Vídeň léta blokuje pomník krále Sobieského, zachránce Evropy před Turky. Spor s Polskem přerůstá v roztržku

Vídeňské radnici se ani po letech nedaří najít shodu na podobě a umístění pomníku polského krále Jana III. Sobieského na kopci Kahlenberg u Vídně. Přestože je socha polského vojevůdce, který v roce 1683 zachránil město před osmanským obléháním, již dávno hotová, její instalaci blokují představitelé vedení rakouské metropole. O vleklém sporu informují servery Kurier.at a vienna.at. Vídeňská opozice se pokouší patovou situaci odblokovat návrhem na zřízení „Sobieského promenády“, zatímco vedení města projekt v jeho současné podobě definitivně zamítlo s odkazem na obavy z podněcování islamofobních a protitureckých nálad. Ve Vídni nyní žije značné množství Turků a muslimů zvlášť.

Hlavní překážkou je postoj vídeňské radní pro kulturu Veronicy Kaup-Haslerové (SPÖ), která projekt v jeho současné podobě dlouhodobě odmítá. Radní Kaup-Haslerová projekt odmítla s odůvodněním, že pomník musí být „znakem míru“ bez vítězné rétoriky a nesmí podle ní vyvolávat xenofobní nálady.

Do ostré diplomatické přestřelky se vložilo polské velvyslanectví ve Vídni, které se odvolává na dřívější dohody. „Město Vídeň nám tento pomník přislíbilo,“ prohlásil pro rakouský server Heute polský velvyslanec Zenon Kosiniak-Kamysz. Velvyslanec se otevřeně vymezil proti současné vídeňské kulturní politice a zdůraznil, že socha krále Sobieského je již zcela hotová a připravená v Polsku k okamžitému převozu. Ve své argumentaci využil i srovnání s jinými vídeňskými památníky: upozornil, že zatímco Sobieski naráží na ideologický odpor, město nemá problém s pomníkem komunistického revolucionáře Che Guevary nebo s pamětní deskou diktátora Josifa Stalina. „21. století je stoletím pomníků,“ dodal velvyslanec s tím, že Polsko nadále trvá na důstojném vztyčení sochy na Kahlenbergu.

Polský server Salon24 dříve v této souvislosti upozornil na politické pozadí sporu. Podle něj se vídeňští socialisté obávají, že by oslava vítězství nad osmanskými vojsky mohla být vnímána jako projev islamofobie a mohla by popudit muslimskou komunitu ve městě. „Socialisté nechtějí pomník Jana Sobieského ve Vídni, straší islamofobií,“ uvádí polský portál.

Současný pat trvá v podstatě již od roku 2013, kdy se objevily první konkrétní plány na vztyčení monumentu. Podle serveru Heute byl přitom projekt v roce 2018 již oficiálně schválen. Celý proces byl však následně zastaven a vyústil v nynější diplomatickou roztržku. Definitivní ránu projektu zasadila koncem roku 2024 vídeňská radní pro kulturu Veronica Kaup-Haslerová (SPÖ), která instalaci v její současné podobě zamítla.

Na Kahlenbergu, odkud Sobieski vedl rozhodující útok, je nyní pouze základní kámen. Samotná socha, která zobrazuje krále na koni, však musela zůstat v Polsku, protože Vídeň pro ni nevydala povolení k instalaci. Bitva u Vídně, která se odehrála v roce 1683, představuje jeden z klíčových zlomů v evropských dějinách. Spojená vojska pod velením Jana III. Sobieského tehdy drtivě porazila osmanskou armádu vedenou velkovezírem Karou Mustafou. Vítězství křesťanských vojsk zastavilo expanzi Osmanské říše do střední Evropy a zachránilo Evropu před islámem.

Jan III. Sobieski, polský král a litevský velkokníže, je v Polsku považován za hrdinu. Jeho nasazení těžké kavalérie, známých polských husarů, v bitvě u Vídně je historiky hodnoceno jako jeden z největších a nejúspěšnějších jezdeckých útoků v historii.