Němci chtějí utužit poměry v EU. Zrušit právo veta, zavést vícerychlostní systém a trestání neposlušných

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul (CDU) naléhá na rychlé a rozsáhlé reformy Evropské unie, které by údajně zvýšily její efektivitu, zejména v zahraniční a bezpečnostní politice, ve skutečnosti ale jde o zásadní posílení vlivu velkých zemí, hlavně Německa, a postavení malých států do role pouhých statistů. V úvodním projevu v Nadaci Konrada Adenauera v Berlíně politik CDU oznámil šest bodů svého návrhu, včetně již dlouho propagovaného zrušení práva veta. Berlín prý už pro svou snahu získal podporu 12 zemí unie.

Wadephul vyzval předně k nahrazení principu hlasování jednomyslnosti v záležitostech zahraniční politiky kvalifikovanou většinou, aby se zabránilo vleklým patovým situacím ze strany jednotlivých zemí. „Pokud jde o bezpečnost, princip jednomyslnosti nás může dostat do existenčního nebezpečí. Protože je to otázka života a smrti,“ prohlásil Wadephul. Jako příklad uvedl měsíční blokádu Maďarska ohledně "půjčky" Ukrajině ve výši 90 miliard eur, kterou ale Budapešť blokovala proto, že Kyjev zastavil důležité dodávky ropy do Maďarska. O tom se ale už německý ministr nezmínil. Berlín prý má v této věci už podporu 12 zemí unie. Nyní bude vyvíjet tlak na země, které s tím nesouhlasí, k nim patří i Česká republika. Nicméně zastáncem zrušení práva veta je dlouhodobě i prezident Petr Pavel.

Německý ministr rovněž předpokládá zavedení vícerychlostní Evropy, principu, který byl dlouhodobě odmítán. Navrhl užší spolupráci menší skupiny zemí, neboli "koalici ochotných" v otázkách, kde nelze dosáhnout konsensu mezi všemi 27 členskými státy.

Mezi šesti Wadephulovými reformními návrhy je rovněž urychlení rozšiřování EU prostřednictvím plynulého postupného přistupování. Kancléř Friedrich Merz (CDU) se o to již zasazoval na neformálním summitu EU na Kypru v dubnu. Berlín tehdy navrhl, že by Ukrajina vstoupila do EU, což vyvolává odpor, a proto by po určitou dobu měla omezená práva, včetně hlasování. Šest zemí západního Balkánu čeká na přistoupení již mnoho let. Do EU se chtějí připojit vedle Ukrajiny i Moldavsko. A Wadephul by rád viděl i vstup Islandu a Norska.

Podle Wadephula by měly by být také jasněji definovány odpovědnosti EU v oblasti zahraniční politiky. V současné době je za to odpovědná vysoká představitelka pro zahraniční věci, dále předseda Komise, předseda Rady i jednotliví komisaři.

Německo požaduje, aby tzv. porušení zásad právního státu mělo být trestáno odebráním finančních prostředků EU. Tuto páku už použila Evropská komise na neposlušné země, které odmítaly souhlasit s některými kontroverzními politikami Bruselu nebo se bránily zasahování Bruselu do vnitřních věcí členských zemí. Šlo o Polsko a Maďarsko.

Podle Wadephula by Evropský parlament a Komise měly být zmenšeny. Počet komisařů by již neměl překročit dvě třetiny členských států.