak k výraznému nárůstu obezity i nadváhy dochází jak u mužů, tak u žen v období mezi 25-34 lety.

Obezitu odborníci definují Body Mass Indexem (BMI), tedy poměrem váhy v kilogramech ke druhé mocnině výšky v metrech, vyšším než 30. U ženy měřící 160 centimetrů to znamená váhu nad 76 kilogramů, u 170 centimetrů pak 86 kilogramů a 180 centimetrů 96 kilogramů.

Podle primářky kliniky IVF Cube Hany Višňové jsou pravděpodobné budoucí problémy s plodností už u obézních adolescentek. Vyšší hmotnost má vliv na jejich menstruační cyklus, u některých nedochází k ovulaci. „Každý bod BMI nad 29 zhruba o pět procent snižuje šanci, že se ženě podaří otěhotnět,“ uvedla Višňová.

Potíže s neplodností se však netýkají jen žen. Obezita může být příčinou neplodnosti i u mužů, ti mají podle odborníků často nižší libido, nadbytek ženského hormonu estrogenu nebo erektilní dysfunkci. V současné době má podle Hany Višňové problém s otěhotněním 20 až 25 procent párů, 5000 až 6000 dětí se narodí jenom díky asistované reprodukci. Jenže i tyto léčebné postupy podle ní obezita komplikuje. Obézní žena potřebuje větší množství stimulačních léků před odběrem vajíček, na které si musí doplácet. Velmi obézní ženy s BMI nad 40 podle Višňové navíc není možné uspat do celkové anestezie, která je pro odběry vajíček potřeba. „Počet oplozených vajíček je nižší než u žen s normální hmotností,“ dodala.

V těhotenství mají podle Jírové obézní ženy vyšší riziko komplikací, například téměř sedmkrát častější je u nich vysoký krevní tlak a 12krát vyšší je riziko vysokých hodnot těhotenské cukrovky. Při vyšetření plodu je podle Višňové navíc obtížnější odhalit ultrazvukem případné vady plodu. U žen s obezitou je podle Jírové dvakrát vyšší riziko porodu před 31. týdnem těhotenství a 1,5 krát vyšší riziko porodu císařským řezem. „S rostoucím BMI se zvyšuje pravděpodobnost porodu s porodní váhou nad čtyři kilogramy,“ uvedla Jírová.