Babiš reaguje na Evropskou komisi: Důchodový strop 65 let bude, vysvětlím jim to

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech má vláda v programu a prosadit ho chce, míní premiér Andrej Babiš (ANO). Evropská komise přitom nedávno českou vládu vyzvala, aby zachovala reformu schválenou kabinetem Petra Fialy (ODS), která počítá s postupným zvýšením věku odchodu do důchodu až na 67 let. Babiš v pondělí po jednání svého kabinetu na dotaz Echa uvedl, že o změně je připraven s Bruselem jednat, Komisi chce argumenty vysvětlovat. Premiér argumentoval mimo jiné strukturálním deficitem ČR a dalších členských zemí EU.

Evropská komise při jarních dvoustranných jednáních s Českou republikou zdůraznila potřebu zachovat reformy přijaté předchozí vládou posilující dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Koncem června to potvrdila pro Echo24. Pokud by se zrušilo zvýšení věku odchodu do důchodu na 67 let a věk odchodu do důchodu by se vrátil na 65 let, důchodový systém by v dlouhodobém horizontu vyžadoval mnohem vyšší výdaje. Zrušení reformy by podle Evropské komise v dlouhodobém horizontu zvýšilo každoroční veřejné výdaje na důchody přibližně o dva procentní body HDP, uvedla dříve Komise. Dle dat MPSV by do poloviny století ročně vzrostly z 2,2 miliardy korun téměř na 129 miliard korun v nominálních hodnotách.

A přestože Evropská komise nemůže členským státům podobu důchodového systému nařídit, v rámci „evropského semestru“ pravidelně hodnotí udržitelnost veřejných financí a vydává jednotlivým zemím doporučení. Na pondělní dotaz redakce, jak chce přesvědčit Evropskou komisi i investory či ratingové agentury, že takový krok neohrozí dlouhodobou stabilitu veřejných financí, Babiš odpověděl, že je připraven o věci s Bruselem jednat. „My jsme samozřejmě připraveni to Evropské komisi vysvětlovat,“ řekl. „My jsme měli nějaký program, my jsme s ním vyhráli volby, jsme odpovědní našim spoluobčanům a samozřejmě budeme argumentovat,“ dodal posléze premiér.

Babiš cílí na růst HDP

Podle Babiše se Evropská komise nyní více než v minulosti zapojuje do hodnocení rozpočtové politiky členských států. „Pro mě je to samozřejmě novinka. Když jsem byl ministr financí, tak mi do toho nikdo nekecal,“ prohlásil Babiš. Současně upozornil, že řada zemí Evropské unie hospodaří s výrazně vyššími strukturálními schodky než Česká republika: jmenoval konkrétně Slovensko, Maďarsko, Polsko či Bulharsko. Dle posledních prognóz EK by se Česko mělo řadit na 11. místo ze 27 států EU. Strukturální saldo je ukazatel očištěný o vliv ekonomického cyklu. Šéf kabinetu také připomněl, že Česko podle něj stále patří mezi méně zadlužené státy Unie. Celkový státní dluh České republiky dosáhl ke konci června letošního roku 3,73 bilionu korun, což odpovídá přibližně 342 tisícům korun na každého obyvatele. Ministerstvo financí uvádí, že státní dluh představuje zhruba 42,4 procenta hrubého domácího produktu. Pro evropská srovnání se však používá širší ukazatel dluhu sektoru vládních institucí (tzv. maastrichtský dluh), který kromě státního dluhu zahrnuje také závazky dalších částí veřejného sektoru.

Jako hlavní argument pro plánované změny označil premiér budoucí ekonomický růst založený na veřejných investicích. Podle něj chce případná vláda ANO pokračovat ve výstavbě nemocnic, dálnic a další infrastruktury. „Když se investuje, tak je růst, a když je růst, tak je vyšší HDP. A z HDP jsou vyšší peníze,“ popsal strategii Babiš, někdejší ministr financí, který jako jeden z mála měl přebytkové schodky. Dodal, že vláda bude o podobě státního rozpočtu jednat během celého léta a že otázka důchodové reformy bude součástí komunikace s Evropskou komisí.

Předseda ODS, jedné z nejsilnějších opozičních sil, Martin Kupka nedávno kabinet kritizoval, že neplní „populistické sliby“, k nimž dle exministra dopravy patří právě vrácení věku pro odchod do důchodu na 65 let. „Buď si to nedokázali spočítat, nebo to byla opravdu jen falešná hra s voliči a snaha si je získat,“ sdělil Kupka. Opozice by celkově ocenila, že kabinet její reformní kroky k udržitelnosti systému penzí rušit nebude. Hnutí ANO však před loňskými volbami dlouhodobě slibovalo, že po případném návratu do vlády obnoví maximální věk odchodu do důchodu na 65 let. V návrhu legislativního plánu měl kabinet strop důchodového věku na 65 letech v důchodové novele, která má platit od ledna.

Premiér Babiš ale v druhé polovině června sdělil, se nejdřív zaměří na nastavení důchodů pro náročné profese, až poté na strop důchodového věku. Úprava by se tak měla zavést až v další novele a to od roku 2028. Strop věku se v tomto volebním období neprojeví, hranice se na 65 let dostane až ve 30. letech. Zatím se už léta posouvá každý rok u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři či šest měsíců. Podle schválené reformy minulé vlády to má být pomaleji, a to o měsíc ročně. Na 67 let se penzijní věk má dostat za 31 let v roce 2057. Podle podkladů ministerstva práce pod vedením Juchelky pro tripartitu by zastropování začalo zvedat výdaje na penze od roku 2030.