Kdo nejvíce špehoval naše soukromí? Ceny Velký bratr varovaly před Metou, elektromobily i českými úřady

Elektromobily, sociální sítě i státní instituce. Už 21. ročník Cen Velkého bratra ukázal, jak široké spektrum aktérů podle odborníků zasahuje do soukromí lidí. Anticeny, které každoročně uděluje organizace Iuridicum Remedium (IuRe), letos upozornily mimo jiné na rizika spojená s elektromobily, sledovací nástroje technologických firem i snahy českých úřadů rozšířit sběr dat o uživatelích internetu. Takže, kdo byl oceněn jako největší internetový slídil?

Největší pozornost vzbudilo ocenění v kategorii „firemní slídil“, které získal koncern Volkswagen. Důvodem byl únik citlivých dat o pohybu elektromobilů značek Volkswagen, Audi, Seat a Škoda. Informace, které byly podle zjištění etických hackerů z organizace Chaos Computer Club volně dostupné na serverech Amazonu, umožňovaly sledovat například pohyb policejních vozů nebo návštěvníků konkrétních míst.

"Údaje byly následně sice rychle zabezpečeny a koncern rizika nezpochybňoval, nicméně kauza ukazuje na citlivost sběru osobních dat a rizika, kterým jsou uživatelé moderních automobilů vystaveni. Již před lety označila organizace Mozilla Foundation při svých testech elektroauta za noční můru pro soukromí na kolečkách. V uniklých datech Volkswagenu bylo možno dohledat třeba údaje o pohybech vozů hamburské policie či data "z parkoviště velkého berlínského nevěstince," přibližuje ocenění výkonný ředitel IuRe a člen poroty Jan Vobořil.

Podle poroty případ ukazuje, jak citlivá data moderní technologie shromažďují a jak snadno mohou být zneužita. Elektromobily se tak podle některých expertů stávají „noční můrou pro soukromí na kolech“.

Další cenu, tentokrát za dlouhodobé narušování soukromí, získala společnost Meta, provozovatel Facebooku a Instagramu. Porota upozornila zejména na nástroj Meta Pixel, který je součástí velkého množství webových stránek a umožňuje sledovat chování uživatelů. Kritiku si vysloužil i způsob, jakým firma dokázala propojit anonymizovaná data z webu s konkrétní identitou uživatelů v mobilních aplikacích.

Výraznou kritiku si letos vysloužily také české státní instituce. V kategorii „úřední slídil“ byla oceněna Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu za návrh, který měl rozšířit sběr dat o internetové komunikaci. Nově by mohly být shromažďovány i informace o navštěvovaných webových stránkách. Návrh, který nebyl podle kritiků dostatečně projednán, nakonec narazil na odpor veřejnosti i politiků.

Porota zároveň upozornila, že už samotný plošný sběr provozních a lokalizačních dat je podle nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu nelegální, přesto se v praxi dál využívá.

Kontroverzi vyvolal také výrok dánského ministra spravedlnosti Petera Hummelgaarda, který zpochybnil právo na šifrovanou komunikaci. Podle něj by lidé neměli automaticky považovat šifrování za základní občanské právo. Porota tento výrok označila za jeden z nejproblematičtějších v kontextu debat o sledování online komunikace.

Vedle kritiky zaznělo i pozitivní ocenění. To získali studenti Masarykovy univerzity, kteří se postavili proti plánům na povinné používání mobilní aplikace pro správu studentských průkazů ISIC. Argumentovali mimo jiné ochranou soukromí a právem fungovat i bez digitálních nástrojů. Univerzita nakonec jejich připomínky zohlednila.