Mít děti? 55 % Němců si myslí, že si je nemohou dovolit

Více než polovina Němců souhlasí s tím, že si v současném Německu nemohou dovolit mít děti. Ukazuje to aktuální průzkum agentury Insa pro deník Bild, který přináší nepříjemné zjištění pro zemi, jež se už roky potýká s klesající porodností. Výsledky přicházejí krátce poté, co hospodářský institut Ifo varoval, že do roku 2070 se počet obyvatel Německa sníží zhruba o deset procent.

Podle únorového průzkumu agentury Insa pro Bild am Sonntag souhlasí 55 procent dotázaných s tvrzením, že si děti nemůže dovolit. Jen zhruba třetina respondentů tento názor odmítá, zbytek zůstává nerozhodnutý. Obavy se přitom netýkají jen nízkopříjmových skupin – pocit finanční nejistoty zaznívá napříč společností.

Hlavní příčinou jsou podle odpovědí vysoké životní náklady. Více než 80 procent respondentů označilo za zásadní problém drahé bydlení, rostoucí ceny potravin, energií a dalších běžných výdajů. Rodičovství tak mnoho lidí nevnímá jako osobní rozhodnutí, ale jako finanční riziko v době, kdy rozpočty domácností napíná už samotné každodenní fungování.

Dalším výrazným tématem jsou daně a odvody. Téměř 60 procent dotázaných uvedlo, že daňové zatížení je příliš vysoké a stát lidem z příjmů ponechává příliš malý prostor. Kombinace vysokých nákladů a daňové zátěže podle nich vytváří prostředí, ve kterém je založení rodiny ekonomicky obtížné.

Z hrubé mzdy podle mnohých zůstává tak málo, že po zaplacení bydlení a základních potřeb zbývá jen minimální prostor na další výdaje spojené s dětmi – od plenek a vybavení dětského pokoje až po školní výlety.

Významným faktorem je i obava ze ztráty příjmu. Čtyřicet procent respondentů považuje za zásadní problém výpadek výdělku během rodičovské dovolené nebo při práci na částečný úvazek. Kdo na několik let „zvolní“, často už se na původní úroveň příjmu nevrátí.

Téměř polovina dotázaných (48 procent) navíc míní, že státní podpora rodin není dostatečná. Přestože existují dávky jako přídavky na děti nebo rodičovský příspěvek, mnozí je vnímají spíše jako symbolickou pomoc než skutečnou úlevu od rostoucích nákladů.

Problémem je i dostupnost péče. Celkem 58 procent dotázaných si stěžuje na nedostatek míst v jeslích a mateřských školách. Situace je přitom výrazně rozdílná mezi západem a východem země. V západních spolkových zemích chybí kapacity zhruba pro 15 procent dětí mladších tří let. Naopak ve východním Německu se kvůli poklesu porodnosti některá zařízení uzavírají.

Podle šéfa agentury Insa Hermanna Binkerta je situace alarmující zejména mezi lidmi ve věku 30 až 49 let, tedy v generaci, která o rodičovství reálně rozhoduje. Více než 60 procent z nich si myslí, že si dnes děti nemohou dovolit.

Výzkum proběhl 19. a 20. února 2026 na vzorku 1 003 respondentů.

SOUVISÍ: Porodnost padá jako kámen

Výsledky tak zapadají do širšího obrazu demografického vývoje. Německo čelí dlouhodobému poklesu porodnosti a podle nedávné analýzy institutu Ifo bude trend pokračovat. Pokud by se naplnily jeho projekce, země do roku 2070 přijde o desetinu obyvatel.

V Německu nyní žije podle posledních dat zhruba 83,5 milionu lidí, loni počet obyvatel klesl o 100 000. S výjimkou pandemického roku 2020 šlo o první meziroční pokles od roku 2010. Dlouhodobě nízkou porodnost nedokázal vyrovnat ani počet přistěhovalců.

Podle analýzy Ifo budou v úbytku obyvatel Německa panovat velké regionální rozdíly. Obzvlášť silně zasažené budou východoněmecké spolkové země s výjimkou Berlína. Hlavní město a další městské spolkové země – tedy Hamburk a Brémy – zaznamenají naopak v příštích desetiletích nárůst počtu obyvatel.

Porodnost v Německu se v současnosti pohybuje na úrovni 1,35 dítěte na ženu. Nejvýše za posledních 35 let byla v roce 2016. kdy dosáhla 1,59 dítěte na ženu.