Olomoucká superstar. Restaurace, bar, zahrada, terasa, pekárna, hostel i hotel v jednom

MENU PAVLA MAURERA

Olomoucká superstar. Restaurace, bar, zahrada, terasa, pekárna, hostel i hotel v jednom
Ovšem pak jsem koutkem oka zahlédl talíř s hrachovou kaší, uzenou krkovicí, cibulkou, majoránkou, nakládanou okurkou a tamním čerstvě upečeným chlebem – a tenhle tlak jsem nevydržel! píše Pavel Maurer. Foto: archiv Pavla Maurera
3
Týdeník
Pavel Maurer
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Pokaždé když vstoupím do tohoto podniku, dýchne na mne nejen úžasná, moravsky i mezinárodně laděná gastronomie a vůně čerstvě upečeného chleba, ale též nostalgie z cihlového opevnění v podání císařovny Marie Terezie. Olomouc je v mém srdci hluboko, strávil jsem tu romantickou část útlého dětství, miluji zdejší atmosféru, kdy se tu arcidiecézní kostely a historické monumenty jakoby náhodou, leč přirozeně prolínají se stovkami pulzujících studentů, kultivovaných květinových zahrad a nekonečných parků.

Univerzitní zázemí hanácké metropole má jistě nemalý vliv na životaschopnost miniaturních kavárniček, baříků, hospůdek, ale také restaurací, které hrdě nabízejí pokrmy proložené olomouckými tvarůžky, tedy nejméně tučným sýrem na světě (chráněné zeměpisné označení).

Já vám chci dnes doporučit výjimečný podnik Long Story Short (v překladu řekněme něco jako „zkrátka a dobře“), píše Pavel Maurer.
Já vám chci dnes doporučit výjimečný podnik Long Story Short (v překladu řekněme něco jako „zkrátka a dobře“), píše Pavel Maurer. Foto: archiv Pavla Maurera

Já vám chci dnes doporučit výjimečný podnik Long Story Short (v překladu řekněme něco jako „zkrátka a dobře“). To, že se nachází na rohu Koželužské a Pekární ulice, není náhodou, protože celý komplex poměrně velké restaurace včetně zahrady a terasy se nachází v bývalé vojenské pekárně určené pro armády rakousko-uherské monarchie. Po povodních zde pekárnu obnovili a dnes se proslýchá, že tu pečou nejlepší chleba, koláčky a různé další řemeslné pekárenské delikatesy v celém širém kraji. Takže je jasné, že sem můžete zajít už ráno a začít snídaní. Já šel na polední meníčko, kde jsem si původně chtěl dát buď kuře na paprice s tarhoňou (maďarsko-slovenská těstovina), k tomu nakládané papriky, zakysaná smetana a libeček, nebo jinou delikatesu: smaženou hlívu ústřičnou s rýží a japonskou majonézou, sezamem, shiitake, zelím a koriandrem. Ovšem pak jsem koutkem oka zahlédl talíř s hrachovou kaší, uzenou krkovicí, cibulkou, majoránkou, nakládanou okurkou a tamním čerstvě upečeným chlebem – a tenhle tlak jsem nevydržel!

 

Vše chutnalo tak, jak je tu zvykem, totiž jednoduše a opravdově, žádné dochucovací zbytečnosti. Vína tu kromě obvyklých francouzských a španělských červených nabízejí třeba oranžová, růžová i bílá. A je moc dobře, že kromě těch světových oblastí tady věnují značnou pozornost především méně vzdáleným vinařským regionům, tedy samozřejmě jižní Moravě a také třeba rakouskému Wachau, Kamptalu či Štýrsku. Ty jsou našim chuťovým pohárkům samozřejmě velmi blízké.

Podnik má otevřenou kuchyni, takže vidíte kuchařům takříkajíc pod ruce, a je fakt, že v době oběda si prakticky nevydechnou. V horkých dnech pak hosté v hradebním areálu vyhledávají spíš sezení na celkem rozsáhlé zahrádce obklopené přirozeným atriem s půdorysem koňské podkovy, která pamatuje několik století. Kdyby vás pak pokrmy hodně unavily, dá se tu i přespat v modernizovaných pokojích s původními klenbovými stropy. Podnik si tak podle mého názoru stoprocentně zaslouží prestižní ocenění Bib Gourmand od Michelin Guide a též umístění mezi třiceti nejlepšími podniky v Česku podle průvodce Gault&Millau.

Podnik má otevřenou kuchyni, takže vidíte kuchařům takříkajíc pod ruce, a je fakt, že v době oběda si prakticky nevydechnou.
Podnik má otevřenou kuchyni, takže vidíte kuchařům takříkajíc pod ruce, a je fakt, že v době oběda si prakticky nevydechnou. Foto: archiv Pavla Maurera

Když to půjde, tak nejezte, nepijte ani nežijte blbě!

Long Story Short, Koželužská 31, Olomouc

×

Podobné články