Změny Nové zelené úsporám: Místo dotací bezúročné úvěry, přímá podpora jen pro nízkopříjmové

Na úsporné renovace domů v programu Nová zelená úsporám (NZÚ) bude možné čerpat bezúročný úvěr, přímou dotaci získají jen nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light, řekl v pondělí novinářům ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stát tedy pokryje úroky, které lidem vzniknou nad rámec renovace.

Na úsporné renovace domů v programu Nová zelená úsporám (NZÚ) bude možné čerpat bezúročný úvěr, přímou dotaci získají jen nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light, řekl v pondělí ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stát tedy pokryje úroky, které lidem vzniknou nad rámec renovace. Letos stát z Modernizačního fondu uvolní na program čtyři miliardy korun.

Přímou dotaci budou moci získat například domácnosti, které dosáhnou v současnosti na superdávku. Mají možnost bezúročného úvěru či získat dotaci na zateplení až 250 000 korun a až 150 000 na vhodný obnovitelný zdroj energie. Žádat mohou majitelé rodinných domů, ale také společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.

Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 s cílem motivovat majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. Loni se dočasně uzavřel příjem žádostí o dotace kvůli velkému zájmu žadatelů.

Žádosti u klasického programu se spustí na přelomu dubna a května, u NZÚ Light v červnu. Od 25. března bude podle Červeného spuštěna kompenzace projektů z loňského roku. Tedy lidé, kteří připravovali v loňském roce projekt, nestihli podat žádost a neplánují dokumentaci k projektu využít, mohou od státu dostat kompenzaci za dokumentaci 50.000 korun pro rodinné domy, 100.000 korun pro bytové domy.

Novinkou podle Červeného bude nová forma poradenství a renovační pasy. Renovační pas bude mít čtyři etapy, kdy si žadatelé vyberou, jak rychle chtějí postupovat.

„Uvědomujeme si, že ten projekt musí být dlouhodobě udržitelný finančně, ale i tak aby pomáhal společnosti. Motorem renovace není dotace. Motorem renovace jsou nižší ceny energií,“ uvedl Červený. Dodal, že vláda nechce ohrozit stabilitu v této oblasti a Česko si nemůže dovolit, aby byl program Nová zelená úsporám pozastaven. Podle něj nová forma do roku 2026 přináší stabilní a předvídatelný systém.

Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden na dotaz deníku Echo24 řekl, že bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nemluvil pravdu ohledně toho, kolik peněz z emisních povolenek. „Říkal, že dostaneme 25 miliard, není to pravda. Přijde jen asi pět,“ uvedl Babiš s tím, že situace je složitá. „My program podporujeme, lidé ušetří na energiích, jsou v tom investice a podporujeme to i kvůli růstu HDP. Ale je složité odhadnout, jaký bude zájem,“ říkal premiér s tím, že oznámené řešení bude maximem možného.

V minulosti Babiš uvedl, že hnutí ANO mělo pokračování NZÚ ve svém programu, Motoristě byli proti, takže se to nepropsalo do vládního programu. Zmíněný exministr Hladík opakovaně uvádí, že peněz na pokračování programu NZÚ bylo dost a že postup vlády je spíše ideologický. Pro Echo24 dodal, že číslo 25 miliard nikdy neřekl. „Podle údajů z léta měly být výnosy 12 miliardy. To jsme navrhli do rozpočtu SFŽP v září. Já jsem prosadil, aby od letošního roku byly příjmy v rozpočtu SFŽP a bylo na ně jasně vidět, ne jak to bylo dříve, že to bylo ve státním rozpočtu,“ dodal Hladík.

Podobná čísla potvrzoval také šéf Motoristů Petr Macinka, tehdy pověřený řízením resortu životního prostředí, který na konci ledna na dotaz Echa uvedl, že předchozí vláda nadhodnotila příjmy z emisních povolenek do Státního fondu životního prostředí na 12 miliard korun. Současná vláda v rozpočtu pracuje s 5,5 miliardy.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 už dříve řekl, že se nedomnívá, že se práce poté, co se dotace změní na atraktivní úvěr, zcela zastaví. „Majitelé nemovitostí vidí své účty za energie a tuší, že je výhledově čekají velké výzvy třeba v podobě emisních povolenek, zateplování, přechodu na jiný typ topení apod. A také ví, že odkládáním v čase nejenom platí víc za provoz, ale i samotné investice do energetických úspor se v důsledku inflace zvyšují. Stát, respektive veřejný sektor, by se měl primárně zaměřit na to, aby sám generoval co největší energetické úspory a teprve by měl peníze rozdávat nebo spíše půjčovat,“ uvedl Dufek.