Detaily konce Chameneího: napíchnuté dopravní kamery přenášely informace do Izraele

Když v sobotu krátce po úsvitu dopadly na oblast kolem Pasteurovy ulice v Teheránu izraelské bomby, cíl byl jasný: nejvyšší duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí. Útok byl vyvrcholením letité a mimořádně sofistikované zpravodajské operace, ukazují detaily, které popisují Financial Times.

Izraelci podle zdrojů obeznámených s operací sledovali dění v okolí Chameneího úřadu roky. Klíčovou roli sehrály mimo jiné teheránské dopravní kamery, které měly být dlouhodobě napíchnuté. Jejich obraz se podle těchto informací šifrovaně přenášel na servery v Izraeli. Jedna z kamer poskytovala obzvlášť cenný úhel pohledu – umožňovala sledovat, kde členové ochranky parkují svá auta a jak funguje běžný provoz přísně střeženého areálu.

Data z kamer doplňovaly další zdroje. Všechna tato data Izrael třídil pomocí algoritmů, které si sám vyvinul. Získal tak přehled každodenního fungování ochranky a nejbližšího okolí Chameneího. Adresy, pracovní dobu, trasy do práce i to, koho obvykle daný člen ochranky chrání.

„Teherán jsme znali jako Jeruzalém,“ citoval jeden z izraelských činitelů. „Když nějaké místo znáte jako ulici, kde jste vyrůstali, všimnete si i drobnosti, která tam nepatří.“

Architekty této zpravodajské převahy jsou především elitní jednotky izraelské vojenské rozvědky, zejména proslulá jednotka 8200, tajná služba Mossad a analytické týmy armády.

Rozhodující okamžik přišel, když izraelské a americké služby potvrdily, že Chameneí bude v sobotu ráno jednat se širším vedením režimu přímo ve svém teheránském komplexu. Taková koncentrace nejvyšších představitelů byla mimořádnou příležitostí. Analytici prý vyhodnotili, že jakmile by válka naplno propukla, íránské vedení by se přesunulo do hluboko uložených bunkrů, kam by běžná izraelská munice nedosáhla.

Naopak Chameneí veřejně hovořil o možnosti mučednické smrti, na rozdíl od některých spojenců se dlouhodobě neskrýval v podzemí. Podle jednoho ze zdrojů měl k dispozici dva bunkry, které by podle předpokladů tajných služeb v době války využíval, klíčové proto bylo zasáhnout ho před vypuknutím konfliktu. V osudnou sobotu ale zůstal ve své kanceláři.

Samotný útok byl podle dostupných informací podpořen rozsáhlým kybernetickým zajištěním. Izrael měl krátce před úderem narušit provoz několika mobilních vysílačů v okolí Pasteurovy ulice. Telefony tak působily, jako by byly obsazené, což ochrance znemožnilo přijímat varování.

Izraelští piloti údajně použili vysoce přesné střely typu Sparrow, schopné zasáhnout cíl velikosti jídelního stolu na vzdálenost přes tisíc kilometrů. Podobnou kombinaci kybernetických útoků, dronů a přesné munice už Izrael nasadil během dvanáctidenní války loni v červnu, kdy během prvních minut konfliktu zlikvidoval více než desítku íránských jaderných vědců a vysokých důstojníků a zároveň vyřadil část protivzdušné obrany.

Kromě technických zdrojů – odposlechů, hacknutých kamer a mobilních sítí – měli Američané podle některých informací k dispozici i lidský zdroj přímo v terénu. CIA věc oficiálně nekomentovala.

Financial Times také upozorňují, že válka tajných služeb mezi Izraelem a Íránem probíhá dlouhodobě. Írán v minulosti zveřejnil data, která měla pocházet z telefonu manželky šéfa Mossadu. Během konfliktu v roce 2025 se mu podařilo proniknout do kamerových systémů v Jeruzalémě, aby získal necenzurované záběry škod. Íránské služby měly také uplácet izraelské občany a mapovat pohyb některých politiků.