Babiš viní ČNB i z drahého státního dluhu. Jen úroky mají příští rok spolknout 130 miliard, více než vnitro
Premiér Andrej Babiš (ANO) znovu obrátil pozornost k České národní bance (ČNB) a jejím úrokovým sazbám. Tentokrát ale svou kritiku neposadil pouze na drahé hypotéky a úvěry pro firmy. V neděli v Partii na CNN Prima News a následně v pondělí po jednání vlády spojil vysoké sazby také s prudkým růstem nákladů na obsluhu státního dluhu. Podle premiéra za něj nesou odpovědnost guvernéři a bankovní rady, které v minulých letech držely úroky příliš vysoko. Včetně té současné. Kdy centrální banku čeká další rozhodování?
„Obsluha státního dluhu v roce 2021 byla 41 miliard a v roce 2027 bude 130 miliard korun. A kdo za to může, jsem to ukazoval. Ti guvernéři, kteří tady navyšovali bezdůvodně ty sazby a nechali vydělat komerčním bankám,“ řekl Babiš po pondělním jednání vlády. Stejnou argumentaci načal už v neděli. Moderátorka Terezie Tománková se ho ptala na to, že Česko platí čtvrté nejvyšší úroky z desetiletých státních dluhopisů. Babiš v reakci ukázal na měnovou politiku ČNB. „Proč držíme sazby tak vysoko?“ tázal se a následně za nejlepšího guvernéra označil Miroslava Singera. Singer byl guvernérem v letech 2010–2016 a za jeho působení ČNB naopak držela sazby na mimořádně nízkých úrovních a od roku 2013 uvolňovala měnové podmínky také oslabováním koruny.
Babiš následně zmínil také období, kdy ČNB vedl Jiří Rusnok, nástupce Singera, a současnou bankovní radu vedenou Alešem Michlem. „Proč máme platit o jeden a půl procenta víc než Eurozóna? To se nedá vysvětlit, když máme druhou nejnižší inflaci,“ řekl premiér v Partii.
Babiš tak pokračuje v několik měsíců trvajícím sporu s guvernérem Michlem. Ještě v červnu, před zvýšením základní sazby ČNB na 3,75 procenta, premiér varoval, že vyšší úroky poškodí domácnosti, podnikatele i celou ekonomiku. Vadí mu především drahé hypotéky. Po zvýšení sazeb pak tvrdil, že právě centrální banka podle něj způsobuje inflaci, zatímco vláda se ji snaží snižovat. Další měnově-politické zasedání ČNB se přitom bude opět konat ve čtvrtek 17. září, přičemž někteří odborníci očekávají další růst sazeb o 25 bazických bodů.
Spor už není jen o hypotéky
„Pokud nás někdo kritizuje za výši hypoték a úvěrů, kdy hlavně na sazbě vydělávají komerční banky, tak nám se to nelíbí,“ uvedl tehdy Babiš. Později dokonce lidem vzkazoval, aby si na drahé hypotéky stěžovali u Michla. Nyní k tomu přidává ještě státní rozpočet. Čísla, která premiér použil, ukazují na výrazný nárůst výdajů na úroky ze státního dluhu: z 41 miliard korun v roce 2021 na dle návrhu na příští rok očekávaných 130 miliard v roce 2027. Babiš sice tento rozdíl spojuje především s politikou ČNB a vysokými úrokovými sazbami, premiérův argument má ale širší rozpočtový kontext. Státu totiž nezdražují pouze nové peníze kvůli aktuálním sazbám ČNB, ale také samotný objem dluhu a postupné refinancování starších dluhopisů. Výše úroků na trhu se nicméně promítá do ceny, za kterou si stát půjčuje.
Na to, že růst úrokových výdajů není plně v rukou české vlády, protože část souvisí s globálním vývojem, upozornil Echo v nedávném rozhovoru šéf Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Státy po celém světě se zadlužují, čímž podle něj zmenšují prostor pro další zadlužování ostatních zemí. Jako příklad uvádí Německo, které se rozhodlo výrazně zvýšit zadlužování, ale také anglosaské země, jež za posledních deset až patnáct let nashromáždily velké objemy dluhu. Nicméně podle Hampla je přesně toto důvod, proč třikrát pečlivě vážit další zadlužování. „Všechny dluhy, které budeme vytvářet teď, budeme obsluhovat, tedy platit z nich mnohem vyšší úroky a obsluhovat je mnohem dráž než kdy v minulosti,“ sdělil Echu.
Guvernér na premiérovy verbální výpady už dříve reagoval především důrazem na nezávislost centrální banky. Po červnovém zvýšení sazeb uvedl, že ČNB nemůže přijímat žádné pokyny a jejím hlavním úkolem je péče o cenovou stabilitu. „Nepřijímám pokyny,“ vzkázal tehdy a odmítl se s premiérem přít přes média. Rozpor mezi oběma představiteli státu se přitom netýká jen samotné výše sazeb. Babiš dlouhodobě tvrdí, že ČNB má vzhledem k nízké české inflaci prostor pro levnější peníze. Když centrální banka v červnu sazby zvýšila, označil její rozhodnutí za nepochopitelné. ČNB naopak argumentuje rizikem přetrvávajících inflačních tlaků. Při červnovém zvýšení sazeb upozorňovala mimo jiné na stále zvýšenou jádrovou inflaci, napjatý trh práce, rychlý růst mezd, spotřeby domácností a cen nemovitostí.
