Civilní rozvědku čekají změny. Nastupující šéf Toman dostane nové zadání

Nový ředitel civilní rozvědky Miroslav Toman, který nastoupí po konci září, dostane od vlády požadavky na fungování Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Kabinet chce především u informací, které nedokáže získat z jiných zdrojů, jejich včasné předávání. Na dotaz Echa to po pondělním jednání vlády uvedl 1. vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Jeho slova přišla vzápětí poté, co premiér Andrej Babiš (ANO) ostře zkritizoval rozvědku kvůli pozdnímu informování o dezinformační kampani kolem údajných polských územních nároků vůči Česku. Začátkem příštího roku se pak změní vedení i další tajné služby.

„Zrovna tato služba byla spojena v minulosti s celou řadou skandálů, skandálků. A toto všechno se musí pochopitelně změnit,“ řekl Havlíček na dotaz Echa. Vládní činitelé podle něj očekávají informace, které jsou pro ně skutečně cenné a které „nemohou jinde v nějakém rychlém sledu událostí získat“. „Jinými slovy, že nebudeme dostávat informace, které běžně už lidé vědí, což bohužel v minulosti často nastávalo,“ dodal ministr průmyslu a taktéž místopředseda hnutí ANO. Druhou podmínkou je podle něj „perfektní načasování“. Podrobnější zadání označil za interní záležitost, s níž bude nový ředitel seznámen.

Toman má službu převzít 1. října po Vladimíru Posoldovi, který rezignoval na vlastní žádost. V ÚZSI i BIS přitom Toman v minulosti působil a zastával také několik velvyslaneckých postů. Vláda jeho jmenování schválila minulý týden. Podle zjištění iROZHLAS.cz ale zatím disponuje prověrkou pouze na stupeň „tajné“, nikoli „přísně tajné“, která je pro řádný výkon funkce potřebná. Ministerstvo vnitra ujišťuje, že potřebné požadavky budou splněny. Oficiální důvod Posoldovy rezignace ministerstvo nezveřejnilo. Server iROZHLAS.cz ale s odkazem na tři zdroje z bezpečnostní komunity uvedl, že šéf ÚZSI o odchodu uvažoval už zhruba dva roky a nešlo tedy o náhlou reakci na současnou vládu. Podle jednoho ze zdrojů dával Posolda před pokračováním v čele rozvědky přednost možnosti znovu vyjet do zahraničí jako velvyslanec. Zda po odchodu z ÚZSI skutečně zamíří do diplomacie, ale potvrzené není.

Debata o fungování služby nabrala na intenzitě právě kvůli případu dezinformací o Polsku. Babiš v pondělí prohlásil, že „ÚZSI neobstála“ a potřebnou informaci od ní podle svých slov vůbec nedostal. BIS ji měla vládě předat až ve čtvrtek v deset hodin, tedy v den, kdy premiér svolal mimořádnou Bezpečnostní radu státu. Babiš kritizoval také českého velvyslance ve Varšavě Břetislava Dančáka.

Aféry kolem ÚZSI

V roce 2018 odhalila kontrola hospodaření skutečnosti nasvědčující opakovanému porušování vnitřních předpisů a nedostatkům při řízení zpravodajské činnosti. Tehdejší ředitel Jiří Šašek byl kvůli vyšetřování postaven mimo službu. S tím souvisela kauza jeho náměstka Zdeňka Blahuta. Podle obžaloby měl zneužít 190 milionů korun při operaci spojené s propuštěním českého misionáře Petra Jaška ze Súdánu a dodávkou šesti sledovacích zařízení označovaných jako Agáta. Blahut tvrdil, že se ničeho nedopustil. Podle něj žalobci jen účelově postihují zpravodajské operace, které jsou pro stát zásadní. Nakonec byl pravomocně zproštěn a letos Nejvyšší soud odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové.

Ve stejné době se uvnitř služby prověřovalo také podezření, zda někteří její lidé neměli něco společného s účtem Julius Šuman, který zveřejňoval nahrávky Andreje Babiše. Podezření nebylo prokázáno. V roce 2019 pak Radiožurnál upozornil, že jeden z vysoce postavených příslušníků měl v utajovaném objektu ÚZSI registrovanou živnost. Přes veřejné rejstříky tak bylo možné dohledat další osoby a krycí firmy spojené s objektem.

Další personální otřes přišel v roce 2022. Tehdejší ředitel Petr Mlejnek čelil kritice kvůli dlouhodobým kontaktům s Michalem Redlem, později obviněným v kauze Dozimetr, a po necelých dvou měsících rezignoval. Posolda měl následně službu stabilizovat. Ani za něj se ale nevyhnula personálním problémům: počátkem roku 2025 se sněmovní kontrolní komise zabývala odchody zkušených zpravodajců do soukromého sektoru a následně skončil také náměstek odpovědný za operativní a analytickou činnost. Personální změny ve zpravodajské komunitě navíc Posoldovým odchodem neskončí. V únoru 2027 vyprší druhý pětiletý mandát řediteli Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. O jeho případném pokračování či nástupci tak bude rozhodovat současná vláda po projednání ve sněmovním bezpečnostním výboru.

BIS koncem srpna vydala výroční zprávu za rok 2025. Kontrarozvědka v ní upozornila především na přetrvávající riziko sabotážních akcí řízených z Ruska prostřednictvím takzvaných agentů na jedno použití a na pokračující kybernetické aktivity aktérů spojovaných s Ruskem a Čínou. Česká diplomacie podle BIS zůstává dlouhodobým cílem čínské kyberšpionáže, služba zároveň zaznamenala před loňskými sněmovními volbami koordinované šíření antisystémových a proruských narativů na TikToku, vážné narušení voleb ale nezjistila. Ohrožení Česka terorismem naopak hodnotí nadále jako nízké a za významné bezpečnostní riziko nepovažuje ani domácí pravicově extremistickou scénu. Koudelka ve zprávě uvedl, že BIS bude předávat jako „silnou a respektovanou doma i v zahraničí“ a vnitřně konsolidovanou službu.