„Obrovské náklady, sloupy a dráty v ulicích.“ Praha zavádí nové trolejbusy za miliardu

DOPRAVA V PRAZE

„Obrovské náklady, sloupy a dráty v ulicích.“ Praha zavádí nové trolejbusy za miliardu
Infrastruktura pro provoz trolejbusů v pražské dopravě. Foto: Echo24
11
Domov
Viktor Horák
Sdílet:

V Praze mají začít brzy jezdit nové trolejbusové linky, rostoucí infrastruktura však začíná budit rozhořčení mezi některými obyvateli a rozděluje i politiky. Dopravní podnik hl. města Prahy (DPP) do léta zprovozní tři nové trolejbusové tratě, které nahradí dosavadní autobusové linky 176 (č. 53 Karlovo náměstí – Stadion Strahov), 137 (č. 52 U Waltrovky – Malvazinky – Na Knížecí) a 131 (č. 51 Bořislavka – U Matěje – Hradčanská). Trolejbusy se staly rozbuškou na pražském magistrátu. Zastupitel hlavního města a předseda pražské buňky ANO Ondřej Prokop pro Echo24 řekl, že trolejbusy stojí obrovské peníze a přináší vizuální smog do ulic v podobě drátů a sloupů. Ty se mimo jiné v některých případech začaly objevovat například i uprostřed chodníků.

Elektrifikace a zavedení bateriových trolejbusů, které mohou jezdit i mimo trolejové vedení, je součástí Klimatického závazku hl. města Prahy. Nyní mohou pražští cestující využívat trolejbusovou linku č. 58 z Palmovky do Miškovic a linku č. 59 mezi Letištěm Václava Havla a Nádražím Veleslavín. Už v dubnu bude spuštěna linka č. 52 vedoucí z Waltrovky do zastávky Na Knížecí, zatímco linky č. 51 (Bořislavka – Hradčanská) a č. 53 (Karlovo náměstí – Stadion Strahov) budou uvedeny do provozu na konci června.

Dopravní podnik uvedl, že elektrifikace autobusových linek v Praze je součástí naplňování tzv. Klimatického závazku hl. m. Prahy, jehož cílem je snížení emisí CO2 v hlavním městě do roku 2030 o 45 % ve srovnání s rokem 2010. „Dalším důvodem je naplňování evropské i národní legislativy, která určuje povinný podíl nízkoemisních nebo lokálně bezemisních vozidel ve vozovém parku dopravců, a s tím související potřeba zajistit průběžnou obnovu vozového parku autobusů DPP lokálně bezemisními vozidly,“ uvádí DPP.

Trolejbusové linky podle výhledu DPP na rok 2030.
Trolejbusové linky podle výhledu DPP na rok 2030. Foto: DPP

Pokračující zelená politika magistrátu ale vzbuzuje kritiku. Například pražský zastupitel a šéf pražské buňky ANO Ondřej Prokop s těmito trolejbusy zrovna nesouhlasí. „Jsem k budování trolejbusových tras v Praze skeptický. Stojí to obrovské náklady a často to s sebou přináší i další zbytečný vizuální smog v podobě dalších sloupů a drátů,“ sdělil deníku Echo24.

Linka č. 53 (Stadion Strahov - Karlovo náměstí)
Linka č. 53 (Stadion Strahov - Karlovo náměstí) Foto: DPP

„Město to navíc bohužel pod vedením některých neumí udělat pořádně a tak jsme svědky toho, že se objeví třeba sloup uprostřed chodníku, kde vadí maminkám s kočárky a tak podobně. I ekologický přínos je v době nejvyspělejších autobusových motorů plnících přísnou normu Euro 6d a začínajícího nástupu elektrobusů sporadický. Osobně chci jít spíše cestou rozvoje oddělených tramvajových či jiných kolejových tras a obměny dieselových autobusů za hybridy a elektrobusy,“ uvedl zastupitel Prokop.

Linka č. 51 (Bořislavka - U Matěje - Hradčanská).
Linka č. 51 (Bořislavka - U Matěje - Hradčanská). Foto: DPP

Zavedení trolejbusových tratí podporuje i pražský magistrát. Například náměstek pražského primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti) pro Echo24 řekl, že trolejbusy jsou podle něj ideálním doplňkem pro autobusy, metro, tramvaje i příměstské vlaky. „Vhodné jsou zejména do kopcovitých oblastí, protože díky kombinovanému bateriovému pohonu zvládají provoz lépe než čistě bateriové autobusy při vysokém obsazení cestujícími. A přesně podle vhodnosti terénu se dopravní podnik rozhoduje, kde nasadí do provozu trolejbusy, klasické autobusy, nebo elektrobusy,“ prohlašuje náměstek Beránek.

Náměstek dále vyzdvihl jejich tichost, levnější provoz a šetrnost k životnímu prostředí. „Díky nulové produkci emisí město díky nim snižuje závislost na fosilních palivech a plní své klimatické závazky,“ tvrdí pirátský náměstek. „Parciální trolejbusy navíc mohou jezdit na baterie i mimo trolejové vedení, a tudíž je jejich využití velmi flexibilní a praktické. S rostoucím dojezdem čistě bateriových elektrobusů lze ovšem do budoucna očekávat, že zejména na méně vytížených linkách zvládneme zajistit bezemisní provoz i bez nutnosti budování trolejového vedení,“ uvedl Beránek pro Echo24.

Linka č. 52 (U Waltrovky - Malvazinky - Na Knížecí)
Linka č. 52 (U Waltrovky - Malvazinky - Na Knížecí) Foto: DPP

Necelá miliarda za infrastrukturu, další miliarda za trolejbusy

Dopravní podnik argumentuje kopcovitou krajinou. „Všechny tři zmiňované linky vedou extrémně kopcovitými lokalitami, kde skutečná spotřeba každého autobusu je enormní. U linky č. 137 se bavíme o táhlém stoupání se sklonem přes 7 %, u linky č. 176 o jednom z nejdelších kopců v Praze. Všechny emise z rozjezdů naftových autobusů na těchto linkách zůstávají v obydleném území, a to nemluvě o zvýšeném hluku při rozjezdech a jízdě do kopce. Pro obsluhu těchto linek jsou zcela nevhodné naftové autobusy, a kvůli těžkým bateriím i elektrobusy. Nejvhodnějším řešením jsou bateriové trolejbusy. Není vůbec divné, že právě v těchto lokalitách jako je Hanspaulka, Baba nebo Strahov trolejbusy již v minulosti jezdily,“ uvedl Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

Celkové stavební náklady na vybudování infrastruktury se odhadují na tři čtvrtě miliardy korun. Předpokládané stavební náklady na linku č. 131 činí 264,75 milionů korun, v případě linky č. 176 se jedná o 351,78 milionů korun bez DPH. DPP žádá o spolufinancování obou projektů z dotací z Evropské unie z Národního plánu obnovy (NPO).

Součástí je i nákup 30 nových bateriových trolejbusů Bozankaya SNG T12 od turecké společnosti Bozankaya Otomotiv. Jedná se o bezbariérové, dvanáctimetrové trolejbusy s kapacitou 82 cestujících. Tyto trolejbusy by měly sloužit alespoň 15 let a součástí smlouvy jsou i nové akumulátory, nabíječky a potřebný hardware a software pro diagnostiku závad vozidel. DPP tureckému výrobci zaplatí 1,099 miliardy korun bez DPH, píše server BusPortal.

Pořizovací cena trolejbusu je přitom takřka dvojnásobná oproti dieselovému autobusu. Proč? Důvodem je složitější konstrukce, elektrický pohon, odběrový systém proudu z trolejového vedení a bateriový systém pro autonomní jízdu. Trolejbus stojí zhruba dvakrát více (13 až 14 milionů korun) než standardní dieselový autobus (6 až 7 milionů korun), píše server Info.cz.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články