Britský publicista Ed West je momentálně na návštěvě Singapuru a na svém blogu se rozepsal o markantním rozdílu v čistotě mezi Spojeným královstvím a tímto městským státem. „Jednou z nejvýraznějších změn, které jsem v dospělosti zaznamenal, je to, jak moc se v Británii téměř všude rozmnožilo množství odpadků; nejen v městských ulicích lemovaných stánky s jídlem s sebou, ale také podél dálnic, a dokonce i na klidných venkovských silnicích,“ píše West. Naopak v Singapuru je čistota až drakonicky kontrolována a vynucována. Je to součást odkazu zakladatele moderního Singapuru Li Kuang-jaa, který si všiml, že uklizenost a čistota jsou dobrým ukazatelem funkčnosti státu.
„Navštívil jsem téměř 50 zemí a ubytoval se v téměř stejném počtu oficiálních rezidencí. Nezaujal mě však rozměr budov, ale úroveň jejich údržby. Z toho, jak byly budovy zanedbané – popraskaná umyvadla, kapající kohoutky, nefunkční toalety, celková zchátralost a nevyhnutelně i neudržované zahrady –, jsem poznal, jak moc byla země i její úředníci demoralizovaní,“ napsal Li Kuang-jao ve svých pamětech.
Rozhodl se, že ve svém plánu udělat z bývalé zanedbané britské kolonie vyspělou a moderní zemi bude klást mimo jiné i důraz na upravenost. „Po získání nezávislosti jsem hledal nějaký výrazný způsob, jak se odlišit od ostatních zemí třetího světa. Nakonec jsem se rozhodl pro čistý a zelený Singapur,“ napsal.
Ke konci článku se West pozastavuje nad tím, že Británii v čistotě předhání nejen Singapur, ale i Polsko. „Čistota veřejných prostranství je důležitým ukazatelem toho, jakým směrem se země ubírá, a Li Kuang-jao měl jistě pravdu v tom, že pokud město vypadá čistě a zeleně, pravděpodobně se mu bude dařit ekonomicky. Je pozoruhodné, že polská města se stala nejčistšími v Evropě právě v době, kdy je tato země ekonomickým vzorem pro celý kontinent. Při svých posledních návštěvách mě zaujalo, jak bohatě Polsko působí, ale možná jsem si vlastně uvědomoval především jeho čistotu,“ uvádí.
Při čtení těchto řádků si autor vzpomněl na svou nedávnou návštěvu Bristolu. Bristol je město neochvějně spojené s mocenským a industriálním vzestupem Británie. Bylo jedním z center britského loďařství. Spojení „shipshape and Bristol fashion“, doslovný překlad je něco jako „připraveno k nalodění a podle bristolského vzoru“, se dodnes používá ve významu „v perfektním pořádku“ či „jak ze škatulky“. Velkou část své kariéry žil v Bristolu Isambard Kingdom Brunel, asi nejslavnější viktoriánský průmyslník a inženýr, průkopník železnice, zaoceánských parníků i infrastrukturních staveb. Ve městě lze navštívit SS Great Britain, první zaoceánskou loď poháněnou lodním šroubem, i Cliftonský visutý most, obojí postavené podle Brunelových návrhů a ve své době vrchol modernity.
Je to však jen připomínka dávno zašlé slávy. Dnešní Bristol rozhodně jak ze škatulky nevypadá. Pořád velmi pěkné město, ale některé jeho části jsou viditelně zanedbané, mnoho budov posprejovaných, před katedrálou v centru ve stanech kempují bezdomovci.
Kapitola sama o sobě je veřejná doprava. Autor při své první jízdě bristolským městským busem zažil, jak nastoupil muž s půlkou vypité flašky whisky v ruce a dožadoval se jízdy zadarmo. Když mu řidič odmítal vyhovět a jeden z cestujících mu řekl, ať vystoupí, muž začal být agresivní a volat, že si s ním nemají začínat. Nakonec si vymohl cestu bez placení.
Další špatnou zkušeností byl výlet autobusem za Bristol, který začal asi hodinu a půl dlouhým čekáním, když několik spojů za sebou bez vysvětlení nepřijelo. Jistě se dá namítnout, že autor měl prostě smůlu. Ale za léta, co jezdí do Británie, dobře ví, že na místní veřejnou dopravu není žádný spoleh. Jízda vlakem znamená tak 50% šanci, že se něco pokazí. V Manchesteru jednou přijel vlak zhruba o půl hodiny později kvůli „pozdnímu příchodu personálu“, jak hlásal megafon ve stanici. Při jiné příležitosti vlak zůstal trčet asi tři hodiny před Readingem, jelikož se rozbil stroj na výměnu kolejí a zablokoval celou trať. A tak by se dalo dlouho pokračovat. V porovnání s britskou železniční dopravou České dráhy působí jako japonská železnice.
Netýká se to jen vlaků. Autor například dorazil k londýnské stanici metra, jež ale byla uzavřena „kvůli nedostatku personálu“. Dodržování jízdního řádu je u londýnských autobusů spíše zbožným přáním. Při cestě metrem z Newcastlu na letiště celé lince vypadla elektřina, což spustilo hon na taxíky a potřebu obalit nervy.
Z Británie má autor nejvíce zkušeností. Ale i při nedávné návštěvě Bruselu ho okamžitě zarazilo, o kolik je ušmudlanější a špinavější než Praha. Při procházce středostavovskou ulicí například narazil na krysu.
Jistě i v Británii nalezneme čistá města. Například hned vedle Bristolu leží Bath, gregoriánské lázeňské letovisko na seznamu UNESCO a asi nejhezčí město v Anglii. Podle ekonomických ukazatelů jsou Britové bohatší než Češi. Ale pokud použijeme poučku Li Kuang-jaa, že uklizenost je dobrým ukazatelem vyspělosti, Česko, ale i Polsko, minimálně Británii již civilizačně překonaly.
00:07
