Babiš hledá příčiny nízké porodnosti: Mohou za ni sítě a smartphony? Experti jsou opatrnější

Porodnost v ČR je na historickém minimu, vláda připravuje balíček prorodinných opatření. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí na tiskové konferenci s odkazem na text publikovaný v Financial Times upozornil na dalšího možného viníka propadu: digitální závislosti. Experti oslovení Echem připouštějí, že digitální prostředí může být jedním z faktorů rekordního poklesu, odmítají ale jednoduchá vysvětlení. Spíše upozorňují na širší proměnu mezilidských vztahů, rostoucí osamělost, tlak na výkon, nejistotu mladé generace a odkládání závazků i rodičovství.

Šéf kabinetu nejprve minulý týden ve Strakově akademii hostil odbornou konferenci „Proč se v Česku rodí málo dětí a co s tím?“, následně si téma vzal na paškál v pondělí, když vláda rozhodovala o navýšení rodičovského příspěvku. „Vyšel velice zajímavý článek, kde je otázka: ‚Could digital media be affecting birth rates?‘ Jestli digitální a sociální sítě ovlivňují porodnost, tak to vyšlo ve Financial Times (ukazuje graf – pozn. red.). Tady vidíte zavedení smart phones a tady to všechno klesá,“ sdělil v pondělí Babiš. Text, na který se odkazoval, uvádí, že porodnost klesá téměř po celém světě a podle některých odborníků už její propad nelze vysvětlovat jen klasickými ekonomickými problémy, drahým bydlením nebo kariérními ambicemi mladých lidí včetně vyššího vzdělání a emancipace žen. Nově se do popředí dostává otázka vlivu digitálních technologií a sociálních sítí.

Podle Financial Times se mění samotný způsob života mladé generace. Ubývá partnerských vztahů i sexuálního života a digitální zábava stále více nahrazuje reálné sociální kontakty. Financial Times upozorňují také na rostoucí izolaci, osamělost a polarizaci mezi mladými muži a ženami, kterou mohou sociální sítě dále prohlubovat. Deník cituje výzkumníky z University of Cincinnati, podle nichž porodnost klesala nejrychleji v regionech, kde se dříve rozšířil vysokorychlostní mobilní internet a používání smartphonů. Autoři textu ale zároveň upozorňují, že nejde o definitivní závěr, podle něhož by za pokles porodnosti mohly výhradně sociální sítě. List však napsal, že čistě ekonomická vysvětlení přestávají být dostačující, protože porodnost výrazně klesá i v zemích s odlišnou životní úrovní nebo rozsáhlými prorodinnými programy.

Vobořil: Porno před sexem

Debata se tak stále více posouvá od otázky financí k širším změnám mezilidských vztahů a životního stylu digitální éry. Echo oslovilo několik expertů z různých vědeckých disciplín s otázkou, zda s tezí souhlasí. Podle bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila existují data ukazující na pokles sexuální aktivity mladé generace, což může s nižší porodností souviset. Upozorňuje také na proměnu mezilidských vztahů v digitální době. „Lidi mají raději porno, než aby měli sex, nesocializují se a klesá i počet partnerů, které během života vystřídají,“ sdělil Echu Vobořil. Přímý vztah mezi digitálním prostředím a porodností ale podle něj zatím není dostatečně statisticky prokázaný.

Vobořil zároveň zdůraznil, že pokles porodnosti nelze vysvětlovat jediným faktorem. Připomíná, že porodnost dlouhodobě klesá prakticky ve všech bohatnoucích společnostech, protože lidé mají vyšší nároky na životní standard a rodičovství častěji odkládají. Digitální prostředí podle něj může situaci dále zhoršovat, nepovažuje ho však za hlavní příčinu.

Vedoucí projektu Safer Internet Centrum pro ČR Martin Kožíšek má taktéž za to, že digitální prostředí může být jedním z faktorů poklesu porodnosti, odmítl však jednoduché vysvětlení, podle kterého za nízkou porodnost mohou samotné sociální sítě. Připomíná, že sociální platformy – v českém prostředí například Lidé.cz, Spolužáci, Libimseti, atd. – existují už déle, aniž by tehdy docházelo k podobně výraznému propadu porodnosti. „Samotná existence sociálních sítí tedy podle mě jako vysvětlení nestačí,“ sdělil Echu Kožíšek. Podle něj se ale zásadně proměnila intenzita digitálního prostředí. Mladí lidé dnes vyrůstají ve světě chytrých telefonů, algoritmických platforem, online seznamování či influencerů, což podle něj ovlivňuje vztahy, sebepojetí i očekávání od života.

Kožíšek upozornil zejména na tlak spojený se srovnáváním, výkonem nebo pocitem, že člověk ještě není dostatečně připravený na závazky či rodičovství. „Digitální prostředí tyto pocity nemusí vytvářet samo, ale může je výrazně zesilovat,“ míní. Podle něj tak sociální sítě nejsou hlavní příčinou poklesu porodnosti, mohou ale prohlubovat nejistotu, osamělost a odkládání rodičovství. „V českém prostředí bych byl opatrný s tvrzením, že máme přímý důkaz, že digitální prostředí způsobuje pokles porodnosti. Vidíme ale související trendy,“ sdělil Kožíšek.

Podle sociologa agentury STEM/MARK Jana Buriance je nižší porodnost mladé generace důsledkem celé řady faktorů a generace Z dle jeho mínění čelí výrazně větší nejistotě a komplexitě světa než předchozí generace. „Dnešní mladí lidé jsou někdy – a podle mého názoru neprávem – označováni pejorativně jako sněhové vločky, ale oni jen vnímají nejistotu v dnešní době intenzivněji a jsou tak pod velkým tlakem vzhledem ke své budoucnosti,“ uvedl Burianec.

Vedle tradičních ekonomických problémů, jako je obtížně dostupné vlastní bydlení i pro mladé lidi s nadprůměrnými příjmy, podle něj hrají roli také společenské a bezpečnostní obavy. Česká společnost podle sociologa v posledních letech prošla několika navazujícími krizemi, což se promítá do plánování rodinného života. „Domnívám se, že dnešní mladí lidé pak z těchto pohnutek nechtějí pravděpodobně přivádět na svět děti tak intenzivně či minimálně tak brzy jako generace předchozí,“ míní. Roli podle něj může hrát také strategie vyčkávání na větší stabilitu nebo obtížnější hledání vhodného partnera.

Narozených dětí v Česku v posledních letech ubývá: Loni se v ČR podle předběžných údajů statistického úřadu narodilo 77 600 dětí. To je nejméně od roku 1806, od kterého je počet narozených k dispozici.