Výpalné, žhářství a střelba. V Německu se rozmáhá vliv tureckých gangů

V Německu se začíná rozmáhat vliv turecké mafie. Mladí z generace Z útočí na podnikatele s tureckým pozadím a požadují výpalné, které si vynucují následně střelbou či žhářskými útoky. V jednom případě měli gangsteři požadovat až 5 milionů eur. Německá policie také řeší případy střeleb a vyhrožování státním zástupcům. Policisté už některým podnikatelům kvůli útokům či obavám o život poskytli policejní ochranu a snaží se do prostředí infiltrovat. To je však podle deníku Bild obtížné, jelikož gangy jsou často ovládány ze zahraničí a na vyhrožování a střelby si často najmou mladé přistěhovalce.

Skupiny s názvy jako „Daltons“, „Ezgins“, „Caspers“ nebo „Sirinler“ (Šmoulové, pozn. red.) se dosud prosazovaly hlavně v Berlíně, jejich vliv se ale nově rozšiřuje i do Severního Porýní-Vestfálska. Tamní policie od února eviduje případy „turecké mafie generace Z“ samostatně a během půl roku zaznamenala 18 oznámených případů vydírání. Skutečný počet však může být vyšší, protože část obětí se na policii vůbec neobrací. Terčem jsou především úspěšní podnikatelé tureckého či kurdského původu – od majitelů supermarketů a klenotnictví až po provozovatele restaurací a potravinářských firem.

Postup gangů má být v řadě případů podobný. Nejprve podnikatele kontaktují a požadují peníze. Pokud odmítne, snaží se požadavek podpořit násilím. U restauračního řetězce, po jehož majiteli měli pachatelé požadovat pět milionů eur, už podle Bildu došlo ke střelbě na pobočky a také k žhářským útokům. Někteří z vydíraných už kvůli obavám o život svůj a své rodiny získali policejní ochranu.

Ještě déle se s podobným násilím potýká Berlín. Od roku 2024 tam úřady zaznamenávají sérii případů vydírání a střeleckých útoků, kvůli nimž policie a justice vytvořily specializované vyšetřovací týmy.

Německým úřadům se podle Bildu podařilo získat také informátory přímo z prostředí tureckého podsvětí. Ti vyšetřovatelům poskytli informace o vnitřním fungování gangů, připravovaných trestných činech i konkrétních pachatelích. Jejich svědectví už podle deníku Bild, který nahlédl do některých policejních spisů, pomohla k zatčením.

Informátoři také uvedli, že některé skupiny vedou seznamy lidí určených k likvidaci, a že byly vypsány odměny také na německé státní zástupce a soudce.

Berlínské státní zastupitelství nicméně existenci takových seznamů nepotvrdilo a uvedlo, že o nich nemá „žádné konkrétní poznatky“. Podle Bildu však byla v některých případech bezpečnostní opatření posílena.

Pro policii představuje problém především způsob, jakým jsou nové skupiny organizovány. „Není to klasický klan s jasnou hierarchií. Jsou to flexibilní násilné sítě,“ popsal Bildu jeden z berlínských vyšetřovatelů.

Jejich vedení navíc často působí mimo Německo. Za jednu z hlavních postav Daltonů je považován Beratcan Gökdemir, přezdívaný Can Dalton. Na Instagramu ho sledují stovky tisíc lidí a gangsterský způsob života prezentuje podobně jako celebrita. V roce 2024 byl zadržen v Rusku, ale podle německých vyšetřovatelů ze zahraničí dál řídí svou mezinárodní síť.

Podobný případ představuje Koray T., kterého vyšetřovatelé spojují s gangem Caspers. Odsouzený vrah se v roce 2022 nevrátil do berlínského vězení z povolené vycházky. Od té doby má svou síť řídit z Dubaje.

Špinavou práci odvádí mladíci s migračním pozadím

Gangy podle německých vyšetřovatelů cíleně verbují velmi mladé muže, někdy už kolem 15 let, s migračním pozadím, kterým nabízejí peníze, drogy nebo pocit moci a příslušnosti ke skupině. Ti pak mohou provádět útoky na provozovny či střílet.

Jedním z mladých střelců byl podle justice Alican C., který se jako sedmnáctiletý v roce 2022 dostal přes balkánskou trasu do Německa. Zpočátku žil v uprchlických zařízeních v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde se dostal do kontaktu s lidmi napojenými na Daltony. Ti mu podle spisů poskytovali jídlo, ubytování a drogy a postupně si získali jeho důvěru.

Později dostal nabídku tisíc eur za útok na dva berlínské supermarkety, jejichž majitelé odmítali platit výpalné. V březnu 2025 pod vlivem drog vypálil více než šest střel do výloh obou obchodů. Nikdo nebyl zraněn a mladík byl následně zadržen. Soud ho poslal na dva roky a devět měsíců do vězení.

Podle policie je právě snadná nahraditelnost podobných pachatelů jednou ze silných stránek těchto sítí. Jakmile je jeden mladý střelec zatčen, gang může rychle získat dalšího.

V Berlíně a dalších německých městech došlo během posledních dvou let k několika střelbám, které policie spojuje právě s tureckými gangy. V jednom případě byl podnikatel z přibližně pěti metrů sedmkrát postřelen do nohou, jindy se terčem série střeleckých útoků stala velká berlínská autoškola.