Roztržka mezi členy NATO. Turecko viní Řecko ze zneužití situace kolem Íránu

Kvůli konfliktu s Íránem roste napětí i mezi spojenci v NATO. Turecko ostře kritizovalo Řecko kvůli rozmístění systému Patriot na ostrově Karpathos. Podle Ankary tím Athény porušují mezinárodní smlouvy upravující status některých ostrovů, které mají zůstat demilitarizované a poškozují tím vzájemné vztahy i spolupráci v rámci NATO. Řecko však obvinění odmítá a tvrdí, že jeho obranné kroky jsou v souladu s mezinárodním právem. Navíc se ohradilo proti tomu, že Turecko vyslalo několik stíhaček F-16 na sever Kypru. Informuje o tom agentura Anadolu či server Proto Thema.

Turecké ministerstvo obrany současně uvedlo, že v reakci na řecké kroky přijalo potřebná opatření. Mluvčí resortu Zeki Aktürk na pravidelném brífinku v Ankaře prohlásil, že právní status ostrovů ve východní části Egejského moře vymezují Lausannská smlouva z roku 1923 a pařížské mírové dohody z roku 1947. Právě ty podle turecké strany stanovily, že některé ostrovy, mimo jiné Limnos či Karpathos, nesmějí být militarizovány. Ankara tvrdí, že jednostranné kroky Řecka tento režim nemohou zrušit a představují porušení závazků.

Turecká vláda zároveň obvinila Řecko, že se snaží využívat bezpečnostní krize v regionu ve svůj prospěch. V době, kdy se širší oblast potýká s novým napětím kvůli hrozbě raket z Íránu, považuje Ankara podobné spory mezi spojenci v NATO za nepřijatelné.

Athény na turecká tvrzení reagovaly odmítavě. Řecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jeho postoj je dlouhodobě jasný a nezměnil se. Podle mluvčí Lany Zohiou jsou turecká tvrzení o demilitarizaci řeckých ostrovů v Egejském moři neopodstatněná a Řecko je opakovaně odmítlo. Právní status ostrovů podle Athén upravují Lausannská smlouva z roku 1923, Konvence z Montreux z roku 1936 a pařížská mírová smlouva z roku 1947, přičemž Turecko není stranou posledně jmenované dohody. Řecko zároveň zdůraznilo, že jeho obranná opatření nejsou předmětem vyjednávání, zvláště v době rostoucí nestability v regionu.

Podle řeckých představitelů se navíc otázka rozmístění systému Patriot na ostrově Karpathos ani případné obranné pomoci Kypru neobjevila při posledních jednáních s tureckými zástupci. Athény také reagovaly na informace o nasazení tureckých stíhaček na severním Kypru. Podle řecké diplomacie nelegální turecká invaze a následná okupace části ostrova nemůže ospravedlnit žádnou vojenskou misi.

Turecko v posledních dnech vyslalo na sever Kypru šest stíhaček F-16 a systémy protivzdušné obrany, které byly rozmístěny na letišti Ercan v severokyperské části ostrova. Ankara krok zdůvodnila bezpečnostní situací v regionu poté, co minulý týden zasáhl dron – údajně vypuštěný z Libanonu proíránským Hizballáhem – britskou základnu RAF Akrotiri na jihu ostrova. Turecké ministerstvo obrany uvedlo, že cílem nasazení je ochrana takzvané Turecké republiky severního Kypru, která není mezinárodně uznávaná, ale Turecko ji podporuje.

Takzvaný spor o Egejské moře patří mezi dlouhodobé zdroje napětí mezi Řeckem a Tureckem a v současné podobě trvá především od 70. let 20. století. Jeho kořeny však sahají už k uspořádání regionu po první světové válce, kdy status ostrovů a hranic upravila zejména Lausannská smlouva z roku 1923. Spor se výrazně vyhrotil v roce 1974 po turecké invazi na Kypr a následně v roce 1976 během první velké krize kvůli průzkumu ropy v Egejském moři. Od té doby se opakovaně vrací otázky vymezení námořních hranic, šířky teritoriálních vod, kontroly vzdušného prostoru, práv na těžbu nerostných surovin i militarizace některých řeckých ostrovů v blízkosti tureckého pobřeží. Přestože obě země jsou členy NATO, spor pravidelně vyvolává diplomatické i vojenské napětí.