Prezident na jednání vlády? 15 minut a hlavně to nehrotit

Byla to vůbec první návštěva prezidenta Petra Pavla na jednání vlády Andreje Babiše. Navíc v napjaté atmosféře mezi oběma stranami kvůli složení české delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře. A nedlouho poté, co Pavel vyčetl premiérovi Babišovi před kamerami pozdní příchod na jejich společnou schůzku. Jak to vypadalo v pondělí dopoledne za zavřenými dveřmi ve Strakově akademii?

Celá setkání bylo překvapivě krátké – prezident se zdržel na jednání vlády sotva čtvrt hodiny. A podle oficiálních vyjádření aktérů i některých ministrů, s kterými se Echo24 později neformálně bavilo, hradní audience nepřinesla vůbec žádný posun. Nedošlo skoro ani na debatu. Členové vlády totiž záměrně nechtěli téma teď „hrotit“ a prezidentovi dodávat „munici“ k dalšímu rozdmýchávání už tak nepříjemné situace. Pondělní taktika členů Babišovy vlády by se dala shrnout slovy - držet se teď zpět a nediskutovat.

„Od prezidenta nezaznělo nic nového, než co jsme už slyšeli. Řekl si svoje a šel pryč,“ popisuje setkání jeden z ministrů. Podobně popisuje schůzku další z členů vlády. „Všechno jsme to už slyšeli. My jsme mu do toho moc nevstupovali. Nedávalo by to teď ani smysl. Platí, že o účasti rozhodne vláda 22. června,“ říká další z členů Babišova kabinetu s tím, že nedošlo ani na výměnu názorů ohledně prezidentova nezvyklého pokárání premiéra za pozdní příchod na nedávnou schůzku.

Členové vlády si Pavlovu pondělní návštěvu v neoficiálních vyjádření vysvětlují jako čistou „hru pro kamery“, kterou chtěl prezident demonstrovat, že nepoleví ve svém tlaku na vládu ohledně toho, aby se mohl zúčastnit červencového summitu. I proto Babiš na následné tiskové konferenci vlády komentoval prezidentovy argumenty stručně: „My jsme už avizovali vzhledem k požadavku ministra obrany, že rozhodnutí posuneme na 22. června.“

Pavel naproti tomu situaci s novináři po odchodu z vlády rozebíral poměrně podrobně. „Prezident se nesnaží vměstnat někam, kam nepatří. Výkonná moc je sdílená mezi prezidentem a vládou, ta odpovídá za bezpečnostní politiku. Za posledních 30 let je praxe, že ať už prezidenti byli ve shodě s vládou nebo nebyli, tak zastupovali zemi na summitech NATO a na vrcholných jednáních OSN. Já skutečně nevidím dodnes důvod, proč by se tato praxe měla měnit. A pokud by se měla měnit, tak dohodou mezi ústavními činiteli, ne tím, že se vláda rozhodne udělat to jinak. Vláda nemá pravomoce rozhodovat o tom, jestli prezident má nebo nemá zastupovat zemi navenek,“ popisoval svoje vidění situace po rychlém odchodu z pondělního jednání vlády Pavel.

Vláda směrem k hlavě státu jeden vstřícný krok v pondělí ale přece jen udělala – a sice, když rozhodla, že Pavel má vést českou delegaci na podzimním Valném shromáždění OSN v New Yorku. Prezident řekl, že tento krok „ocenil“. Nepřímo však odmítl, že by to mělo cokoli změnit v jeho rozhodnutí podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu v případě, že ho vláda nezařadí do delegace na summit v Ankaře.

„Rozhodnutí (že se prezident zúčastní Valného shromáždění OSN) považuji za správné a byl bych rád, abychom stejně postupovali v případě NATO,“ řekl jen Pavel. Vstřícným krokem, který navrhl podle svého vyjádření ministr zahraničních věcí Petr Macinka (motoristé), se vláda snaží spor vedený zejména právě mezi Motoristy a Hradem, uklidnit. Samotný Macinka ve vyjádření pro Echo24 reagoval, že během pondělního jednání vlády o možné žalobě prezidenta nebyla řeč.

„Slovo kompetenční žaloba dneska nezaznělo. Od nikoho. Pan prezident to nezmínil. Kdyby k něčemu takovému mělo dojít, že by nás dával k soudu, tak já už s ním jednu takovou zkušenost mám. To už bych bral jako akt nepřátelství,“ uvedl Macinka.

Pavel je nicméně podle zdrojů Echo24 z Hradu nadále připraven žalobu podat. Členové vlády naopak věří, že do 22. června mají ještě manévrovací prostor případnou soudní dohru zvrátit.