Malí mohou být nestrannější než velmoci, říká šéfka diplomacie Andorry. V ČR oslavila 30 let vztahů
30 LET VZTAHŮ
Ruská invaze na Ukrajinu znamenala pro Andorru zásadní zlom v zahraniční politice, když malý stát v Pyrenejích opustil tradiční neutralitu ve prospěch „aktivní neutrality“. V exkluzivním rozhovoru pro Echo24 to uvedla andorrská ministryně zahraničí Imma Tor Faus, která minulý týden navštívila Prahu u příležitosti 30. výročí diplomatických vztahů s Českou republikou. Hovořila také o historické asociační dohodě s Evropskou unií, kterou Andorra podepsala ve stejný den v Bruselu a která má podle ní posílit suverenitu i bezpečnost země. Ministryně ocenila českou podporu během vyjednávání s EU a vyzdvihla potenciál další hospodářské spolupráce.
Česká republika a Andorra letos slaví třicet let diplomatických vztahů. Jak hodnotíte naši spolupráci v uplynulých třech desetiletích a kam byste ji chtěla dále posunout?
Dnešek je pro vztahy mezi Andorrou a Českou republikou velmi důležitým dnem. Naše diplomatické vztahy byly navázány v roce 1996. Udržování diplomatických vztahů a posilování spolupráce s Českou republikou, stejně jako se všemi členskými státy Evropské unie, je pro nás velmi důležité. S Českou republikou spolupracujeme v několika oblastech. Jednou z nich je cestovní ruch. Obě země jsou turistickými destinacemi a cestovní ruch je hlavním odvětvím andorrského hospodářství. V roce 2013 jsme podepsali memorandum o porozumění a nyní bychom chtěli naše vztahy a spolupráci dále posilovat a vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy v oblasti cestovního ruchu.
Další velmi důležitou oblastí je hospodářská spolupráce obecně. Máme uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Podepsána byla v roce 2022 a v platnost vstoupila v roce 2023. Nyní nastal čas posílit naše hospodářské vztahy. A pak je tu ještě jedna oblast, ve které velmi dobře spolupracujeme a která je pro nás poměrně výjimečná, dokonce jedinečná: jazyková a kulturní spolupráce. Na Univerzitě Karlově působí Centrum Carlemany, které se věnuje výuce katalánštiny, našeho vlastního jazyka, a dějin a kultury Andorry.
Jaké jsou hlavní cíle vaší současné návštěvy České republiky?
Hlavním cílem jsou oslavy výročí. České úřady samozřejmě připravily oficiální program, který zahrnuje návštěvy Senátu a parlamentu a také slavnostní setkání v Národním muzeu za účasti ministrů zahraničí a kultury obou zemí. Hlavním účelem návštěvy jsou tedy oslavy, ale samozřejmě budeme také jednat o posílení našich bilaterálních vztahů a našich vztahů s Evropou.
Nejbližšími spojenci Andorry jsou přirozeně Španělsko a Francie. Co ale může Andoře nabídnout Česká republika?
Andorra je malá země v Pyrenejích mezi Francií a Španělskem. Vztahy s oběma našimi sousedy jsou pro nás životně důležité a strategické. Máme však dobré vztahy se všemi členskými státy EU, a zejména s Českou republikou, která nás při několika příležitostech podpořila. Obzvlášť významná byla její podpora během vyjednávání asociační dohody s Evropskou unií, a to za českého předsednictví v roce 2022. Naše vztahy se tehdy prohloubily, protože nás Česká republika podpořila v důležitých okamžicích vyjednávání.
Zmínila jste Univerzitu Karlovu. Andorra podporuje výuku katalánštiny na této univerzitě. Proč je pro vaši zemi důležité propagovat vlastní jazyk a kulturu v zahraničí?
Andorra je jediným státem, kde je katalánština úředním jazykem. Samozřejmě se katalánsky hojně mluví i jinde, zejména v Katalánsku. My ale považujeme za svou povinnost podporovat katalánštinu na mezinárodní úrovni. Právě zde v Praze máme dlouhodobou spolupráci s Univerzitou Karlovou, která nezajišťuje pouze výuku jazyka. Studenti se seznamují také s dějinami Andorry, jejím institucionálním uspořádáním a samozřejmě s andorrskou literaturou, která je mezi studenty velmi oblíbená. Usilujeme rovněž o překlady andorrských autorů do češtiny a dokonce pracujeme na katalánsko-českém slovníku. Mezinárodní rozměr našeho jazyka a kultury je proto pro nás velmi důležitý. Některé z těchto studentů také každé léto přijímáme, zejména v rámci letních vzdělávacích programů. Samozřejmě někteří přijíždějí i soukromě. Tato výuka skutečně posiluje mezilidské vztahy, které jsou nejdůležitějším aspektem vztahů mezi zeměmi.
🇨🇿🤝🇦🇩 Ministr zahraničí Petr Macinka dnes v Praze jednal s ministryní zahraničních věcí Andorrského knížectví @ImmaTorFaus. Letošní rok si připomínáme 30 let diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Andorrou. Výročí jsme symbolicky oslavili také slavnostním večerem v Národním muzeu.
— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) October 19, 2026
Hovořila jste také o smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Andorrou. Pomohla podle vás vytvořit nové příležitosti pro investice a hospodářskou spolupráci?
Vytváří nové příležitosti, ale v tuto chvíli jde především o potenciál, byť velmi značný. Andorra usiluje o diverzifikaci svého hospodářství a asociační dohoda s Evropskou unií bude důležitým nástrojem této diverzifikace. Usnadní také hospodářské vztahy a vzájemné investice v Andoře i České republice. Potenciál je tedy velký, ale zatím se nám ho nepodařilo využít v takové míře, v jaké bychom mohli a měli.
V pondělí 19. října 2026, kdy tento rozhovor vznikal při vaší návštěvě Prahy, podepisoval andorrský premiér Xavier Espot v Bruselu asociační dohodu s Evropskou unií. Co pro vás osobně tento den znamená? Je to pro Andorru historický okamžik?
Ano, rozhodně. Je to velmi důležitý okamžik, historický den. Za několik hodin náš premiér Xavier Espot v Bruselu podepíše asociační dohodu s Evropskou unií (rozhovor se uskutečnil dopoledne – pozn. red.). Tato dohoda představuje velmi důležitý krok k prohloubení našich vztahů s Evropskou unií. Ty začaly již před mnoha lety, v roce 1990, podpisem dohody o celní unii. Následovala řada dalších dohod, ale nyní jde o komplexní asociační dohodu, která je pro nás, naše občany i naše hospodářství mimořádně důležitá. Zajistí nám přístup na vnitřní trh Evropské unie. Jak jsem již zmínila, bude významným nástrojem diverzifikace našeho hospodářství. Současně ale prohloubí a posílí kontakty mezi lidmi. Například Andořané, zejména mladí lidé, budou moci studovat, pracovat a žít ve všech členských státech EU. Tato svoboda pohybu je velmi důležitá.
Andorrské podniky budou také moci mnohem snadněji vyvážet své výrobky, což je v současnosti poměrně složité. Postupná diverzifikace našeho hospodářství tak bude jednou z nejvýznamnějších změn. Zároveň se nám podařilo zachovat některé charakteristické rysy naší země. Jak jsem již uvedla, Andorra je velmi malým státem. Proto věříme, že jsme vyjednali velmi dobrou dohodu jak pro Andorru, tak pro Evropskou unii.
Co bylo při vyjednávání nejobtížnější?
Překážek bylo mnoho. To je přirozené, protože dosáhnout dohody mezi sedmadvaceti zeměmi není jednoduché. Myslím si ale, že jsme vyjednávali v dobré víře a stanovili jsme si určité nepřekročitelné hranice, které souvisejí s malou velikostí naší země. Jednou z obtížných otázek byl například volný pohyb osob.
Dokážu si představit, že pro Andorru je důležité chránit si vlastní hranice.
Ano, byla to obtížná otázka, ale myslím, že jsme ji vyjednali dobře. Podařilo se nám dohodnout systém kvót, který odpovídá velikosti naší země. Měli jsme pro to také právní základ, protože celý rámec našeho vyjednávání vycházel z článku 8 a prohlášení č. 3 Lisabonské smlouvy, které stanovují, že Evropská unie musí zohledňovat specifické charakteristiky těchto malých zemí nacházejících se v evropském prostoru.
Proč ale Andorra neusiluje o plné členství v Evropské unii? Vidíme například Černou Horu, která směřuje k tomu, aby se snad v roce 2028 stala osmadvacátým členským státem. Proč je pro Andorru vhodnější právě tento model spolupráce?
Černá Hora sice patří mezi menší evropské státy, ale stále je mnohem větší než Andorra. Myslím si, že z hlediska lidských zdrojů by pro nás bylo velmi obtížné účastnit se všech jednání a celého systému výborů a procedur Evropské unie. Pro tak malou zemi, jako je Andorra, by to bylo skutečně náročné. Samozřejmě existují také oblasti, v nichž si chceme zachovat suverenitu a možnost samostatně rozhodovat.
Jsou tu tedy dva důvody. Jeden je praktický a druhý věcný, související se zachováním naší suverenity v určitých oblastech. Nikdo neví, co přinese budoucnost. Myslím si ale, že ve střednědobém, a dokonce i dlouhodobém horizontu je právě tato velmi komplexní asociační dohoda cílem, kterého chceme dosáhnout.
Vaše vláda plánuje po podpisu asociační dohody uspořádat referendum. Jak chcete přesvědčit občany, kteří se obávají, že hlubší evropská integrace může ohrozit nezávislost jejich země?
V současnosti již probíhá informační kampaň, ale víme, že musíme naši komunikaci ještě posílit. Zvláště proto, že, jak jste řekl, uspořádáme referendum, které sice není povinné, ale bude politicky závazné. Otázka suverenity je samozřejmě důležitá. My ve vládě jsme ale přesvědčeni, a tento názor je sdílen i šířeji, že díky této dohodě ve skutečnosti získáme větší suverenitu.
Dnes je totiž naše suverenita podmíněna naším bezprostředním okolím. V budoucnu bude ve větší míře záviset na Evropské unii. Domníváme se proto, že Evropská unie bude naši suverenitu také chránit. V dnešním měnícím se světě, kdy probíhá válka na Ukrajině, jde rovněž o otázku bezpečnosti. Skutečně věříme, že užší vztahy s Evropskou unií přispějí k ochraně naší bezpečnosti i suverenity. V poslední době se připojujeme k evropským prohlášením ke geopolitickým otázkám.
Co by se stalo, kdyby občané v referendu dohodu odmítli?
Výsledek bychom samozřejmě respektovali. Uvědomujeme si ale, že jde o mimořádnou příležitost. Víme, že Evropská unie by nám možná po mnoho let znovu neotevřela dveře. Proto upřímně doufáme, že výsledek bude kladný, protože Andořané mají zdravý rozum. Jsme lidé z hor a zdravý rozum je charakteristickým rysem našeho národa. Věřím, že nakonec pochopí, že právě toto řešení, asociační dohoda, kterou jsme vyjednávali mnoho let, téměř patnáct let, je nejlepším řešením pro všechny.
Na této dohodě navíc pracovaly různé vlády. Není to pouze záležitost současné vlády, a proto doufáme v kladný výsledek. Víme, že jde o výjimečný okamžik. A přestože se dveře možná úplně nezavřou, změnit text této dohody bude velmi obtížné. Lepší podmínky než ty, které jsme nyní vyjednali, už bychom získat nedokázali.
Česká republika vstoupila do Evropské unie před více než dvaceti lety. Sledujete zkušenosti středoevropských zemí s evropskou integrací? Je něco, čím se Andorra může inspirovat?
Samozřejmě se učíme od všech zemí, zejména od těch, které do Evropské unie vstoupily relativně nedávno, například od východoevropských zemí. Vidíme, že jejich integrace byla úspěšná. Byla přínosem pro jejich hospodářství i bezpečnost. Výměna zkušeností a osvědčených postupů je proto pro nás velmi důležitá.
Máme například také velmi úzké vztahy se zeměmi, které jsou svou velikostí Andoře podobnější, například s Kyprem nebo Maltou. Vyměňujeme si technické zkušenosti a sledujeme, jak pracují s evropským právem, například jakým způsobem začleňují evropská nařízení a další právní akty do svého vnitrostátního právního systému. Výměna zkušeností s členskými státy EU, zejména s těmi menšími, je pro nás velmi důležitá. Víme, že Česká republika nepatří mezi nejmenší země, ale zkušeností všech členských států si velmi vážíme.
Evropská unie dnes čelí významným bezpečnostním a hospodářským výzvám. Jakou Evropskou unii byste chtěla vidět za deset let?
To je obtížná otázka. Myslím si, že válka na Ukrajině změnila situaci, zejména bezpečnostní poměry v Evropě. Evropa nyní uvažuje o integrovanějším bezpečnostním systému a domnívám se, že z dlouhodobého hlediska potřebujeme silnější Evropu. Nejen kvůli Evropě samotné, ale také kvůli rovnováze mezinárodních vztahů a celkové geopolitické situaci. Silnější Evropa je skutečně tím, co všichni potřebujeme.
Evropa dnes ale nečelí jen vnějším hrozbám. Vidíme například protesty ve Francii nebo hospodářské problémy v Německu a dalších zemích. Čemu by se podle vás měla Andorra v této geopoliticky složité době vyhnout?
Existují globální výzvy, u nichž na velikosti země nezáleží. Malé i velké státy čelí stejným problémům a musejí na ně reagovat. Myslím si, že bychom měli více naslouchat zejména mladým lidem a jejich představám a očekáváním. Musíme bojovat proti nedostatku důvěry mladé generace v politické představitele. Je také třeba věnovat značné úsilí občanskému vzdělávání. Například v Radě Evropy se zaměřujeme na výchovu k demokratickému občanství.
Při nedávné návštěvě San Marina, které rovněž patří mezi nejmenší evropské státy, jste zdůrazňovala význam malých zemí pro evropskou spolupráci a odolnost. Jakou roli mohou státy jako Andorra sehrát v současné geopolitické situaci? Co mohou malé země skutečně dokázat?
Myslím si, že hlavní výhodou malých států je, že často nemají stejné zájmy jako velké země, zejména zájmy hospodářské. Mohou proto být neutrálnější a nestrannější. Díky tomu mohou pomáhat při zprostředkovávání jednání. To jsme si uvědomili, a proto Andorra uspořádala první summit hlav států a předsedů vlád malých evropských zemí. Uskutečnil se v roce 2025 během Her malých států Evropy, které jsme pořádali v Andoře. Na tomto setkání jsme přijali společné prohlášení. Další navazující jednání se uskutečnilo v New Yorku během posledního Valného shromáždění OSN.
Jsme členy Organizace spojených národů a stejně jako ostatní země máme svůj hlas. Můžeme tedy přijímat společná stanoviska a lépe tak ovlivňovat globální rozhodování. Někdy proto můžeme usnadňovat mezinárodní vyjednávání, zejména mírová jednání o konfliktech ve světě.
Na Ukrajině pokračuje ruská válka. Jak podle vás ruská agrese změnila Evropu? V České republice se někdy domníváme, že například Španělsko je od konfliktu příliš vzdálené, a proto ho nevnímá tak naléhavě jako státy střední Evropy. Jak tuto válku vnímáte vy?
Jde o evropský konflikt. Válka se odehrává přímo na hranicích Evropy a my ji vnímáme velmi vážně. Pro Andorru představuje zásadní předěl v naší zahraniční politice. Andorra byla tradičně neutrální zemí. Máme dokonce knihy, zejména z 18. století, které Andoře doporučují, aby vždy zachovávala neutralitu v konfliktech, především v těch, které se odehrávají mezi sousedními zeměmi nebo v našem okolí.
V roce 2022 však ruská invaze na Ukrajinu znamenala posun od neutrality k aktivní neutralitě. To znamená, že se stavíme na stranu mezinárodního práva, lidských práv a územní celistvosti, což je pro malý stát mimořádně důležitý princip. Všechny tyto hodnoty jsou na Ukrajině ohroženy, a proto se nás tento konflikt velmi hluboce dotýká. V Andoře jsme přijali více než 300 ukrajinských uprchlíků. Pokud to přepočítáte na počet obyvatel, jde o poměrně vysoké číslo (Andorra má přibližně 90 000 obyvatel a rozlohou je o něco menší než Praha – pozn. red.). Poprvé v našich dějinách jsme také přijali sankce proti jiné zemi. Připojili jsme se k sankcím a restriktivním opatřením Evropské unie.
Ukrajina ale není jediným současným konfliktem. Sledujeme také dění v Gaze a širší napětí na Blízkém východě. V září 2025 Andorra oznámila záměr uznat palestinský stát, přičemž plné diplomatické uznání spojila s určitými bezpečnostními podmínkami. Co vás vedlo právě k tomuto rozhodnutí? Také Česká republika má v Praze velvyslanectví Státu Palestina, protože v roce 1988 Československo, předchůdce České republiky, vzalo na vědomí vyhlášení palestinského státu.
K tomuto konfliktu jsme zaujali stejný principiální přístup jako k ruské agresivní válce proti Ukrajině. Naše stanovisko bylo a nadále je vyvážené. Samozřejmě jsme patřili mezi první země, které odsoudily útoky ze 7. října. Když jsme však viděli humanitární katastrofu v Gaze, považovali jsme za mimořádně důležité hájit lidská práva a mezinárodní humanitární právo.
Skutečně jsme byli přesvědčeni, že uznání Palestiny bude důležitým krokem směrem k míru. Právě tento cíl jsme měli na mysli, když jsme v roce 2025 společně s dalšími zeměmi, zejména evropskými, přistoupili k uznání Palestiny. Jsme přesvědčeni, že dvoustátní řešení je jediným řešením tohoto konfliktu. Jsem přesvědčena, že Evropa může sehrát velmi důležitou roli při dosažení míru. Dějiny Evropy a Evropské unie jsou totiž dějinami míru.