Nedělní Debata ČT Moravce nahradit nemohla. To ale pro něj není žádná pochvala
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
MAĎARSKÉ VOLBY
Maďarská opoziční strana Tisza pod vedením Pétera Magyara směřuje k historickému vítězství v parlamentních volbách. Podle průběžných výsledků drží ústavní větši ...
Veřejnoprávní televize v neděli odvysílala nový pořad Debata ČT, který je rychlou náhradou, vzhledem k okolnostem je vhodnější říct záskokem, za Otázky Václava Moravce. Za pořad, který byl 21 let nedělní stálicí a jehož náhlé ukončení ze strany moderátora bylo – ať se nám Moravec líbil, nebo ne – koncem jedné éry. Záskok v podobě Debaty ČT ale zároveň naplno demaskoval jeden dlouholetý problém, který televize táhne před sebou – a teď se ukáže, jak se s ním vypořádá.
Jde o to, že ČT má s osvěžováním svojí publicistické tvorby a hledáním nových pořadů, které obstojí ve stále větší konkurenci soukromé produkce, dlouholetý problém. A teď nechci moc mluvit o samotné Debatě ČT, která to na sociálních sítích hlavně od Moravcových fanoušků samozřejmě hned schytala. Kritizovat pořad, který televize musela narychlo spíchnout během necelých sedmi dní, by bylo trochu laciné.
Za mě moderátor Lukáš Dolanský předvedl slušný výkon. Odmoderovat debatu v šesti hostech, aby se nezvrhla v estrádní kotel ve stylu jiného pořadu ČT Máte slovo, nebo naopak v totální nudu, kde si každý v klidu řekne to své, je skoro nemožné. Netvrdím, že to je úplně nemožné. Ale i pro zkušeného profesionála, jakým je Dolanský, který za sebou má roky moderování politických diskusí i psaní o politice, je to prostě řečeno kláda. A úplně nová disciplína.
Trochu zarazí, že štáb měl během vysílání opakované problémy se zvukem při prostřizích z připravených reportáží. To je technická věc, kterou si ČT mohla ohlídat. Ale pořád to má jisté ospravedlnění. Vzhledem k tomu, že se televize narychlo snažila být aspoň trochu invenční, a tak z klasického studia pořad přesunula do jednoho ze svých atrií na Kavčích horách. Čímž sice docílila efektnějšího výhledu na část Prahy v pozadí, ale také obtížnějších podmínek, za nichž bylo náročnější vše napoprvé v živém vysílání sladit.
Srovnávat Debatu ČT s Otázkami Václava Moravce, které moderátor se svým týmem mohl cizelovat 21 let, prostě není úplně fér. Mnohem užitečnější bude počkat si, jaký pořad bude veřejnoprávní televize v neděli v poledne vysílat – řekněme – za půl roku. Jestli vymyslí něco, čím osvěží televizní produkci, nebo postupně rezignuje. Jako to bylo v případě předloňského zrušení 168 hodin.
Ty sice vypadaly roky stejně a občas působily až otravně aktivisticky, ale stále si držely vysokou sledovanost. A divákům, kteří se v neděli večer rádi podívali na souhrn událostí týdne v uvolněnějším duchu s jistým pokusem o satiru, ČT od té doby náhradu nenabídla. Pokud za náhradu nepovažujeme tehdy rovněž narychlo spíchnutý pořad Události, komentáře týdne. Ty sice mohou pobavit, když v nich kupříkladu politiku komentují herci a herce zase političtí komentátoři, ale o náhradu nejde – což mi před časem potvrdilo i minulé vedení ČT, které 168 hodin zrušilo.
Události, komentáře týdne měly být spíš dočasným pokusem, přesto se ve vysílání televize zabydlely dodnes. Televize to nakonec jednoduše nechala být. S Moravcem je to podobně. Jeho Otázky byly do značné míry přežité. Moravcova úvodní zdravice „o čem se po dnešních Otázkách bude mluvit“ s čím dál nižší mírou společenského zásahu politických diskusí sváděla k uštěpačné odpovědi: O ničem, Václave.
Pořad sice několikrát obměnil vizuální podobu, ale to nic nemění na tom, že už roky působil, jako by ČT ani moc nezajímal. Moravcovi nelze upřít, že jeho debata byla nejsledovanější politickou diskusí v zemi a tuto pozici si udržel do současnosti. Mohli bychom jistě polemizovat, nakolik to bylo dílem úžasnosti Otázek a nakolik prostým zvykem Čechů pustit si z nějakého důvodu k nedělnímu obědu politickou diskusi. Při vší úctě k Moravcovi a mnoha jeho podařeným vysíláním bych za tím viděl spíš to druhé. Ale sledovanost Otázky měly solidní. Tečka.
A Česká televize stojí teď před těžkým úkolem přijít se slušnou náhradou. Jinak jen přiloží další špalek do ohně kritiky, které veřejnoprávní média čelí dlouhodobě. Tentokrát sice půjde kritiku z tábora, který se veřejnoprávních médií obecně spíš zastává. Logicky nejvíc budou televizi tepat příznivci Moravce a „staré dobré ČT“. Ale to jen posílí argument, že budoucnost veřejnoprávních médií zdaleka nejen v České republice je sto let od spuštění tohoto konceptu ve Velké Británii velmi nejistá.