Země s nejsvobodnějším tiskem financují svá veřejnoprávní média z daní. Ne z poplatků

Mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic vydala dnes svou pravidelnou zprávu. V ní konstatuje, že svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let. Největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku a Estonsku, poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Česko je mezi nejlepšími na 11. místě.

V souvislosti s nynější českou debatou o zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazením přímou platbou ze státního rozpočtu je zajímavý pohled na čelo žebříčku států s nejsvobodnějšími médii. Prvních šest států totiž svá veřejnoprávní média nefinancuje z koncesionářských poplatků, ale ze státního rozpočtu. A podílí se na něm tedy všichni daňoví poplatníci. Z toho tedy vyplývá, že svoboda médií není přímo závislá na tom, zda je financuje státní rozpočet, nebo zda si je platí lidé pomocí zvláštních poplatků.

Většina zemí s nejvyšší svobodou tisku klasický koncesionářský poplatek zrušila. Země, které pravidelně vévodí žebříčku svobody tisku Reportérů bez hranic, se v drtivé většině obejdou bez tradičního televizního a rozhlasového poplatku vázaného na vlastnictví přijímače. Místo něj financují veřejnoprávní média přímo ze státního rozpočtu prostřednictvím daní. Tento model převažuje v severní a západní Evropě, odkud pochází absolutní špička žebříčku.

• Norsko (1. místo): Poplatek zrušen už v roce 2020. Veřejnoprávní NRK financována z daní formou individuálního příspěvku.
• Estonsko (2. místo): Žádný licenční poplatek, veřejnoprávní vysílatelé dostávají přímý grant ze státního rozpočtu.
• Nizozemsko (3. místo): Poplatek zrušen kolem roku 2000, financování probíhá výhradně z daní a komerčních příjmů.
• Švédsko (4. místo): Od roku 2019 nahrazeno veřejnoprávní daní podle výše příjmu.
• Finsko (5. místo): Od roku 2013 platí daň na podporu YLE (maximálně kolem 160 eur ročně podle příjmu). O konkrétní částce, kterou YLE pro svůj provoz obdrží, rozhoduje finský parlament v rámci každoročních jednání o státním rozpočtu.
• Dánsko (6. místo): Poplatek zrušen v roce 2022, veřejnoprávní média jsou financována ze státního rozpočtu.

Klasický koncesionářský poplatek vázaný na televizor patří v zemích s nejvyšší svobodou tisku spíše k minulosti. Přechod na daňové financování má podle zastánců snížit administrativní zátěž, odstranit „černé pasažéry“ a zajistit stabilnější příjmy veřejnoprávních médií. Zároveň to omezuje přímé spory s občany o to, zda někdo „má televizi“.

Celý žebříček najdete ZDE.

Podle Reportérů bez hranic je svoboda tisku v Česku zajištěna relativní bezpečností novinářů, nezávislostí veřejnoprávních médií a rozmanitým mediálním trhem. Nadále je však zranitelná vůči politickým cyklům a vysoké koncentraci na trhu. Mezi problematické označili například také politické útoky na média a novináře, které podkopávají důvěru.

České mediální prostředí charakterizují Reportéři bez hranic třemi trendy, mezi které patří velká koncentrace velkých mediálních skupin vlastněných významnými ekonomickými hráči; vzestup nových nezávislých médií; a silná přítomnost respektovaných veřejnoprávních médií.

Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru.