Končí Česko jako pivní velmoc? Mladí dávají přednost nealku, speciálům a drogám

Kapitola 2. Češi opouští hospody, pivovary chtějí snížit DPH na čepované

Pivo se také pije jinde. Zatímco dříve byla hospoda přirozeným centrem konzumace, dnes se těžiště přesouvá domů. V gastronomii se loni vypilo jen 28 procent piva, zatímco ještě před deseti lety byl poměr mezi hospodou a domácí spotřebou vyrovnaný.

Tento posun má konkrétní dopady. Zatímco pivovary hledají nové produkty a segmenty, hospody – zejména na venkově a v menších městech – ztrácejí zákazníky. Pokles spotřeby v podnicích se přímo promítá do jejich ekonomiky. Jejich případný zánik by pro místní znamenal ztrátu pracovních příležitostí, ale i omezení společenského života a oslabení sociálních vazeb.

Příjmy z nápojů přitom tvoří klíčovou část jejich tržeb. Pivovarníci proto tlačí na vládu. Navrhují snížení DPH na čepované pivo a obecně stabilnější podmínky pro gastronomii. Argumentují nejen ekonomikou, ale i sociálním rozměrem, tedy že hospoda není jen místo konzumace alkoholu, ale i prostor pro setkávání.

Svaz mluví také o ekonomickém přínosu gastronomie a pivovarnického sektoru. Pivovarnický výrobní řetězec každoročně odvádí na daních 29 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro více než 60 tisíc lidí. „Žádáme, aby vláda pivovarnictví vnímala jako strategický sektor, který má nejen ekonomický, ale i společenský význam. Chceme otevřít debatu o snížení DPH na čepované pivo a celkovou stabilizaci podnikatelského prostředí v gastronomii,“ prohlásil ředitel pivovarnického svazu Slunečko.

Ministerstvo financí ale zatím podobný krok odmítá. Podpora gastronomie má jít jinou cestou – například snížením DPH na nealkoholické nápoje nebo daňovými úlevami jinde. Čepované pivo mezi prioritami není. Vláda Andreje Babiše (ANO) má pomoc gastro sektoru v programovém prohlášení, slibuje sjednocení DPH na stravovací služby nebo osvobození dobrovolného spropitného zaměstnancům od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a od daně z příjmů.

ECHOSALON: Chlast – slast? Znamená méně alkoholu více života? Debata adiktologů a milovníka pití

Změna se netýká jen Česka. Podobný vývoj sledují i tradiční pivní země jako Německo nebo Belgie. Klesá i export českého piva, loni o více než osm procent. Stejně jako v minulých letech tvořily loni největší část celkové spotřeby ležáky stupňovitosti 11 až 12, a to 59 procent. Výčepní piva stupňovitosti 7 až 10 tvořila více než třetinu spotřeby a kategorie pivních speciálů 5,4 procenta.

To vše dohromady vytváří obraz pivní velmoci, která se sice nerozpadá, ale mění. Už to není země bezedných půllitrů a přeplněných hospod, ale spíše laboratoř nových chutí, stylů a návyků. Paradoxně právě v době, kdy byla česká pivní kultura zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR a aspiruje na zápis do UNESCO, se její každodenní podoba proměňuje.