„Moc bohatneme.“ Babiš bouří proti novému rozdělování unijních peněz, Česko by čekal největší pokles

V návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie od roku 2028 se Česku nelíbí odklon od dosavadního systému rozdělování peněz podle resortů a také pokles celkového příspěvku zemi. Premiér Andrej Babiš (ANO) před čtvrtečním neformálním summitem v Nikósii uvedl, že pro Česko počítá unijní rozpočet s jedním z nejvyšších poklesů mezi členskými zeměmi, nominálně o pětinu. Konečná dohoda na finančním rámci má být hotova v prosinci, aby v roce 2027 mohly být dojednány jednotlivé legislativní akty a rozpočet mohl začít od roku 2028 platit.

Kyperské předsednictví Radě EU nyní podniká schůzky se zástupci jednotlivých unijních států, aby od nich získalo jejich pozice. Následně by mělo první náčrt rozpočtu i s konkrétními čísly předložit během června tak, aby o něm mohli debatovat unijní lídři na červnovém summitu EU. Vyjednávání nebudou podle pozorovatelů jednoduchá, mezi zeměmi jsou totiž nejméně dva rozdílné tábory. Čistými plátci do rozpočtu jsou například Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko či Švédsko.

A zejména Německo či Nizozemsko nechtějí zvyšovat svůj příspěvek do rozpočtu, protože už nyní platí nejvíc. Největšími příjemci – zeměmi, které obdržely z rozpočtu EU více peněz, než kolik zaplatily – jsou Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Řecko, Česko či Slovensko. Tyto země se naopak obávají, že budou sníženy výdaje na zemědělství a kohezi a plánují bojovat za jejich zachování v dosavadní výši.

„Údajně proto, že bohatneme, my na to máme jiný názor,“ řekl Babiš novinářům po jednání kabinetu. „Evropská komise navrhuje zcela zásadní změnu, kdy místo toho, aby si jednotlivé kapitoly a rezorty vyjednávaly peníze na 7 let, tak to navrhuje ve společném balíku,“ uvedl Babiš s tím, že svou zvláštní kapitolu by si podle něj zasloužilo například zdravotnictví. „Zásadní jednání ale proběhne až později během tohoto roku,“ doplnil premiér s tím, že blížící se neformální schůze lídrů se bude věnovat zejména aktuálnímu dění okolo Hormuzského průlivu, což souvisí i s evropskou bezpečností a možným využitím klauzule EU o vzájemné obranně.

Příště už nemusíme být příjemcem

Česko je stále čistým příjemcem z unijního rozpočtu, ale v souvislosti s tím, jak země bohatne, už tomu tak v dalších letech nemusí být, uvádějí analytici. Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy Kč více, než odvedlo, uvedlo nedávno ministerstvo financí. Při započítání příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení ve výši 46,8 miliard Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 miliardy Kč.

Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Evropská komise zveřejnila první návrh nového rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,9 bilionu Kč) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější.

Návrh ihned kritizoval Evropský parlament. Poslanci se postavili zejména proti sloučení peněz pro zemědělce a regiony, které tvoří zhruba polovinu celkového rozpočtu EU, do jednotných fondů, které by spravovala každá z 27 vlád Unie. Jde o změnu proti současnému systému, kde hrály klíčovou roli při nakládání s financováním regiony. EU prosazuje tuto možnost jako možnou reakci na krize, včetně té bezprostřední související s americko-izraelskou válkou proti Íránu. Tento návrh na jednu národní obálku se nejspíš již měnit nebude, státy ale požadují, aby částky určené na společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku nebyly menší, než tomu bylo doposud.