Armádu přebírá Hlaváč. Čeká ho těžká brigáda, drony i nábor tisíců vojáků

Generálporučík Miroslav Hlaváč se ujímá funkce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky v období, kdy armádu čeká dokončení největších modernizačních projektů za poslední desetiletí i další posilování schopností v rámci NATO. Ve svém prvním vystoupení po převzetí funkce zdůraznil, že vedle nové techniky budou rozhodujícím faktorem především lidé.

Jednašedesátiletý Hlaváč střídá ve funkci Karla Řehku, jehož prvním zástupcem byl od srpna 2023. Prezident Petr Pavel jej jmenoval do čela armády na návrh vlády po projednání ve sněmovním výboru pro obranu. Kabinet jeho nominaci schválil v květnu, přestože ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) pro ni při jednání vlády nehlasoval.

„Budeme muset reagovat na zvýšené požadavky na budování schopností naší armády v relativně krátkém čase. To všechno na pozadí poměrně limitovaného finančního rámce a debat o prioritách,“ prohlásil prezident. Dodal, že věří, že se Hlaváč bude držet především odborných doporučení ve prospěch obrany a bezpečnosti České republiky.

Nový náčelník generálního štábu uvedl, že chce budovat moderní armádu, jejíž rozvoj chce opřít o čtyři základní pilíře – schopnosti, technologie, funkční systém velení a především lidi. „Udělám vše pro to, aby Armáda České republiky byla připravena splnit svůj úkol, kdykoliv to bude potřeba,” řekl Hlaváč.

Ve svém prvním projevu ve funkci zároveň upozornil, že samotná moderní technika armádu silnou neudělá. „Technika je nezbytná, ale skutečnou sílu armády vždy tvoří člověk. Bez odhodlaných, motivovaných a dobře připravených lidí nebude armáda nikdy skutečně bojeschopná,“ uvedl generálporučík Miroslav Hlaváč.

Hlaváč přebírá velení v době, kdy armáda pokračuje v rozsáhlé modernizaci. Prioritou podle něj bude dokončení výstavby těžké brigády, rozvoj vícevrstvé protivzdušné a protidronové obrany, zavádění nových technologií, modernizace systému velení a řízení i další zvyšování připravenosti armády.

„Protidronová obrana je jedna z věcí, které se budeme věnovat, ale určitě armáda se buduje komplexněji než o rozvoji pouze o jedné schopnosti,“ řekl po schůzce s prezidentem v květnu.

Rozvoj těžké brigády patří mezi klíčové alianční závazky České republiky. Její jádro má tvořit 7. mechanizovaná brigáda vybavená novými bojovými vozidly pěchoty CV90, modernizovanými tanky Leopard, samohybnými houfnicemi Caesar či novými prostředky protivzdušné obrany.

Jednou z priorit nového náčelníka je také posílení role České republiky při podpoře aliančních operací na východním křídle NATO. Na konci května ve sněmovním výboru pro obranu uvedl, že česká poloha dává zemi důležitou logistickou úlohu.

„Naše poloha nás předurčuje k zajišťování přesunů vojsk a techniky na východní hranici aliance. Mým cílem je systematicky rozvíjet kapacity pro příjem, ubytování, zásobování, opravy i ochranu spojeneckých sil tak, aby Česká republika byla schopna tyto úkoly plnit rychle, efektivně a v souladu s aliančními plány a požadavky,“ řekl tehdy Hlaváč.

Hlaváč se v posledních měsících vyjadřoval také k personální situaci armády. Nábor nových vojáků označil za jednu z hlavních priorit a na konci dubna uvedl, že se přijatá opatření začínají projevovat.

„Na opatřeních, která k tomu vedla, jsme pracovali zhruba rok a půl, takže jejich efekt se neprojevil okamžitě. Jsem rád, že fungují. Uvidíme, zda bude zájem dlouhodobý, ale věřím, že ano,“ uvedl tehdy Hlaváč. Současně zdůraznil, že stejně důležité jako získávání nových vojáků je udržet ty, kteří už v armádě nebo aktivních zálohách slouží.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na začátku června řekl, že armáda za pět měsíců letošního roku nabrala 1400 vojáků. Cíl je 1800 za rok a 450 členů aktivních záloh. Armáda by letos podle predikce mohla v nabrat až 3300 vojáků z povolání, včetně nových studentů Univerzity obrany, a 420 příslušníků aktivních záloh.

Hlaváč slouží v armádě od 80. let. Většinu kariéry spojil s dělostřelectvem a pozemními silami, zastával řadu velitelských i štábních funkcí a působil také v zahraničních operacích IFOR a SFOR v Bosně a Hercegovině, KFOR v Kosovu i v Afghánistánu, kde v roce 2011 velel českému provinčnímu rekonstrukčnímu týmu v provincii Lógar. V letech 2010-2016 byl velitelem 4. brigády rychlého nasazení. Od roku 2016 působil na ministerstvu obrany, kde se zabýval rozvojem a plánováním schopností armády. Od roku 2018 působí na Generálním štábu.

Ministr obrany Jaromír Zůna při slavnostním ceremoniálu na Vítkově novému náčelníkovi popřál úspěch při vedení armády. „Úkolů, které nás společně čekají, je řada, ale věřím, že je zvládneme,“ uvedl.