Úprava rozpočtu kvůli válce je na stole, zní z SPD. Schillerová s Havlíčkem to zatím odmítají

Válka v Íránu se s velkou pravděpodobností promítne do letošního růstu HDP, což také ovlivní příjmy státního rozpočtu. Z SPD proto zaznívá, že je reálně na stole debata o novele státního rozpočtu, i když se jí vláda Andreje Babiše (ANO) snaží vyhnout. To pro Echo24 potvrdil také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s tím, že úprava nedávno schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard by byla ve hře, pokud by krize byla dlouhodobého charakteru a musela by se dělat opatření podobná těm třeba v době pandemie covidu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) Echu řekla, že MF počítá se scénářem, že konflikt skončí.

Předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé sobě) pro Echo24 pouze uvedl, že válka v Iránu jednoznačně přibrzdí globální růst, což se negativně projeví i v českém růstu. Na dotaz redakce týkající se možné novely rozpočtu reagoval s tím, že je to otázka spíše na ministerstvo financí.

Samotná ministryně financí Schillerová Echu řekla, že takový scénář není v tuto chvíli na stole. „Samozřejmě ale platí, že MF pracuje na nové makroekonomické predikci, která vyjde v průběhu dubna a bude reflektovat i aktuální dění na Blízkém východě. Stejně jako mezinárodní renomovaná pracoviště (např. ECB, OECD) počítáme s tím, že v našem základním scénáři vyjdeme z předpokladu, že konflikt bude mít spíše krátkodobý charakter a během druhého čtvrtletí dojde k jeho postupnému uklidnění,“ řekla Schillerová.

Ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř nicméně pro Echo24 řekl, že válka v Íránu zasáhla globální trhy v citlivý moment. „Hlavním kanálem, kterým se konflikt přelévá k nám, je samozřejmě cena ropy, která se po útoku v březnu stabilizovala nad hranicí 100 dolarů za barel. Podle aktuálních analýz musíme počítat se zpomalením růstu HDP v rozmezí 0,3 až 0,7 procentního bodu. Přestože česká ekonomika zatím nepadá do recese a očekáváme udržení růstu kolem 2,2–2,6 %, největším strašákem zůstává importovaná inflace. Dražší pohonné hmoty se dříve či později propíší do cen prakticky všeho zboží, což může letos zvednout inflaci o dalších 0,5 až 1,5 procentního bodu nad původní očekávání,“ uvedl Hrnčíř.

Situace je podle něj napjatá. „Současný deficit 310 miliard byl projektován za zcela jiných geopolitických podmínek. Varianta novely zákona o státním rozpočtu je v tuto chvíli reálně na stole, i když se jí vláda snaží vyhnout. Pokud by konflikt trval déle a ceny energií zůstaly na současných maximech, zvýšené náklady na obsluhu státního dluhu a nutnost případných kompenzací pro energeticky náročný průmysl nás k revizi deficitu mohou donutit. Aktuálně však v koalici i ve sněmovních výborech převládá shoda, že musíme nejprve počkat na dubnovou makroekonomickou predikci a podle ní teprve konat,“ dodal Hrnčíř.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček Echu řekl, že novela rozpočtu „zatím na stole není“. „Krize by musela být dlouhodobého charakteru, musela by se dělat zásadní opatření jako v době covidu nebo v době energetické krize. Kdybychom viděli, že se to nedá ustát, tak by se samozřejmě muselo to téma otevřít. Zatím to neřešíme, stojíme si za tím, co jsme měli a snažíme se to všechno uhrát s prostředky, které máme,“ dodal ministr.

Ekonomický expert opoziční KDU-ČSL Benjamin Činčila Echu řekl, že válka v Íránu je pro českou ekonomiku reálné riziko. „Ekonomické modely naznačují, že při pokračování konfliktu by inflace v ČR mohla vzrůst o více než 2,5 procentního bodu a odhad hospodářského růstu klesnout téměř o jeden procentní bod. To by byl citelný zásah do rodinných rozpočtů i firemního prostředí,“ uvedl Činčila.

„Vláda si schválila jeden z historicky největších schodků – polštář tam tedy je. Další navyšování schodku bychom jako lidovci nepodpořili. Ale pokud by vláda z tohoto prostoru financovala cílenou a adresnou pomoc – třeba domácnostem zasaženým zdražením pohonných hmot nebo energií – to bychom podpořit mohli. Spíš než aby pokračovala v tom plošném přístupu, na který si ten prostor původně schválila,“ dodal Činčila s tím, že doufá, že konflikt skončí co nejdříve a k výraznému zhoršení ekonomické situace v Česku nedojde.

Snížení daňových příjmů i dražší obsluha dluhu

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že si umí novelu rozpočtu představit. „Ale je to podle mého názoru ještě předčasné. Připadalo by to v úvahu, pokud by došlo k výraznému snížení výhledu české ekonomiky, a tedy i k přehodnocení očekávaných daňových příjmů pro letošní rok. Druhým důvodem by mohlo být navýšení výdajů na obranu, aby ČR mohla deklarovat snahu o plnění cíle, který si stanovila v rámci NATO. Pak už mě napadají varianty, které bych ovšem považoval za krajní. Třeba pokud by vláda chtěla kompenzovat vysoké ceny pohonných hmot domácnostem a firmám, což by nemohla udělat jinak než na dluh. Ale to je hodně předčasné,“ uvedl Dufek.

Hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko v komentáři zaslaném redakci poukázal, že za první čtvrtletí skončil rozpočet se schodkem 27,6 miliard, tedy výrazně lepším, než vloni, kvůli rozpočtovému provizoriu, který skončil 21. března. „Vláda letos počítá se schodkem 310 miliard, negativní dopady konfliktu na Blízkém východě ale zvyšují riziko překročení plánovaného deficitu. A to navzdory tomu, že státní rozpočet aktuálně z energetického šoku profituje – z titulu dražších pohonných hmot rostou příjmy ze spotřební daně a DPH. Pokud by měly ceny pohonných hmot vydržet na současných úrovních, pak do konce roku odhadujeme dodatečný příjem pro státní kasu v řádu vyšších jednotek miliard korun,“ řekl Rusinko.

V důsledku íránského šoku ale podle něj hrozí zpomalení růstu české ekonomiky – a společně s tím i slabší dynamika příjmů státního rozpočtu. MF v lednové predikci odhadlo letošní růst ekonomiky na úrovni 2,4 %. „To nám nyní přijde jako příliš ambiciózní – náš revidovaný odhad počítá s růstem reálného HDP o 2,1 %, přičemž rizika jsou vychýlena ve směru ještě pomalejšího růstu v závislosti na rozsahu a délce trvání konfliktu,“ dodal Rusinko s tím, že na stole je navíc i otázka možných kompenzací vysokých cen energií pro spotřebitele a firmy. Z pohledu vlády je zároveň nepříjemné sledovat razantní růst úrokových sazeb u státních dluhopisů.

„Od začátku konfliktu vzrostl výnos desetiletého státního dluhopisu o zhruba 0,5 procentního bodu na 4,9 %. To prodražuje financování státního dluhu, jehož obsluha by už tak měla letos zatížit státní rozpočet částkou přesahující 100 miliard korun,“ dodal Rusinko.