Státní dluhopisy nesou díky válce v Íránu více, než se čekalo. Obsluha dluhu stoupne

Výnosy českých dluhopisů v důsledku války v Íránu narostly o několik desetin procentního bodu. Vyšší nominální výnos reflektuje podle ekonomů očekávané zvýšení inflace v souvislosti se zdražením energetických komodit. V letošním roce tak je také třeba počítat, že stát zaplatí při financování svého schodku a dluhové služby více, než se čekalo. Jeden z ekonomů odhadl, že by nárůst mohl být až o tři a půl miliardy.

Hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že desetiletý český státní dluhopis v současné chvíli nese okolo 4,69 %, což je růst oproti začátku roku, kdy jsme se pohybovali okolo výnosu 4,5 %. „Od poloviny března do začátku dubna jsme ale viděli v souvislosti s růstem nejistot růst výnosů desetiletého státního dluhopisu těsně pod 5 %. Současných 4,69 % reflektuje uklidnění na trhu s ropou a vyšší optimismus z jednání USA s Íránem. V případě dosažení dohody budou výnosy dluhopisů dále klesat, což koneckonců očekává i trh. Výnos by měl v průběhu druhého kvartálu klesnou k hranici 4,4 %. Pokles výnosů povede k růstu cen dluhopisů, což umožní realizaci kapitálového výnosu při prodeji. V případě další eskalace konfliktu nelze vyloučit další růst nominálních výnosů dluhopisů,“ řekl Peterka.

„Vyšší nominální výnos reflektuje očekávané zvýšení inflace v souvislosti se zdražením energetických komodit. Ta v prvním kole roste kvůli vyšším cenám pohonných hmot. Na střednědobém horizontu budou vyšší ceny pohonných hmot skrze vyšší náklady firem probublávat do dalších položek spotřebního koše. Přesto ale v letošním roce bude inflace začínat s nejvyšší pravděpodobností dvojkou,“ dodal Peterka.

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil Echu řekl, že výnosy českých dluhopisů v důsledku války v Iránu narostly o několik desetin procentního bodu, což odráží vyšší očekávání ohledně budoucí inflace a z ní plynoucích vyšších úrokových sazeb, riziko většího tlaku na státní rozpočet a také částečný ústup do bezpečnějších přístavů. „Jejich budoucí pohyb pak závisí primárně na vývoji samotné války. Jakékoliv známky uklidnění budou výnosy snižovat, eskalace naopak zvyšovat. Válečné konflikty jsou ze své podstaty velmi obtížně predikovatelné, tím spíše, když se jich účastní Donald Trump. Pokud bych si ovšem musel tipnout, hádal bych, že se situace bude spíše uklidňovat a největší šok už má dluhopisový trh za sebou. Výnosy desetiletého českého dluhopisu by tak do konce roku mohl ze stávajících 4,7 procenta klesnout do okolí 4,5 procenta,“ míní Peterka.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že musíme počítat s tím, že financování státního dluhu bude minimálně letos dražší, než to ještě před dvěma měsíci vypadalo. „Ten rozdíl bude zhruba plus 50 bazických bodů, pokud se už nic moc dramatického v zahraničí neodehraje. Pokud si to máme představit v nákladech, tak jde za celý rok o zhruba 3 až 3,5 miliardy korun navíc při financování schodku a dluhové služby. Předpokládám, že se nakonec inflace v ČR nijak zvlášť nerozjede, takže by to mohlo nakonec dopadnout o něco lépe,“ uvedl Dufek.

Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta pro Echo24 řekl, že debata o jakýchkoliv úpravách rozpočtu, o které kvůli válce mluví třeba ve vládní SPD, není vůbec na místě a je zcela předčasná. „Nová predikce z dílny ministerstva financí dokonce implikuje vyšší daňové příjmy, nikoliv nižší. Dubnová predikce (se započtením dopadů konfliktu v Íránu) oproti lednové predikci (před vypuknutím konfliktu) vede k vyšším příjmům veřejných rozpočtů na rok 2026 o zhruba 3 až 4 miliardy korun. Zároveň ministerstvo financí počítá se sníženou spotřební daní na naftu pouze do konce dubna, ekonomický růst se přehodnocuje z 2,4 % ‚pouze‘ na 2,1 % a celoroční odhad míry inflace je nově ‚pouze‘ 2,5 % místo 2,1 %,“ uvedl Bárta.

„Celoroční úrokový výnos na českém desetiletém státním dluhopisu se oproti lednové predikci nemění vůbec. Toto v žádném případě nejsou čísla, která by měla vyvolávat jakoukoli debatu o úpravě rozpočtu,“ dodal Bárta. „Samozřejmě, v obecné rovině vede vyšší inflace k tomu, že některé položky na ni navázané (zejména důchody) jsou valorizovány o vyšší částku. Stejně tak, pokud vyšší inflace a nejistota ve světě povede k vyšším nominálním úrokovým sazbám, za které se český stát financuje, může se v budoucnu prodražit i obsluha dluhu. Toto všechno se však týká hlavně roku 2027 a dále,“ dodal s tím, že zároveň se sluší dodat, že situace se na bojišti mění každým okamžikem. „A nyní to platí nejen metaforicky, ale i doslova,“ poukázal Bárta.